Zpět do kempu jsme došli spolu a ještě si povídali. Celkem ji mám ráda, teď mi přijde dost sympatická.
Mike zase seděl před stanem, když jsem kolem něj prošla nic neřekl, jen se letmo koukl na zbraň za mým opaskem. Sedla jsem si na svou matraci a přemýšlela, jak bych mohla říct Mikovy, aby se naučil střílet. Už mi proběhly snad všechny možnosti, jak by mohl zareagovat a já si přišla být připravena. Vyšla jsem ven a začla. ,,Kate mi řekla, že takhle učí každého, kdo o to má zájem." Mike nic neříkal. ,,Já...řekla mi taky, že by tě to mohla taky nau-" ,,Měla pravdu." přerušil mě Mike. ,,O tom, že tu zbraň potřebuješ. Teď se může posrat cokoli, vspomeň na Tommyho." odmlčel se a zavřel na chvíli oči. ,,Potřebuješ se naučit bránit, já... Když si byla v tom lese, bál jsem se o tebe, jako ještě nikdy a nebyl jsem si jistý jestli to přežiješ, protože jsem věděl, že se neumíš bránit. Ale když tě to Kate naučí, budeme klidnější oba dva. Co si to chtěla říct?" koukl na mě. ,,Že..." už jsem ale nic říct nestihla, protože mě přerušil křik jedné ženy.
Otočila jsem se a uviděla, ženu jak leží na zemi a mrtvák ji kouše do krku. Bylo mi z toho špatně a taky se mi chtělo brečet, ale vytáhla jsem zbraň a zadržela dech abych mohla mířit. Bum! Všechno se jakoby zpomalilo a pištělo mi v uších. Zasáhla jsem mrtváka přímo do hlavy a on se sesunul na tu ženu, ta se ale přestala hýbat. Přiběhla Kate a odhodila mrtváka pryč. Rychle se rozhlédla a uviděla mě, jak ještě stojím s namířenou zbraní. Já se nemohla hnout. Ucítila jsem jak mě někdo chytil a otočil mě od toho, co se dělo pár metrů od našeho stanu. Kate křičela aby se ostatní drželi dál a když se mi podařilo otočit, uviděla jsem jak se ta žena, kterou před chvílí pokousal mrtvák znovu zvedá a natahuje ruce to Kate. Ta ale už nad ní stála a stiskla spoušť. Ženě klesly ruce a už se nehýbala. Ten kdo mě před chvílí otočil byl Mike a zase se mě pokoušel zastrčit do stanu. Než se mu to povedlo viděla jsem Kate jak jde přímo k našemu stanu. Jakmile Kate začala mluvit, zase se všechno vrátilo do normální rychlosti. ,,Ty jsi vědec že?" zeptala se velmi rychle a nervózně a ještě Mikovi mávala před obličejem zbraní, kterou před necelou minutou zastřelila ženu. ,,Jak to, že se ten muž stal mrtvákem, když jsem ho po obědě viděla zdravého a živého? Nebyl venku nemohli ho pokousat." ,,Já nevím." odpověděl ji Mike. Trochu jsem si odhrnula cíp stanu, abych na ně viděla. ,,Sám si říkal, že jsi dělal na nějakém projektu, co tuhle sračku způsobil, proto tě tu máme, tak na to přijď rozumíš?!" pak odešla. Mike se otočil ke stanu a uviděl jak na něj koukám s udiveným a strachem naplněným obličejem. Mlčel. To bylo to nejhorší, co mohl udělat. Vzal si své poznámky a sedl si vedle mě na matraci.
Četl v nich snad celou noc a já za tu dobu nesebrala odvahu se ho na cokoli zeptat. Občas si zamumlal nějaké, pro mě, nepochopitelné poznámky a pak zase studoval své plně popsané bloky.
ČTEŠ
The Walking Dead | The Beginning
Fanfiction(Tady autor, zdravím!) Zadržte! Děkuji, že jste klikli na tento příběh, nicméně, musím vás varovat. Koukáte se nejen na začátek apokalypsy, ale i na začátek všech mých zkušeností s psaním! To, co se skrývá za tlačítkem "Číst" je zkrátka odstrašujíc...