Nikdy předtím ho neviděla,poznala ho a on jí řekl svoje tajemství. Její city k němu se každý den mění, jednou ho nenávidí a podruhé...miluje ho snad? To ani ona sama neví..
Ona mu otevře svoje srdce..ale..přijde někdo kdo jí podrazí nohy a ona...
,,Ahoj" řekla jsem překvapeně. ,,Co tady děláte?" zeptala jsem se a začala se smát. ,,Ahoj" začal Honza. ,,Přišli jsme se s tebou rozloučit" pokračoval Tomáš. ,,A máme pro tebe překvapení" dokončil zase Honza. Smála jsem se a nic neříkala, když jsem se konečně vzpamatovala, pozvala jsem kluky ke mě do pokoje. Rychle jsem zavázala pytle ve který bylo oblečení. ,,Rušíme? Jestli jo klidně zase půjdeme" zeptal se Tomáš. ,,Ne v pohodě už to mám hotové" ,,A co jsi dělala?" zeptal se Honza a koukal se zvláštně na nacpané pytle. ,,Uklízela oblečení" zasmála jsem se. ,,Chceš to potom pomoc vyhodit?" navrhl mi Honza ,,Jasně " odpověděla jsem. ,,Dáte jsi něco k pití?" zeptala jsem se slušně. ,,Jasně" odpověděli kluci na stejno. Otevřela jsem malou ledničku co jsem měla zapojenou pod stolem a vytáhla dva energy drinky Monster. ,,Tak tohle tedka pijou holky?" zeptal se vtipně Tomáš, pouze jsem se zasmála a sedla jsi na židli u stolu. ,,Kdy se vlastně vrátíš?" zeptal se smutně Honza. ,,To právě přesně nevím a dost mi to vadí protože bych byla radši tady" odpověděla jsem smutně.
Strašně dlouho jsme si s klukama povídaly. ,,No a tedka je čas otevřít ty dárky" řekl najednou Tomáš. ,,Na co dárky proboha? Vdit nemam narozeniny ani nic.." odpověděla jsem nechápavě. ,,To sice ne, ty máš až v říjnu 22" odpověděl Honza. Páni tak jestli jsem něco čekala tak tohle rozhodně ne, ne to že bude Honza vědět kdy mám narozeniny! ,,Ale jsou to dárky ještě k tomu že jsi naše nová spolužačka" dodal Tomáš. ,,No, dobře ale přijde mi to zbytečné.." jako první jsem se natáhla pro dárek od Tomáše. Byla to malá krabička ve které něco bylo. Opatrně jsem krabičku otevřela a uvnitř uviděla řetízek, byl stříbrný a moc krásný.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Páni Tomáši to jsi nemusel ! Moc ti děkuju je krásný!" odpověděla jsem a obejmula ho. ,,Není za co, je to jenom taková maličkost." odpověděl a usmál se. Potom jsem vzala krabičku od Honzy a také ji pomalu a opatrně otevřela, z té na mě vykouklo stříbrné písmenko V.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Bylo tak strašně moc krásné. ,,Honzo strašně moc ti také děkuju. Kruci..já ani nevím co na to mám říct! Jste tak strašně moc hodní!" podívala jsem se na Honzu a obejmula ho, vždy když ho obejmu mam pocit bezpečí a lásky. ,,Nejlepší je že i řetízek a i přívěšek jsou stříbrné takže to můžeš nosit dohromady." vzala jsem do ruky řetízek navlékla na něj přívěšek a zeptala se Honzy jestli by nebyl tak hodný a nezapnul mi ho. Samozřejmě že zapnul a vypadalo to moc hezky. ,,Kluci jsem strašně moc ráda že jsem vás poznala! Jste úžasní moc vám za to děkuju" ,,Není za co" usmál se Honza. Bylo už 20:16 a kluci šli domu, já jsem se vrhla konečně do balení. Nechápu mojí mámu vždycky má velikánský kuft a já jenom batoh...
