,,Máme tu těhuly! Tak pojď ven zlato." ,,Ne! Elli!!" Tak mě bolela hlava. Pomalu jsem otevřela oči. Byla jsem zaklíněná v havarované autě a Kate byla už venku, vytáhli ji ti střelci. ,,Sakra! Ta kurva mi snad zlomila nos!" zaúpěl jeden z mužů. Nebyl čas se zabývat bolestí, ubližovali Kate. Před dveřmi spolujezdce se objevil muž. Otevřel je a přezeřal pás, co mě držel na místě. Chytil mě a vytáhl z auta. Hlava se mi zamotala, ale vynaložila jsem všechnu sílu a toho muže hlavou praštila do obličeje. Hlava mi začala přímo třeštit, ale rychle jsem se vzpamatovala. Další muž se už na mě vrhl na povalil mě na zem. Strčila jsem mezi nás svou nohu a kopla ho pořádně do břicha. Získala jsem čas vytáhnout zbraň a střelit. Ten první se už vzpamatoval z rány a šel na mě z nožem, ale já měla magnum. Poslední držel Kate jako rukojmí. Držel jí u krku nůž a značně se klepal po podívané, co jsem mu tu předvedla. Znal svůj osud, ale snažil se ho nějak oddálit. ,,Dobře." položil nůž a pustil Kate, ale jak to udělal, už měl v hlavě kulku.
...
,,Děkuji." Kate se držela za krk, měla tam malou ránu po noži. Sama jsem měla na hlavě ránu a dost mě bolela ruka, ale šla jsem do auta pro naše věci a pokračovala v cestě. ,,Elli?! Zastav se na chvíli! Tvá hlava, ošetřím ti to!" křičela za mnou Kate. Zastavila jsem se a šla k ní. ,,Ještě tu můžou být další." rozhodla jsem rukama někde na budovy. ,,Ošetříš mi to na místě." Kate mě chytila za ruku. ,,Nikdo ti neublíží! Ne tobě, ne dítěti." řekla jsem, vytrhla jsem se jí a znovu si nabila zbraň. Kate za mnou kulhala na levou nohu, ale šla.
...
Za západu slunce jsme došly na malý poloostrov s pláží a malou chatkou, molem a loďkou. Prošly jsme k celým městem a pak pokračovaly borovicovým lesem. Chatka je odříznuta od města a jak řekla Kate: ,,Nikdo o ní neví." Chatka byla v typicky švédském stylu, dřevěná, natřená na červeno. Vevnitř byly jen tři místnosti: ložnička, kuchyň s kamny s obývákem a jídelnou dohromady a koupelna. Taky tam byla půda, na které se dalo spát. Na terase stalo jedno houpací křeslo a na zahradě všude rostly lesní jahody. ,,Pěkné že? Strejda mi to odkázal, než umřel." řekla Kate když jsme ještě stály venku.
...
Dala jsem si věci na půdu, tam budu spát, Kate potřebuje pořádnou postel. Dole to hezky vonělo po polívce ze sáčku. ,,Už jsem tě chtěla volat." usmála se na mě Kate a podala mi misku polívky. První teplé jídlo za měsíc. Byl to náročný měsíc, ale teď jsme tu a Bill o nás nemá tušení.
ČTEŠ
The Walking Dead | The Beginning
Fanfiction(Tady autor, zdravím!) Zadržte! Děkuji, že jste klikli na tento příběh, nicméně, musím vás varovat. Koukáte se nejen na začátek apokalypsy, ale i na začátek všech mých zkušeností s psaním! To, co se skrývá za tlačítkem "Číst" je zkrátka odstrašujíc...
