Ležela jsem ve svém pokoji a ještě se snažila usnout, abych se vyspala před výpravou ven. Už jsem ale usnout nemohla. Vstala jsem a šla si vyčistit zuby. Dole v kuchyni už Kate snídala. Sjela jsem schody po zábradlí a v kuchyni jsem si vzala opečenou topinku a namazala si ji marmeládou. ,,Dobré ranko." pozdravila jsem a sedla jsem si na židli. Všimla jsem si nového obrazu, co visel na stěně naproti stolu. Mike ho musel přivést z minulé výpravy. Vždycky něco přiveze stejně jako já, takhle jsme si zařídily dům. Většinu nábytku máme z jiných domů a dekorace, jako obrazy taky. S barvami na stěny to bylo složitější, ale občas jsme našli kýbl v něčí garáží, nebo v nějakém obchodě. Já jsem na hledání užitečných věcí mistr, stačí jen vybrat správné místo a pořádně hledat.
...
,,Vyspala ses dobře?" přisedla si ke mě Kate. ,,Ale jo. Jen mě probudilo to miminko u sousedů." postěžoval jsem si. ,,Jo mě taky probudilo. Hele, dávej na sebe na té výpravě pozor. Mike už sice nemá námitky, ale hrozně se o tebe bojí." koukla na mě Kate vážným pohledem. ,,Já budu. Nejedu poprvé." ,,Ano já vím, ale venku se to hemží mrtváky a včera hlídka zahlédla skupinku lidí, jak kouká kolem. Je to venku nebezpečnější." ,,Ale jakmile přijde zima, mrtváci budou pomalejší a lidi, s těma si poradím." usmála jsem se na ni a dojedla topinku. ,,Jdu si ještě zabalit batoh." zvedla jsem se a zamířila nahoru.
...
Jako vždy si sebou beru svou magnum, vlastně, jinou zbraň ani nepoužívám. Taky si vždycky beru nějaké jídlo, naposled se mi hodilo, oddělila jsem se od skupiny a musela jsem domů dojít pěšky. Máme pravidlo, že se na opozdilce v nebezpečí nečeká a mě tehdy odřízli mrtváci. Samozřejmostí jsou taky neboje a nůž. Hotovo, ještě mám půl hodiny k dobru, tak se zajdu rozloučit s Mikem.
...
Mike je už od brzkého rána ve vědeckém centru. Skoumá tam vzorky z čističky a z nemocnice. Občas se zabývá výzkumem vakcíny, ale dost polevil, protože se to zdá beznadějné a několikrát u toho tak vybouchl vzteky, že to radči pomalu vzdává. Ani se mu ještě nepodařilo tu bakterii prozkoumat. Pitval kvůli tomu několik mrtváků, ale na nic nepřišel. ,,Ahoj. Já se přišla rozloučit." vešla jsem dovnitř, do jednoho domu, který je pro vědu vyhrazený. ,,Už jedeš? Kolik je hodin?" vstal a trochu zmateně šel ke mě. ,,Je půl osmé. Ty zase děláš na vakcíně?" Mike jen přikývl a vyčerpaně koukl na rozdělaný výzkum za ním na stole. ,,Máš všechno? Zbraň? Náboje?" ptal se a chytil mě za ruce. ,,Mám všechno." usmála jsem se. ,,Vrať se celá. A porozhlédni se po nějakém hezkém rámečku, Ashley našla foťák, až se vrátíš uděláme si rodinou fotku." objal mě a já už se musela dát na cestu k bráně.
ČTEŠ
The Walking Dead | The Beginning
Fanfiction(Tady autor, zdravím!) Zadržte! Děkuji, že jste klikli na tento příběh, nicméně, musím vás varovat. Koukáte se nejen na začátek apokalypsy, ale i na začátek všech mých zkušeností s psaním! To, co se skrývá za tlačítkem "Číst" je zkrátka odstrašujíc...
