Včera jsem si našla apartmán a rozhodla se tady v Itálii pobýt ještě alespoň dva dny.
V noci jsem nemohla vůbec spát. Trpěla jsem. Trpěla jsem velmi potichu.. Přemýšlela jsem o tom, co moje oči viděly.. Onu slečnu či ženu v jeho dveřích a skoro neoblečenou... Z očích mi samovolně tekly slzy.. Moje líčení muselo vypadat strašlivě.. Na tváři jsem ráno objevila obrovský flek od řasenky..
Bolela mě hlava jako střep.. Bolelo mě i srdce.. Ze zklamání.. Tohle bych do něj nikdy neřekla. Z prvního pohledu se zdál jako slušňák, ale zdání občas klame..
Proč tohle musím zažívat? Proč jsem na toto místo znovu letěla? Mohla jsem na něj zapomenout a všechno by bylo mnohem lepší..
Vzala jsem mobil a chtěla si pustit smutné písničky. Velkým překvapením pro mě bylo obrovské množství SMS zpráv.
Od něj..
Nevěřil jsem, že znovu přiletíš. Aless mi řekla, že si tu byla..
Chci s tebou mluvit a vše ti vysvětlit. Sakra Mišel zvedej mi ten mobil.
Vymazala jsem všechny zprávy a konečně si pustila písničky. Po malé chvíli jsem přestala vnímat text písní a ponořila se do říše snů..
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
