,,Našly jste tvé vybavení?" šla jsem jim na proti. ,,Něco mnohem lepšího...město." odpověděl mi celý vzrušený. ,,Je to 90 km na sever. Uviděli jsme v Atlantě reklamu na nově postavené domy v nově založené obci Willow Creek a vydali se tam. Je tam vlastní malá čistička vody a spousta domů a dal by se kolem města postavit plot. Tady by jsme zimu nepřežili, ale tam, to už je jiná." já na něj koukala s otevřenou pusou, bylo to na mě moc radostných správ. Mike běžel do chaty a vylezl až za úplně tmy. Řekl mi, že se o tom radili a Bill, že na to kývl, zítra začneme rozebírat plot a přesouvat ho do našeho nového domova.
...
Kvůli tomu, že nám chyběl kus plotu se museli zvýšit hlídky a udělat provizorní alarm, ale zase 90 km od nás vyrůstal nový a pevnější plot kolem Willow Creek. Měli jsme pár schopných lidí, co dali do pořádku čističku a až se tam nastěhujeme, budeme mít pitnou vodu a možná i teplou, pokud se podaří zprovoznit bojlery. Mike často s Kate vyjížděl hledat zásoby a do Willow Creek, přestalo se mi to líbit, jak spolu pořád někde jezdí a mě nechávají v tom smradlavém stanu. Naštěstí jsem tam měla Jonaha, s kterým jsem mohla hrát alespoň karty.
...
Přišel den stěhování. V kempu ponovalo už několik dní hned několik emocí: strach, nervozita a vzrušení. Strach z toho, že už jsme kolem neměli žádné zdi, nervozita ze stěhování a vzrušení z nových domovů, které na nás už čekali. V den D, ale tyto emoce ještě zesílily a lidi byli hodně podráždění. ,,Máme všechno?" ptal se pořád dokola Mike, i když toho nebylo moc co balit. ,,Deky, hrnky, talíře, zbylé náboje a zbraně a oblečení. Všechno." přehrabovala jsem už asi po desáté naší tašku. Auta už ráno odvezli jídlo a vrátili se pro nás kolem oběda. Naštěstí včera přivezl Kade minibus, což značně ušetřilo benzín. Musím se zmínit o tom, že Mike už není jako dříve. Je silný a odvážný. Po lekcích střelby jezdí na každou výpravu, která byla a vždycky se vrací o něco silnější. Já už taky nejsem jako před tím. Jsem o rok starší! Dneska v jednu odpoledne mi bude 10 let. Vím, že to nebudeme slavit, ale i tak se na to těším. A i když je mi teprve deset, jsem a cítím se víc zodpovědnější. Mike to dobře ví, a tak jsem mohla jet s ním na jeden výjezd, jen my dva a Kate, jak jinak.
...
,,Už tam budem?" zeptala se Marry už asi po pátý. ,,Až tam budem, tak tam budem!" odpověděl jí hrubě Frank. Je to sice otec Marka, takového namýšleného teenergera, ale děti absolutně nezvládá. ,,Chce se mi čůral." ozval se vedle mě malý chlapec, kterého přivezli s matkou teprve včera. ,,Mlč!" okřikl ho Frank. Už celou cestu autem nikdo nepromluvil, naštěstí.
...
Zastavili jsme před vysokou branou, vyšší než jsme měli v starém kempu. Frank zatroubil a ona se začala otevírat. K autu se přibližoval mrtvák a sotva jsem se na něj otočila už ho někdo sejmul z dřevěné strážní věže. Za ty dva týdny se toho stihlo dost, je pravda, že Bill se se svou Radou nezastavil, pořád něco plánovali, možná to vážně bude dobrý vůdce. Vjeli jsme dovnitř. Byla to přímo pastva pro oči. Před námi byl krásný parčík a kolem něj byli nádherné domy. Park byl celý zbarvený do oranžova a všude poletovaly listy. Na pravé straně od parku se rozkládalo něco jako centrum města. Byla tam hezká radnice se zvonicí, obchůdky, kostelík a uprostřed velká fontána. Projeli jsme dál a zaparkovali na provizorním parkovišti vedle ostatních aut. Vystoupili jsme z auta a obdivovali tu krásu bezpečného místa. Děti se rozutekli ke svým rodičům a já ještě koukala na obrovskou vrbu uprostřed parčíku. Všimla jsem si klikatícího se potůčku, co tekl dál někde z kopce a dělil město na dvě poloviny. ,,Tak jak líbí?" zeptal se Mike s rukama v kapsách. ,,Je to nádhera." nespouštěla jsem oči z parku. ,,Tak pojď ukážu ti jde budem bydlet." pohodil hlavou směrem z kopce. Šli jsme podél potoků, kolem houpaček a kolem dřevěného mostku, který vedl přes potok. Sešli jsme kopec a před námi se rozléhala malá čtvrt s krásnými domy. Šli jsme ještě kousek po ulici a pak se zastavili u šedého, dřevěného, dvoupatrového domu a bílými okny a pěknou zahrádkou před domem.
,,Vítej doma Elli."
ČTEŠ
The Walking Dead | The Beginning
Fanfiction(Tady autor, zdravím!) Zadržte! Děkuji, že jste klikli na tento příběh, nicméně, musím vás varovat. Koukáte se nejen na začátek apokalypsy, ale i na začátek všech mých zkušeností s psaním! To, co se skrývá za tlačítkem "Číst" je zkrátka odstrašujíc...