Můj poslední den v Itálii.. Teď tady vůbec nechci potkat Antonia, i když jsem na tohle místo vlastně letěla za ním. Nasnídám se na letišti a pak udělám pápá téhle zemi.. Ale naposledy si projdu svoje oblíbená místa, která mi budou chybět. Tolik krásného jsme tady spolu zažili.. S touhle myšlenkou jsem za sebou zavřela dveře a vyšla ven napříč svému osudu.
Pomalými krůčky jsem se blížila ke svému oblíbenému místu na pláži. Sundala jsem si boty a nesla si je v ruce. Moje chodidla se zabořovala do horkého písku.. Milovala jsem ten pocit.. Neustávající větřík si pohrával s mými vlasy.
Zadívala jsem se do nezkrotných vln.. A zhluboka se nadechla a pomalu vydechla. Ta vůně moře mě vždycky dokázala uklidnit, ale tentokrát mi to moc nepomáhalo..
Moje druhé oblíbené místo se nachází o něco dál a je lemované velkými mohutnými palmami. A uvnitř mého království jsou dvě takové sedačky. Občas jsme tam spolu sedávali a jen bezeslov koukali na vlny narážející na kameny..
Po krátké procházce jsem se vrátila zpět na hotel, zabalila zbytek věcí a zavolala si taxi, který mě následně odvezlo na letiště v Římě..
Na letišti jsem narazila na malinký obchod se zákuskami.. Prostě jsem neodolala a jeden si koupila..
Po veškerém běhání okolo mé letenky,odbavení zavazadla a dalších kravin jsem již seděla na lavici a netrpělivě koukala na hodinky..
Vzala jsem mobil a napsala mu SMS zprávu. Slovo po slovu se mi zarývalo do srdce..
Antonio. V tomhle momentě se nacházím na letišti v Římě. Letadlo mi letí za necelých 30minut. Víš, jak jsem psala, že bych tě chtělaještě naposledy vidět? Nemám na to.. Nemám na to Antonio. Nedokážu ti pohlédnout do těch tvýchčokoládových očí.. Měj se hezky. Mišel♡
,,Airplane M03-P Rome-Prague." Slyšela jsem ženský hlas v rozhlase.
Ach.. Antonio..
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Tento den jsem už nic nedělala. Jen se svalila doma na postel a usnula, i když byla sotva jedna hodina.
