Run of Dream (CZ)- Prochází Úpravami

×37× He is Back.

... Week ago...

„Vážně mi nechceš říct, s kým jdeš zase ven?" Zeptal se mě jako již každý den Tim. A já mu stejně jako vždy odpověděla záporně. On měl o mě jen starost, byla jsem ráda, že se zajímá, bylo to sladké, ale zbytečné. Musela jsem se vyhýbat Ethanovi, protože jeho obličej mi teď byl tak odporný, že to ani nejde popsat slovy. Dělalo se mi z něj špatně, protože byl slaboch a popřel cokoliv, co ho donutilo mě políbit. Já si chybu přiznala, ale on ne. Jestli tohle má být můj trenér tak končím. Už jsem o tom mluvila s Mariou a ona mi slíbila, že mě s Theem prohodí s nějakou dvojicí od Masona. Takže dnes až dojede Theo, tak budeme mít večerní trénink s Masonem namísto Ethana.

Samozřejmě o mě a Ethanovi nikdo kromě Oskara neví. Marii jsem řekla, že bych chtěla vyzkoušet i jiného trenéra, abych získala více zkušeností a ona mi na to spokojeně skočila a domluvila mi Masona. Díky tomu jsem se s Ethanem zvládla už třikrát pohádat. Každou chvíli si mě zve na kobereček a dává mi kázání. Když bych tuhle větu slyšela, představila bych si dva lidi, jak ze sebe potajnu strhají šaty. Ale takhle to rozhodně u nás dvou nebylo! On mi vždy vyčítal každičkou maličkost a byl na mě opravdu nepříjemný. Vždy to skončilo mým pláčem a jeho zvýšenou protivností. Timon si myslí, že jsme se pohádali kvůli tomu, že Ethan chtěl po mě moc, co se týče tréninku, ale pravda je úplně jiná, bohužel.

„Musím jít, uvidíme se večer." Dala jsem mu kamarádskou pusu na tvář a běžela si do svého pokoje pro jiné oblečení do té zimy. Dala jsem si černé Jeany, béžový svetr a starorůžovou zimní bundu, na nožky mi připadly zimní botky na zvýšeném podpatku a v koupelně jsem si na rty ještě rychle natřela růžovou rtěnku, aby mi rty v zimě nepopraskaly.

Konečně jsem vyšla na místo srazu. Měla jsem chvíli zpoždění. On už čekal na místě jako vždy. Když mě viděl, usmál se jako sluníčko. Roztáhl ruce a já se k němu mohla namáčknout do objetí na přivítanou.
„Tak co dneska?" Zeptal se a pohladil mě po tváři. „Dnes jsem byla ve hře na schovávanou výjimečně skvělá a večer už trénuji s Masonem."

„Nevěřím, že je ještě větší ko*ot než já." „To neříkej, pamatuješ, co jsme si domluvili." Připomněla jsem mu naši dohodu o tom, že minulost necháme minulostí a začínáme od znova. Pomalu přicházím na to, proč odešel z týmu, ale chci, aby mi to řekl sám od sebe, chci, aby mi věřil.

„Nevím, jak ty, bloncko, ale já bych zašel bruslit jako předevčírem." Souhlasila jsem všemi deseti a šla si k němu pro své brusle. Ano, koupila jsem si brusle za své peníze od táty a schovala si je u Oskara doma, nebo spíš u jeho tety, protože u ní bydlel kvůli škole, i když teď škola není, rozhodl se u ní být a pomáhat jí s jeho bratrancem a její domácností.

„A co říkáš na tu novou Italku? Dá se s ní vydržet?" „Ale jo, když s ní nespím na jednom pokoji. Spávám u Tima a Theodora, dokud můžu a tím samozřejmě mám větší šanci vyhnout se Ethanovi. Je docela milá, jen se vyptává na každou hloupost a já nejsem ten typ člověka, co jen odpovídá. Chci se trochu bavit, plácat nesmysli, vymýšlet hlouposti a být prostě normální, ale to s ní moc nejde, je to jen zvědavá slušňačka."

„Taky jsi bývala slušňačka." Připomněl mi nezvykle vesele. „používáš minulý čas." Argumentovala jsem zase já. „Pravda." Ukončil tuhle diskuzi a zahájil novou na spoustu naprosto podivných témat.

S bruslemi jsme dohopsali na led, rozbruslili se už jako rození krasobruslaři. Blbli jsme takhle společně pár hodin, dokud nás hlad nedonutil zout se a jít někam na jídlo. Mířili jsme už s jasným cílem k Talli, což je restaurace jedné stařenky, která uměla svými rukami vytvořit ty nejlahodnější pokrmy ve Velké Británii. Dali jsme si do nosu a s plným břichem pomalu kráčeli k Oskarovi schovat brusle. Jako gentleman mě doprovodil poté až domů a dal mi na rozloučenou jedno medvědí objetí zdarma.

Doma už na mě čekal Theodor, ke kterému jsem se rozběhla jako bych ho neviděla týden. Právě se cpal čínou od Marie. Povídal mi o skvělém týdnu s rodinou a já za něj byla upřímně šťastná, protože má se svou rodinkou krásný vztah.

„Co tvůj týden bez mé maličkosti?" Přišel kazič našeho dosud příjemného rozhovoru.

„Není to moc příjemný příběh." Přiznala jsem okamžitě barvu, protože můj Theodor by mě dříve nebo později prokouknul. Dala jsem se do vyprávění jako u Oskara. Dokonce jsem se zmínila i o Oskarově řeči u něj doma a také o našich společných dnech, o Ethanových nekontrolovatelných záchvatech výčitek mých činů, „a také dnes trénujeme ještě teď s Masonem."

„To je aspoň nějaká dobrá zpráva, protože jinak bych Ethanovi rozbil hubu, ale pokud ho potkám, tak za sebe neručím." Bylo to sladké. „Ale to nejdůležitější... ten hajzl Oskar tě zachránil, jo? A ty s ním trávíš každý den?" Mračil se tak až se mu na čele vytvořili dost nelíbivé vrásky.

„No... jo, musím uznat, že sama sobě se také divím, ale chci s ním trávit čas, je na mě milý a bavím se s ním. Je mi blbé, že tu nechávám Tima, ale musím být z tohohle domu, co nejvíce můžu, jinak se tu zblázním."

„Rozumím, ale pokud ti ublíží, tak mu pro jistotu vyrob náhrobek." Asi z něj dnes dostanu cukrovku. Obejmula jsem ho a poděkovala mu za to, že si mě vyslechl. Poté mě už táhnul, abych se šla převléct do tréninkového.

×Moodyna×