kdo že si ?

1.1K 84 4
                                    

Chytla jsem se zezadu za hlavu. ,,Co děláš sakra ?!" ,,Promin! Byla to nehoda já jsem nechtěl" odpověděl kluk a já mu konečně viděla do obličeje. Měl hnědé vlasy a byl vysoký asi 2m, prohlédla jsem si ho od hlavy k patě. ,,V pohodě, jenom příště si dávej prosím pozor docela to bolelo" kluk na mě zíral a nic neříkal. Otočila jsem se směrem za sebe a podívala se jestli není něco za mnou, ale za mnou bylo jenom další pole. ,,Ehm..." promluvila jsem do trapného ticha. ,,...co je?" zeptala jsem se nechápavě. Kluk se usmál ,,Ty jsi mě opravdu nepamatuješ?" zasmál se. Zmateně jsem se podívala a pokrčila ramena. Neměla jsem ani trochu tucha o koho jde. ,,To jsem já Verů! Kuba!" zasmál se. Bohužel jsem ani tak nevěděla o koho šlo, je to několik let zpět co jsem byla tady u babičky. ,,Promin, ale já pořád nevím kdo jsi" pokrčila jsem znovu ramena. ,,To snad nemyslíš vážně!" ,,Promin ale opravdu nevím" ,,Když jsme byli malý hráli jsme si každý den u vás na zahradě na to že jsme lupiči a kradli tvojí babičce jablka ze stromu. Opravdu jsi mě nepamatuješ?" zeptal se už docela smutný hlasem.

,,Já.. strašně se omlouvám. Ale opravdu nevím. Musel sis mě asi s někým splést" Kuba pouze kýval hlavou. ,,Jo, asi jo.. asi máš pravdu" odpověděl. Vzal do ruky mít a šel zase dál polem. ,,Sakra jsem tak blbá ?! Kdybych si s ním jako malá holka hrála tak bych jsi ho musela pamatovat ne?!" nadávala jsem si sama pro sebe. Podívala jsem se zase za sebe ale Kubu jsem už neviděla. ,,Tak půjdeme domu Ciri" vydala jsem se zase zpět k domu. Celou cestu jsem musela přemýšlet o tom co ten kluk vlastně říkal. Jakto že on mě zná a já jeho ne?

Cink..cink...

Tomáš vám píše...

,,Ahoj Jo no.. :( Je to dobré :) Nějak na to nemyslím :)" konečně Tomáš napsal.

,,Kdyby něco klidně napiš :( Ráda tě vyslechnu ♥ :)"

,,Děkuju ♥ No a jak je u babičky ? :)"

,,Nuda :("

,,Jaj :/ No nic já jdu právě od Honzy domu tak Ahoj :)"

,,Ahoj ♥"

Rozhodla jsem se že rovnou napíšu i Honzovy. Strašně jsem se nudila a navíc, na louce jsem byla docela dlouho a za tu dobu se docela setmělo.

You & Me(nT)Kde žijí příběhy. Začni objevovat