V.I.P. 2 ✔

22. kapitola

Byl tu Kristýnky velký den. Její baletní recitál. Všichni přátelé a známí rodiny Holečků si nenechali tuhle událost ujít. Jelikož Kristýnky trenérka byla dost sexy, tak všechnu mužskou pozornost na sebe strhla ona.
„Koukej někam jinam, než naší trenérce na prsa, jestli si chceš ještě sáhnout na ty moje,“ napomenula Bára Michala, který se uculil a sklopil zrak k zemi.
„Nekoukám jen na prsa. Koukám jí i na zadek,“ tiše se zasmál.
„Hajzle jeden,“ dala mu loket do zeber.
„Au,“ zakňučel a chytl si bolestivé místo.
„Taky jsem si všiml, že má dost dobrej zadek. Promiň, Báro, ale dokonce lepší než ty,“ prohlásil Ondra a plácl si s Michalem. Stali se z nich dost dobří kamarádi. Bára se vražedně podívala na Michala a ten jí začal hned lichotit.
„Miláčku, ty máš dokonalou prdelku,“ políbil ji s úsměvem a mrkl na Ondru. Ten vyprskl smíchy.
„Já to viděla.“

Hudba začala hrát a holčičky začaly tančit.
„Ježíš ta je roztomilá,“ řekla a chytila se za srdce. Slzy dojetí se jí zaleskly v očí.
„Ty jo. Moje dcera má sólo. Jsem pyšný,“ rozplývá se Michal.
„Bože já se zamiloval,“ řekl Ondra a hltal trenérku pohledem.
„Jsi tu kvůli mé dceři. Jestli nebudeš vědět co říct, až se tě bude ptát, tak tě zabiju,“ vyhrožovala mu Bára a zdvihla na něho ukazováček.
„Neboj, vychválím ji až do nebe. A teď neruš. Mám dost dobrej výhled,“ tím myslel trenérky výstřih. Svůdně na něj mrkla.
„Ona na tebe hodila oko?“ nechápal Michal. Taky trochu záviděl. Od té doby, co se oženil, se mu toto stalo málokdy.
„C, mě žádná neodolá,“ namachrovaně se pochválil a dál okatě flirtoval s trenérkou.

„Miláčku byla jsi skvělá,“ objala svou dcerku.
„Já chci taky objetí,“ řekl Michal a už se skláněl k Týnce.
„Fakt jsem se vám líbila i tobě Ondro?“ natočila hlavičku k Ondrovi, který se dal věnoval trenérce. Michal do něho drcl a Ondra konečně začal vnímat Kristýnku. Poklekl k ní a chytil její maličké ručičky.
„Zlato, bylas ze všech tanečnic nejúžasnější, nejkrásnější a nejtalentovanější. Jsem na tebe pyšnej. Jednou z tebe bude ještě lepší tanečnice, než je tvoje máma. A teď mi řekni, jak se jmenuje tvoje trenérka?“ Kristýnka se trochu začervenala a zahihňala. Jednou rukou držela maminku a druhou ho objala.
„Mám tě moc ráda, Ondro,“ objala ho i druhou rukou. Ondra byl z tohoto gesta trošku nesvůj. Docela ho tím zaskočila, ale také ji měl rád. Omotal kolem ní své velké ruce a vzal si ji na sebe.
„Já tebe taky,“ pohladil ji po vláskách.
„Jana,“ prozradila jméno své trenéry. „Taky se na tebe ptala.“ Ondra se natočil i s Týnkou na krásnou trenérku a usmál se na ni. Ona mu úsměv vrátila a ukázala hlavou, ať jde za ní. Svůdným krokem zalezla do zákulisí.
„Lidi, myslím, že mě teď chvilku neuvidíte. Budu mít plný ruce práce,“ odložil Kristýnku a následoval svou dnešní oběť.

Od té doby uběhl tři měsíce a nastala spoustu změn, ale to nejdůležitější zůstalo při starém. Bára s Michalem. Už je nemohlo nic rozdělit potom co poznali, jaké to je být bez sebe, už to ani jeden nechtěl zažít.

Bára vyletěla ze svého auta jako blesk. Vtrhla do domu a volala na Michala. 
„Michale, kde jsi?“ nic. Nikde nikdo. Brala schody po dvou, aby byla rychleji v patře. Prohlédla každou místnost, ale zase nic. „Sakra. Mám dobré zprávy. Je tu někdo?“ řvala na celý dům.
„Tady. Co se děje?“ ozvalo se ze zdola. Bára se opřela o zábradlí a koukala dolů na Michala, Týnku a Ondru s trenérkou Janou. Ano, i Ondra se zamiloval. Usmála se na ně a pak řekla: „Jsem těhotná. Ve třetím týdnu,“ ukázala tři prsty. Byl to docela šok, protože to neplánovali. Michal se za ní rozeběhl a s úsměvem ji objal. Zatočil s ní kolem své osy a hlasitě se zasmál.
„Juchů, tak já budu zase táta. Jak to víš?“ položil ji zase na nohy.
„Byla jsem na pravidelný prohlídce. Doktor si nebyl jistej, tak mi udělal ultrazvuk a tady je naše miminko,“ řekla celá rozzářená štěstím. Vyndala z kabelky fotku z ultrazvuku a předala mu ji.
„Takže budeme mít další miminko?“ zkoumal fotografií.
„Ano, rodinka se nám rozrůstá,“ podívala se na Kristýnku dolů.
„Miluju tě snad ještě víc,“ řekl a políbil ji.
„Mám to stejně. Bude to kluk. Určitě,“ pohladila si břicho.

Kristýnka si prohlížela maminky bříško trochu s nechápajícím obličejem. Nedokázala pochopit, jak se to miminko dostalo mamince do bříška.
„Mami, nechápu to. Jak se ti tam to miminko vejde?“ Bára se podívala na Michala, který ležel vedle ní.
„Zlatíčko, to miminko je zatím prťavý. Až bude růst, tak mi poroste i bříško,“ vysvětlila Bára.
„A mami, jak ho z tebe vyndají?“ pak se Kristýnka zhrozila. „Fuj, tu ho vykakáš.“ To už bylo na Báru moc a vyprskla smíchy. I Michal se smál.
„Zlato, maminku musí uspat, aby se miminko narodilo. Pak už udělají takový kouzlo a je to,“ vymyslel si menší lež. Zabralo to. Kristýnka se přitulila k Báře a dala jí pusinku.
„Už se nemůžu dočkat,“ řekla. Bára s Michalem ji objali a užívali si kouzlo okamžiku. Bylo jim krásně. Nikdy by si už nenechali zničit rodinu. I přes to vše co se jim přihodilo, zůstali spolu. Překonali to, jen kvůli své velké a hluboké lásce. Tak to mělo být a vždycky bude.

                                    KONEC

Úplně poslední kapitola je za námi. Pokračování bylo kratší, než první díl, ale myslím si, že to tak stačí. Nechci už na ně házet další trable. Jsem docela zákeřná a mám pocit, že by se na mě mohli moje postavy vyprdnout a stávkovat. Moc vám všem děkuji,  za hvězdičky, přečtení a komentáře. Ty mě vždy potěšily. Jste super čupr. :) Vyplnila jsem přání jedné čtenářky a nechala Ondru zamilovat.  Jinak video nahoře si puste. Vždycky mě rozesměje.  Děkuju za všechno.