31.Dílek

1.7K 67 0
                                    

"tak jak tak koukám tak to bude holčička." byla jsem šťastná,že to bude holčička,ale samozřejmě by mi nevadilo ani kdyby to byl chlapeček já jsem šťastná,že to bude se Zaynem a hlavně že to mrně bude zdravé.

Oba jsme odešli s dalším termínem co se mám dostavit.Nasedli jsme do Zaynova auta a jeli jsme asi nejspíše k němu ani nevím.Zayn hned psal Louisovi,aby s Abbi věděli,že to bude holčička.

"jsem tak šťastněj Stacy,ani nevíš jak moc.Než se ke mě nastěhuješ udělám pro tu naši princeznu pokojíček." jezdil mi rukou po stehně tak jako to dělá vždy.Jsem ráda,že to bere tahle a ani jsem nečekala,že bude chtít chystat pokojíček,když ještě mrně není na světe,ale aspoň bude o starosti méně.

"dobře já už se nemůžu dočkat až budu u tebe a budeme už opravdová rodina a nikdo nás už nerozdělí." usmál se na mě a věnoval se dál řízení.

Dojeli jsme k němu,takže jsem to tušila správně,že budeme u něho,ale aspoň zase nějaká chvíle sním moc jsme spolu teď být nemohli,ale to se za týden všechno změní.Doma je to pořád stejný akorát mě matka přemlouvá,abych šla za tu družičku,ale já si prostě stojím za svým.Ona si taky stále myslí,že já neodejdu,ale to se taky plete odejdu a to hned ještě večer před narozkami začnu balit a pak hned ráno pro mě Zayn dojede.Fotku jak jsem chtěla jsem si udělat nechala,ale musela jsem 2x Zayn chtěl taky jednu,ale co tak uvažuji tak ten snad chce pokaždé co tam jdeme.

Zrovna se Zaynem ležíme u něj na gauči a koukali jsme na televizi.Zayn mi u toho hladil bříško,které už je vystouplé,ale když mám volné triko nejde to stále poznat.To se vše,ale opravdu změní,hned jak se odstěhuji budu nosit normální trika,to už mi bude jedno,že to někdo uvidí.Já se za to nestydím k tomu není důvod.

Byla jsem se Zaynem docela dlouho,do školy mi omluvenku napsal.Odcházela jsem s Abbi zase o velké přestávce a omluvenky jsme měli a všichni si myslí,že jsme spolu i když to tak není,ale mě je to už jedno i kdyby měli vědět,že jsem se Zaynem.Už to řešit nemusím když za chvilku vypadnu.

Konečně nastal den mých narozenin,ani jsem nemohla dospat jsem už vzhůru od 6 rána,ale nějak mi to nevadí aspoň jsem se mohla nachystat a dobalit zbytek věcí.Se Zaynem jsem domluvená,že dojede v 9 a i s Louisem,aby mu pomohl.Sice toho moc není,ale tak pro jistotu a taky asi,kdyby se něco dělo.

Vyšla jsem s pokoje v 8 a šla dolů do kuchyně kde už všichni byli,ale nějak jsem to neřešila ani jsem nečekala,že mi třeba začnou tak jako vždy přát. Prostě jsme v tichosti seděli a oni asi čekali co se bude dít nebo tak.Já,ale v tichosti seděla a jedla a měla je úplně v prdeli.

Bylo něco před 9 a já šla čekat ven.Ani jsem tam nestála 5 minut a oni už dorazili.Normálně jsem je vzala dovnitř a bylo mi jedno.že všichni koukají.Koukali,ale více když začali oni nosit moje věci ven.

"zlato už to máme tak pojedeme? Jinak všechno nejlepší dárek máš,ale doma." usmála jsem se a kývla a chtěla s nimi odejít.

"jo ještě než odejdu tak mám pro vás menší dáreček a jen,aby bylo jasno.Jak se za mnou zavřou dveře tak s vámi nadobro po tom jak jste se zachovali,hlavně ty Naille končím." otočila jsem se a nechala je tam s tou obálkou stát.Nasedla jsem za Zaynem do auta a jela jsem vstříc novému životu po boku muže který mi změnil život od základu a kterého za to všechno miluji.

* Pohled Nialla.

Zůstali jsme tam jako opaření stát,nějak nikdo nečekal,že by byla schopná odejít a už vůbec nikdo nečekal,že on na ni počká na tož,že to sní myslí vážně,ale jak jsem zjistil zmýlili jsme se. Byl jsem zvědavý co je v tý obálce,ale snad se to co nejdříve dovím.

Matka opatrně začala otvírat obálku a vyndala obsah co v ní byl ven.Všichni jsme zůstali bez řečí stát.Byla tam totiž fotka z ultrazvuku,myslel jsem si,že je to vtip,ale matka to otočila a tak bylo od Stacy něco napsaného.Hned jsem jako ostatní začal číst.

Asi jste hodně překvapení,docela mě mrzí,že nemůžu vidět váš výraz,ale nějak to přežiji.Jinak jsem těhotná a na fotce je naše malá princezna.Jak jste podle toho mohli zjistit už jsem ve 4 měsíci a jsme se Zaynem nesmírně šťastní a na malou se těšíme.Docela mě mrzí jak to dopadlo mezi námi a že malá nebude mít strejdu ani babičku,ale můžete si za to jen a jen sami. S láskou Stacy.

Stáli jsme zase a jen na to zírali a pořád tomu nemohli uvěřit,sakra jak jsme to nemohli nepoznat? I když poslední dobou nosila volný trika,ale mi jsme ji nějak neřešili tak asi proto jsme na to nikdo nedošel.Teď mě docela mrzí,že jsem tu pro ni nebyl tak jako vždy,ale na to se tu obviňovat a nebo litovat je pozdě.

Matka ta s brekem odešla pryč a já jsem se svými myšlenkami taky odešel do pokoje.Teď jak to vypadá se budeme všichni obviňovat a to nám je v tuhle chvíli už na nic.Budu jen doufat,že to Stacy to co řekla nemyslela vážně a že mi někdy odpustí já chci být milující strejda a taky se nějak smířím,že je se Zaynem.Prostě jen chci,aby v tuhle chvíli byla šťastná.Pokud se milují přeji jí to.Nechci,aby byla zklamaná a na dítě sama.No sama ne já bych ji v tom tak jako teď už nenechal.

*Stacy.

Dojeli jsme k Zaynovi on všechny věci s Louisem odnesl do ložnice a Louis odejel za Abbi domů. Já jsem šla do ložnice s tím,že si vybalím ať mám pak od toho pokoj.

"zlato počkej mám pro tebe dárek k narozeninám." došel ke mě a chytl mě za ruku a vedl nahoru k nějakému pokoji,který následně otevřel.Nemohla jsem uvěřit tomu co jsem viděla.Naskytl se mi pohled na krásný dětský pokojíček pro tu naší princeznu.Radostí jsem se rozbrečela a skočila mu kolem krku.Tohle jsem vážně nečekala.

"ježiš tohle jsem opravdu nečekala,ale je to dokonalý." stále jsem ho objímala.

"to není,ale vše zlato moje." nechápavě jsem se podívala a on někam odešel.Pak se vrátil s nádhernou kyticí růží a nějakou taškou. Tašku mi podal,našla jsem v ní těhotenské oblečení,což mě taky potěšilo,aspoň mi ušetřil práci chodit po obchodech a růže miluji takže mi udělal opravdu radost.Vlastně on je jedinej kdo mi zatím popřál.Matka s Niallem se na mě vysrali.

"pak se miláčku nachystej ještě půjdeme do jedné restaurace,kde pokračujeme a tohle jsem nevymyslel já,ale Abbi tak se pak nachystej,ale máš čas máme tam být až v 1." kývla jsem,políbila jsem ho a konečně odešla do tý ložnice vybalovat.

Tenhle život bude úplně něco jiného než žití s matkou.Seděla jsem na zemi a vytahovala věci s kufru.Zayn mi tu uvolnil jednu skřín a tak jsem si do ní pomale vše dávala.Mám toho sice na vybalovaní moc,ale do 12 bych to mohla stihnout a nachystaná jsem hned.

****

další dílek....Dost jsem to posunula a uspěchala,ale nebojte ještě to nekončí....Snad se zase líbilo....opravdu se omlouvám,že nepřidávám každý den,ale jsem pořád až do večera s práci a když mám volno tak nemám moc náladu do psaní,ale když už se do toho pustím napíši si aspoň 2 díly dopředu....s láskou váš prceekk5sos





Either Daddy's GirlKde žijí příběhy. Začni objevovat