V noci jsem se solidně klepala.. Strachy samozřejmě..
Antonio byl na noční službě a venku byla bouřka, vítr a neustávající déšť..
Kapky mi padaly na parapet a to vydávalo hlasité rány.
Tulila jsem se k plyšovému medvídkovi a přemýšlela nad Antoniem.. Ten pobyt se tak krátí. Už jen čtyři dny. Nejspíš se půjdu na recepci zeptat, jestli bych si tento pobyt nemohla prodloužit..
Co když to nepůjde? Možná se nejdříve zeptám Antonia, jestli bych u něj nemohla zůstat aspoň týden.V tom mě z přemýšlení vyrušilo zavibrování mobilu..
Přišla mi zpráva od mého italského přítele..
Psal, abych se nebála, že to za chvilku přestane a pak si spolu zajdeme na vínko..
Trochu jsem se zachumlala do deky a přitulila se k plyšákovi..
Znovu mě polil pocit únavy a brzy jsem usnula..Odpoledne za mnou přišel Antonio s úsměvem na tváři, i když na něm bylo vidět, že ho přemáhá únava.
I tak mě pozval na víno a já souhlasila, musím si to tu ještě užít..
Oblékla jsem si na sebe blankytně modré šaty a k tomu si nazula bílé lodičky..,,Vypadáš jako princezna, zlatíčko," usmál se na mě.
,,Jdeme princi? Princezna totiž ještě nic nejedla celý den," úsměv jsem mu opětovala.
Vzal mě za ruku a zabouchl za námi dveře. Zdlouhavě se mi podíval do očí a něžně spojil jeho rty s těmi mými. Jeho mohutné ruce přistály na mém pozadí, já se trochu poušklíbla a svoje ruce jsem mu zabořila do vlasů..
Po krátké výměně polibků nás přerušil můj žladek, žadonící o něco k snědku..
,,Jdeme do téhle restaurace. Dál to už nezvládnu," ukázala jsem na budovu stojící před námi.
,,Dobře lásko. Drž se pevně," odvětil.
,,Co hodláš dělaaaaatt?" vykřikla jsem.
V tom momentu mě hodil na svoje záda. Vyjekla jsem, protože to bylo takové dost nečekané.,,Tak co si dáš?" usmál se.
,,Boloňské špagety. A skleničku červeného." poprosila jsem.
,,Dej mi minutku, hned ti to objednám."
Seděli jsme tam celý večer. Popíjeli červené víno, pozorovali zapadající slunce.
Držel mě za ruku, hleděl mi do očí..
Tohle bych vydržela věčnost..❤
Tuhle kapitolu věnuji TheDuff21, Holanka, Bailee_Warren ❤