Jak dlouho to už bude? Asi měsíc a půl, co utíkáme. Máme teď auto a myslely jsme si, že dostat se do Savannah bude tedy snazší, ale Bill nám je POŘÁD v patách. Nemohly jsme tam jet s ním za zády, bylo by to na nic. Kate je už v sedmém měsíci těhotenství. Bříško má velké a podle ní je v pořádku, oba jsou v pořádku, ona o tom musí něco vědět, byla zdravotní sestra u porodů a ve městě odrodila hned několik dětí.
...
Byly jsme nějakou dobu v Atlantě, ale je to peklo na zemi. Mrtváci jsou všude kolem a zásoby tam už žádné nejsou. Ukázala jsem Kate starý být Mikea a Tommyho, byl zničený a ta strávená tam noc mě bude pronásledovat do smrti. Zdály se mi všelijaké sny o Mikovy a o Kate, Billovy. Daly jsme se zase na cestu. Bill stratil naši stopu a tak je konečně bezpečné dojet do Savannah.
...
,,To je ono? Savannah? To je ale díra." poznamenala jsem, když jsme projížděli kolem prvních domů, ty byli zničené a vypadali hůř, než v Atlantě. ,,Žádná díra! Je tu bezpečněji, je tu méně mrtváků." opravila mě Kate. Posledních pár dní je v pohodě. Jedeme v autě a kecáme, koukáme kolem a svět se zdá být lepší, ovšem nikdy nebyl a první den v Savannah nám to připomenul.
...
,,Přemýšleli jste někdy o jménu pro mimi?" zeptala jsem se a pozorovala krajinu poprášenou bílím sněhem. ,,Vlastně jo, hned jak jsem to zjistila. Schodli jsme se, že když to bude holka, bude to Violett, po vaší matce a když to bude kluk, tak se bude jmenovat Harry, po mém otci." usmála jsem se, ale úsměv dlouho nevydržel. ,,Kdo to je?" zeptala jsem se když se na cestě objevil muž, vypadal, že je zraněný. ,,Nelíbí se mi to." řekla Kate, když jsme si muže prohlížely, já s ní musím jen souhlasit. ,,Pomoc! Pomůžete mi?" křičel muž a držel se za břicho. ,,Nic tam nemá." ,,Nemá. Přikrč se a drž se." řekla Kate a dupla na plyn. Muž v tu ránu vytáhl pistoli a rozstřelil nám přední sklo. Následovali další vystřely ze střech domů. Kate srazila toho může na silnici a pádila pryč. ,,Nevidím je!" křikla jsem, chtěla jsem po nich začít střílet. ,,Nech to být! Musíme ujet!" Kate se řítila po silnici centrem města. Najednou, rána jako z děla, to nám prostřelili pneumatiku. Ve vysoké rychlosti a síle výbuchu se naše auto převrátilo na střechu a prorazily jsme krajnice. Kutálely jsme se do příkopu a když se auto konečně zastavilo, já už jsem ztratila vědomí.
ČTEŠ
The Walking Dead | The Beginning
Fanfiction(Tady autor, zdravím!) Zadržte! Děkuji, že jste klikli na tento příběh, nicméně, musím vás varovat. Koukáte se nejen na začátek apokalypsy, ale i na začátek všech mých zkušeností s psaním! To, co se skrývá za tlačítkem "Číst" je zkrátka odstrašujíc...
