You & Me(nT)

nový člen rodiny

,,Tati.." začala jsem opatrně. ,,..jaké byli tvoje pocity když jsi poprvé políbil mámu?" chvíli se zamýšlela a potom začal. ,,Byl to ten nejkrásnější den v mém životě, strašně dlouho jsem se snažil aby byla konečně moje a když jsem jí poprvé políbil bylo to úžasné. Proč se na to ptáš?" ,,No ..tak asi budeš vědět jak mi je když ti řeknu že jsem se včera večer líbala s Honzou" táta se začal smát. ,,Dobře ty! Já věděl že k sobě něco cítíte! A co povídej! Chodíte spolu?" ,,Ne nechodíme.. Jenom... on.." ,,A jak to začalo?" ,,Večer jsem mu psala jestli bych jsi mohla koupit jednu jeho mikinu a on řekl že se za 10 minut sejdeme u mě před domem tak jsem šla tajně ven, a on tam čekal no a potom se to stalo" táta se zasmál a obejmul mě. ,,Jsem rád že jsi štastná, jenom.. neudělej něco čeho budeš litovat." pousmál se na mě. ,,Za 10 minut odjedeme tak sebou pohni" řekl a odešel. ,,Nemůžu tomu uvěřit!" stále jsem si opakovala v hlavě. Zapínala jsem si batoh ve kterém jsem měla všechny věci co jsi beru sebou k babičce, když mi začal hrát mobil. Šla jsem k němu a podívala jsem se kdo mi volá.

neznámé číslo

Sakra kdo to asi muže být? Váhala jsem jestli hovor přijmout nebo ne, ale nakonec jsem to vzala. ,,Prosím, u telefonu Majirová Veronika"

,,Ahoj Verčo, to jsem já Honza!" zasmál se do telefonu.

,,Kde jsi vzal moje číslo ?" smála jsem se.

,,Dala mi ho Elizabeth. Nevadí?"

,,Ne v pohodě. Copak se děje?"

,,Kdy přesně odjedeš? Vím že dneska ale myslím jako čas."

,,Za 10 minut proč?"

,,Super to akorát stihnu!"

,,Ale co?" smála jsem se.

,,Uvidíš, než odjedeš stav se ještě u mě na zahradě prosím!"

,,Dobře"

,,Super děkuju, zatím Ahoj" Honza hovor ukončil, proč se mam sakra stavovat u něj na zahradě? No uvidím, vzala jsem batoh a šla dolu do kuchyně. ,,Tak jsi hotová?" zeptala se mamka. ,,Jo, jenom.." ,,Co jenom?" ,,Potřebovala bych jsi ještě něco zařídit dáte mi 10 minut? Moc prosím!!" mamka se zamračila a podívala se na tátu. Ten se usmál a zvedl jedno obočí, mamka se podívala zase na mě. ,,No dobře ale za 10 minut se sejdeme u auta před domem!" zasmála se. Na nic jsem nečekala a utíkala k hlavní dveřím, nazula jsem si svoje boty a utíkala k Honzovi na zahradu. Otevřela jsem vrátka a uviděla ho jak tam stojí, před ním byla velká krabice. Šla jsem s němu a obejmula ho, on mi dal pusu na tvář. ,,Ahoj" usmál se. ,,Ahoj" odpověděla jsem mu zpět. ,,A co je tohle?" zeptala jsem se a začala se smát, když jsem ukázala na velkou krabici. ,,No.. tohle je dárek pro tebe, a doufám že se ti bude líbit." vzal mě za ruku a otočil ke krabici. Vzala jsem za velkou mašli který byla nahoře a rozdělala jí. Otevřela jsem krabici a na dně jsem uviděla malinké bíle štěně. ,,Ježiši!" vyrazilo mi to dech, vůbec jsem tohle nečekala! Podívala jsem se na Honzu a do očí se mi nahrnuly slzy. Honza se začal smát a obejmul mě. ,,Moc děkuju" odpověděla jsem ubrečeně.

,,No abych ti k tomu něco řekl. Je to fenka švýcarského bílého ovčáka, jmenuje se Ciri a od tedka je to tvůj pejsek" vzala jsem Ciri do ruky a přivítala se s ní, začala mi oblizovat tvář a lísala se ke mně. Byla opravdu krásná.

,,Honzo ještě jednou moc děkuju! Jsi strašně moc hodný, ale co na to řeknou rodiče?" lekla jsem se hnedka. ,,Neboj s těma je to dohodnuté" pousmál se. ,,Oni o tom věděli?" Smála jsem se. ,,Ano, a slíbili mi že ti nic neřeknou a jak koukám tak to dodrželi."pousmál se a pohladil Ciri. Nevěděla jsem jak víc mu mám poděkovat a tak jsem ho políbila. Projel mnou tak užasný pocit, pak jsem si ale uvědomila že už bych měla zase jít. ,,Sakra! rodiče.. až přijedu chci se s tebou určitě vidět!" ,,Jasně a tedka už běž at nemáš problém" zasmál se. Rozloučila jsem se s ním a šla k našemu auto, cestou jsem se ještě pořád vítala s Ciri která byla prostě úžasná.