Jen co jsem přišla domů, jsem se převlékla a zaplula na terasu, sedla si do křesla, z krabičky jsem vytáhla cigaretu a vložila si ji mezi rty.
Zapálila jsem ji a následně potáhla. Vydechla jsem obrovský dým kouře.
Koukal jsem na svoje nohy, na kterých se nacházelo tetování, které jsem někdy schovávala pod make-up.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Moje tetování se mi líbilo, celkově vypadalo dobře, ale co budu dělat až mi bude padesát? Pravděpodobně nic, budu se koukat na svoje více méně dětské tetování a usmívat se, vzpomínat na to, jaké to bylo být dítě.
Přejela jsem po něm lehce prsty a usmívala se.
Chvilkami přemýšlím, jaký to pro mě má vlastně význam. Význam, asi takový, že nikdy nezapomenu jaké to je být dítětem, nikdy nezapomenu na věci co mě prakticky vychovaly, když se moji rodiče pořád hádali.
Nevím, co jsem vždycky očekávala, chtěla jsem mít hrad, prince a co mám? Starý děsivý dům s duchem k tomu. Výborně.
Z myšlení mě vyděsilo vrznutí dveří vedle sebe.
,,Vím, že si to ty." špitla jsem a koukla na dveře.
,,Calume?" špitla jsem a zvedla se ze židle, šla jsem směrem ke dveřím, ale někdo mě chytil za ruku, vyjekla jsem, ale ten někdo mi zadělal pusu.
Cítila jsem, jak se mi zrychluje dech, myslela jsem, že moje srdce vyskočí z hrudi.
,,Být tebou bych tam nechodil." zamumlal mi do ucha, z části mě to lehce uklidnilo, ale na druhou stranu ne. Věděla jsem, že mě drží Calum, ale otázkou bylo, "Co se skrývá za dveřmi?".
