Bylo ráno a já se vzbudila kolem 11:20. Ciri v pokoji nebyla, vstala jsem z postele vzala jsi na sebe mikinu MenT a šla dolu do kuchyně. Když jsem šla kolem věšáku na bundy všimla jsem si jedné bundy o které jsem přesně věděla komu patří, ale to není možné aby ta osoba byla tady... Vešla jsem do kuchyně kde seděla babička a... Honza?
,,Honzo?" vykulila jsem překvapeně oči. ,,Co ty tady děláš?!" zeptala jsem se. ,,Ahoj Veroniko. Já přijel jsem za tebou..." ,,No tak já vás nechám o samotě." řekla babička a začala odcházet. ,,rodiče jeli do města " řekla když šla kolem mě. Na souhlas sem přikývla. ,,Můžeš se posadit prosím?" zeptal se Honza a ukázal na židli přede mnou. Posadila jsem se naproti němu, do očí jsem se mu nepodívala ani jednou..
,,Chci ti vysvětlit proč jsem včera na ten Skype nedorazil..." ,,Nechci se o tom bavit..." odpověděla jsem hnedka, nebyla jsem si ani trochu jistá jestli chci ten důvod opravdu znát. ,,Stejně ti to vysvětlím... nechci aby sis myslela že jsem na tebe třeba zapomněl nebo tak to opravdu ne ! Bylo to tak že jsem se chystal už na odjez a chtěl jsem ti napsat SMSku jenomže se mi vybyl telefon a nebyl čas si ho nabýt tak jsem utíkal na vlak abych mohl dojet sem. Potom jsem ti chtěl napsat z notebooku ale neměl jsem internet a ani signál a tak jsem nakonec tady." ,,Já...myslela jsem si že si na mě zapomněl nebo...že si s nějakou holkou třeba..." Honza se zasmál. Nechápavě jsem se na něj podívala.
,, S holkou se kterou bych chtěl být právě tedka sedím " pousmál se na mě. Obešla jsem stul a vrhla se mu kolem krku. Byla jsem strašně štastná že ho můžu zase obejmout! ,,Stejně bych se na tebe nedokázala naštvat!" zašeptala jsem mu do ucha. ,,Já vím, zlato!"
nad jeho odpovědí jsem se pousmála. Když jsme se konečně přestali objímat, podívala jsem se na to jak vypadám. Chytnula jsem Honzu za ruku a utíkala s ním nahoru do mého pokoje.,,Kam mě to vedeš?" zeptal se. ,,Uvidíš!" zasmála sem se a hopsala po schodech nahoru do pokoje. ,,Chci se jenom převléknout a potom půjdeme někam ven. Bereš?" zeptala jsem se a stále se s ním držela za ruce. ,, Ale pod jednou podmínkou" ušklíbl se. ,,Jakou?" ,,Chci pusu" tohle jsem opravdu nečekala že si sám řekne o pusu. Vešli jsme do pokoje, ja zavřela dveře a otočila se zpět k Honzovi.
Přišla jsem k němu blíž, postavila se na špičky a začala ho jemně líbat. Vůbec neprotestoval a spolupracoval se mnou, najednou jsem na svém zadku ucítila jeho ruce. Neudržela jsem se a zasmála se, Honza se odtáhl a zmateně se podíval. ,,Co je k smíchu?" ,,No.. nikdo ti nedovolil šahat na můj přívěs" zasmála sem se. Honza dal ruce pryč a ustoupil. Opět jsem k němu přišla blíž vzala jeho ruce a dala je zpět na zadek. ,,Ale to neznamená že mi to vadí" zasmáli jsme se a začali se znovu líbat.
| Tak jsem zase po 100 letech zpět ! :D Ano ano žiju :D Chtěla bych vám říct že tenhle týden se budu snažit vydávat pravidelně :) Doufám se vám takhle část líbí a mám pro vás takové menší překvapení :D teda...asi z toho nebudete mít radost ale jednou t přijít muselo :D myslím si že tedka hodně z vás ví c chci asi udělat ale nechte se překvapit ;) Chtěla bych ještě poděkovat za neuvěřitelných 19 300 přečtění ! ♥
Jo a jestě jedna věc ! Nezapomeňte věřit v zázraky ! ^^ protože ty se opravdu dějí ♥ |

ČTEŠ
You & Me(nT)
FanfictionNikdy předtím ho neviděla,poznala ho a on jí řekl svoje tajemství. Její city k němu se každý den mění, jednou ho nenávidí a podruhé...miluje ho snad? To ani ona sama neví.. Ona mu otevře svoje srdce..ale..přijde někdo kdo jí podrazí nohy a ona...