×Ahoj, Tak je tu sedmý díl ... :) Snad se zalíbí. Pokud vám tam chybí nějaká pořádná akce nebo romantika, tak se můžete těšit na příští díl :) Sdílejte prosím...×
...Vyšli jsme nahoru a Ben, vedoucí naši početnou skupinku, zastavil uprostřed chodby a koukal na zeď, která byla hranicí mezi pokoji Kena, Bena a Miss, Teri. Až teď jsem zpozorovala to, co tu je. Jsou tu dveře, ale jsou zabarvené a nemají kliku, jsou pouze na čip. Já jsem slepá jak patrona!
Mezi každým pokojem jsou dveře. Já jsem opravdu tak nevšímavá. Zajímá mě, co se v těch ostatních dveřích nachází.
Dveře se konečně otevřely. Byla tam spousta prohloubených polic s míči. Jedna řada byla pouze s fotbalovými. Každý jsme si nějaký vzal. Čirou náhodou jsem dostala od Bena žlutý. Miluju žlutou! A černou...
Došli jsme dolů a vyrazili ven, ale dnes jsme nešli na tu parádní tartanovou plochu. Vydali jsme si jiným směrem. Z obou stran jsem měla kolem sebe ty nejbližší z těch, co mě nezavrhli. Oscar se mi zdál už méně odtažitý. Šel těsně vedle nás. Sice se do konverzace na téma super podkolenky nezapojil, ale už nešel co nejdál od všech z nás. Ta kravka Miss šla za mnou a měla blbý poznámky na můj účet.
Myslí si, že mě urazí, když bude říkat, že jsem na fotbal moc levá? Fajn, zamrzí, ale rozhodně mi to žíly netrhá.
Měla kolem sebe tři osoby, Artura, Teri a Stephana. Měla jsem pocit, že by s nimi kluci nebyli, kdyby jim holky neposkytovaly jisté odměny, avšak nehodlala jsem se jim v jejich přátelství rýpat.
Došli jsme k tomu slavnému fotbalovému hřišti. Tráva tu byla dobře posekaná a celkově to tu bylo hezky udržované. Když mě Ken bral na průzkum okolí, tak se okrajově zmínil o historii tohoto hřiště a tohle rozhodně nevypadá na „svůj věk".
Postavili jsme se do řady a začali se protahovat. Pak nám řekli, že máme 10 minut na rozkopání. Ken se na mě hned otočil, jestli bych si s ním nezakopala. Proč ne? Souhlasila jsem.
Všimla jsem si, jak je Soundie smutná z toho, že Ben nešel za ní. Napadlo mě, že bych mohla tomuto páru trochu pomoct zjistit, že budou pár. Teda spíš Benovi, Soundie to nepotřebuje připomínat.
Ken mě hodně chválil. S Markem jsme si chodívali občas zakopat k nám nebo k nim. Kopaná mě vždycky bavila, hlavně dělat s míčem kravinky. Ken je dobrý basketbalista, ale fotbal mu také jde. Vadí mi, že je tak dobrý. Ne dělám si srandu, jen trochu žárlím. Proč je tu každý lepší než ten druhý. Připadám si tu jako nepovedená hromádka neštěstí. Trochu nejspíš přeháním, ale pouze trochu.
Ještě jsme měli aspoň 5 minut na kopání. Mě se už kopat nechtělo, tak jsme si s Kenem sedli do trávy a povídali si. Sledovala jsem Bena, který právě dělal ty kavinky s míčem, které se mi tolik líbí. Jedním uchem jsem poslouchala Kena a občas se zasmála vtipu, který prohodil. Stejně mě nejvíce zajímali triky Bena, chtěla bych se to taky naučit.
„Pojďte sem! Rozdělíme se do týmů." Zavolal na nás Mason.
„Ben a Artur jsou kapitáni. Nejdřív berete holku a potom kluka, ať je to fér. Střihněte si o to, kdo vybírá první."
Ben stříhání vyhrál, a proto vybíral první. „Maya." Byla jsem překvapená, že chtěl mě, ale šla jsem.
Pokračoval Artur. „Melissa"
B:„Kevin."
A:„Stephan."
B:„Ria." Trochu mě mrzelo, že Ben nevybral Soundie, ale Ria není taky špatná. Ona je taková tajemná a drží si odstup, asi jako zpočátku Oscar, avšak na rozdíl od něj se usmívá.
