♦28day♦

17 3 0
                                    

Spokojeně jsem spala a on se na mě díval. Cítila jsem jeho oči na svém těle..

Chtěla bych ho přemluvit, aby tu ještě dnes zůstal. Mě se do Itálie zrovna moc nechce. Včera jsem se dívala na předpověď počasí a mají být přeháňky a silný vítr. Pootevřela jsem oko a on seděl na židli. Usmíval se a popíjel hrnek kávy.

,,Dobré ráno. Jsi tak roztomilá, když spíš. A děkuji za včerejšek byla jsi skvělá," zakřenil se.

,,Dobré zlato. Včerejšek byl dokonalý. A ty už chceš letět dnes?"

On jen zakýval hlavou v souhlas.

,,Já bych byla ráda kdybys letěl až zítra.. Nehlásí moc hezké počasí.." řekla jsem.

,,Tak budu muset zavolat do práce. Česko je neuvěřitelný. Líbí se mi tu a pokud mi to šéf dovolí, zůstanu rád," usmál se a s mobilem v ruce zmizel za dveřmi.

Já jsem si vzala notebook na klín a  spustila svůj hodně oblíbený film Pearl Harbor.
Zanedlouho Antonio přišel a na tváři měl radostný výraz.

,,Dovolil mi to," řekl a přišel ke mně.

Natáhla jsem ruce k němu a přitáhla si ho k sobě blíž. Nejdříve mi skousl spodní ret a po chvilce naše rty spojil.
V naše jazyky uspořádaly válku kdo z koho. Má tak sladké rty. A jak krásně voní..
Sedl si vedle mě na postel a objal mě. Přitiskli si mě blíž k sobě. A Já jsem cítila, jak rychle bije jeho srdce.

,,Budem se dívat na ten film?" zeptala jsem se.

,,Ano." Souhlasil, obešel postel a lehl si vedle mě.

Vzala jsem ho za ruku a zadívala se mu do očí..

Vzala jsem ho za ruku a zadívala se mu do očí

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
62days of relaxKde žijí příběhy. Začni objevovat