Monča mě ráno probudila. Na stole už ležela nachystaná snídaně.
,,Dobré ráno zlatíčko," řekla jsem.
,,Dobré ráno. Káva nebo čaj. A jak jsi se vyspala?" zeptala se.
,,Kávu bych prosila. A vyspala jsem se dobře."
Položila hrnek kávy na stůl. A na tváři měla úsměv. ,,Co se stalo, že se tak usmíváš?" zeptala jsem se zvědavě.
,,Spolu s Tomášem jsme se rozhodli jet do Českého Švýcarska. A byla bych moc ráda, kdyby si jela taky.." usmála se ještě víc.
,,Já nevím, přijde mi to blbý.. Nechci vám tam dělat křena." Uhnula jsem pohledem.
,,Ne to vůbec. Tomášovi se líbíš." Přišla ke mně a obejmula mě.
,,Zítra odjíždíme," usmál se.
,,Tak dobře, pojedu s vámi," úsměv jsem ji oplatila.
Celý den jsme se koukaly na televizi. Poslouchaly písničky a občas i něco poklidily. Aspoň se tam odreaguji. Pořád myslím na Antonia.. Ach.. Kdyby ten náš vztah fungoval..
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
