Run of Dream (CZ)- Prochází Úpravami

×13×

×Ahoj, tak po  18 dnech jsem zpět s novým dílem. Takže ještě trocha romantiky, aby se neřeklo :') ×

Došli jsme zpátky k našemu domečku. Hodně jsem si na to tady zvykla, ale dnes jsem byla taková nervózní. Musela jsem se někomu svěřit. Moje první myšlenka padla na Soundie, jenže ta je teď někde s Ricou a Tobim.

Vanesa! Prolétne mi hlavou. Rozloučím se s Oscarem. Nevím, co to do mě vjelo, ale vtiskla jsem mu pusu na tvář. Usmála se a rozběhla směrem k Vanese. Po cestě jsem z kapsičky kraťasů vytáhla mobil a zavolala Vanese, ať mi jde naproti.

...

Vletěla jsem jí přímo do náruče a s ní to trochu cuklo.

„Ahoj, tak co se stalo Bouino, že otravuješ po večeru." Zasměje se a koukne na mě. V tvářích cítím červeň, ale potřebuji se někomu svěřit. Komu jinému, než jedné z nejlepších kamarádek?!

„Tak ven s tím!" Pobídne mě.

„No... Víš... Víš, jak se mi líbí Oscar..."

„Tak konečně ses přiznala! Wow! Povídej, přeháněj, vyprávěj."

„hm... Dneska jsme měli jít na ten skate..."

„Jejda to vím! Teď to, proč si přišla!"

„Tak mě kurňa furt nepřerušuj, kvočno jedna!" Vyjela jsem na ni docela ostře.

Zvedla ruce v obraném gestu a jen se na mě zazubila.

„Nejprve mě postavil před sebe a držel za ruce.... Potom jsme jeli každý sám... A potom jsem stála a koukala na něj. Přišel ke mně, naklonil se a ... bum..."

„No... to snad ne! Naše jeptiška Bou si dala s někým pusu!"

Kopla jsem ji do holeně. „Jak myslíš, jeptiška?"

Hrubě se zasmála a povídala. „Odmítla si více kluků, než si vystřídala propisek ty Moulo! A pojď už... Doprovodím tě a ty mi povíš detaily."

Tak jsem té svojí černovlásce všechno vyklopila. Byla z toho hrozně nadšená a neustále opakovala, jak si to se Soundie myslely, že to byla jen otázka času. Heh... to sotva!

Sama jsem z toho byla zmatená, ale rozhodně jsem toho nelitovala. Přiznávám, že mě Oscar přitahoval už dlouho, ale k ničemu jsme se ani jeden neměli. Často jsem přemýšlela, jaké by to bylo, mít kluka. Chodit na rande, držet se za ruce, být neustále spolu... Bude to takové? Budeme mít s Oscarem vůbec něco spolu? Snad ano... Já v něco doufám? Nářez...

Anglie mě hodně změnila, ale i tak neustále vzpomínám na Marka a Nikolu. Marek se mi dlouho neozval. Nechci ho rušit. Každý máme vlastní život, třeba se časem ozve. O Markovi jsme řekla zatím jen Oscarovi a on byl rád, že jsem někoho takového měla. Zase jsem se vrátila myšlenkami k němu...

Ty jeho oči, rozcuchaná helma, ale ničemu se nevyrovná, když si na hlavu dá šátek a mašličku stočí dolů. Vždy se musím ovládat, abych na něj nekoukala s otevřenou pusou, protože takhle vypadá dokonale.

A dost! Musím se na chvilku odreagovat nebo na něj už myslet nepřestanu.

...

„Mayuško! Mayuško stávej!" Volá na mě jemný a krásný hlas.

Snažím se otevřít oči, ale nejde to. Je to, jako by mi je někdo sešil. Najednou mi tělem projde ostrá bolest. Mlátím kolem sebe rukama, ale nikde nic. Snažím se křičet, ale ať se snažím sebevíc, z mých úst se nevydere ani hláska.