,,Takže si to vážně udělala?" slyšela jsem za sebou hlas, otočila jsem se za ním.
Okolo mě bylo jen bílo, jediný kdo tu se mnou byl, byl Calum, který stál přede mnou.
,,Si tak hloupá." uchechtl se a zakroutil hlavou.
,,Já, chtěla jsem být s tebou." špitla jsem a koukala na něj.
,,Co když já s tebou být nechci?" koukl na mě, v obličeji měl chladný výraz. Neusmíval se a jen mě tupě sledoval.
,,To neříkej, to není pravda." posmrkla jsem.
,,Není no." řekl s lehkým úsměvem a přišel ke mě. Omotal kolem mě jeho silné paže a pořádně stiskl.
,,I tak si to neměla dělat." koukl na mě a oddělal mi několik vlasů z obličeje.
,,Přinesla jsem nejvyšší oběť jen kvůli tobě, protože jsem nechtěla být bez tebe, sice jsem řekla pár hnusných slov, sice jsem řekla že tě nenávidím, ale ve skutečnosti tě miluju a nemůžu být bez tebe. Už nikdy mě neopouštěj." šeptala jsem a znovu se zahleděla do těch jeho dokonalých čokoládových očí.
,,Nikdy." zopakoval a políbil mě. Nedalo se to popsat, bylo to něco jiného, nového.
A přesně v tuhle chvíli, jsem věděla, že záříme oba.