Než jsem dojela na místo jeho bydliště uběhla celkem dlouhá doba.. S úsměvem na tváři jsem zaplatila taxi a vyšla pravou nohou k jeho bytu.
Zrovna vycházelo sluníčko z pod mraků. Dělalo to na mě romantický dojem. Nikdy předtím jsem, tak krásný východ slunce neviděla. Na minutku jsem se ponořila do svých myšlenek, snů a představ..
Přerušila jsem svoje přemýšlení a šla jsem k jeho bytu. Nadechla se a zazvonila lehce na zvonek. Melodie zvonku se rozezněla po celém domě. Dlouhou dobu nikdo neotevíral. Už jsem se chystala odejít. A v tu ránu se rozletěly dveře a v nich stála polonahá slečna.
Nemohla jsem uvěřit svým vlastním očím..
Moje reakce nebyla odměřená.. Na její tváři přiletěla moje ruka. Ulevilo se mi, ale ta úleva netrvala příliš dlouho. Nic neříkala, neplakala ani nekřičela nebo něco podobného..Jen si držela ruku na tváři a vyměňovala si se mnou pohledy. Z jejího pohledu mi běhal mráz po zádech.
Nezmohla jsem ani na jedno slovo.. Jen se pousmála a odešla..
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
