Životní šance (Dokončeno)

Všechno krásné jednou končí

Od našeho velkého pátrání uběhl už nějaký čas, s Thomasem pořád chodím a náš vztah se víc a víc prohlubuje, bohužel mě čeká období na které se vůbec netěším. Dnes jsem u Medicopteru naposledy, poslední pátek tady, snad to bude ten nejlepší den ze všech, řekla jsem si. S Thomasem jsme dorazili na základnu, kde jsme se všichni přivítali. "Všechny vás zdravím, takhle vás dneska pozdravím naposledy," když jsem to dořekla, tak všichni začali, že je to škoda. "Je to škoda, opravdu jsem sem chodila moc ráda, ale bohužel je to tak." Tak jsem se šla převléct a s Petrem, Michaelem a Thomasem jsme čekali na nějakej zásah. Celá služba se vlekla, žádna autonehoda, úraz, prostě nic, tak si mě zavolal pan Ebelzieder. "Slečno Priceová, chtěl bych vám vyslovit obrovskou pochvalu, s vaší prací jsem spokojen, tady máte hodnocení, které obsahuje jen samá kladná hodnocení a chválu, předejte to prosím vašemu řediteli," podal mi obálku a na znak rozlučky mi podal ruku. "Děkuji vám pane Ebelziedere, moc ráda jsem sem chodila a děkuji za tuhle super nabídku." Když jsem to dořekla, zavřela jsem za sebou a šla za zbytkem týmu. "To není možný žádný zásah," řekl Michael. "A na tvůj poslední den, to je obrovská škoda," řekl Petr. "Víte co, to chce pořádnou rozlučku," navrhl Thomas. "To nám starej nedovolí," řekl Michael, ale než to stačil doříct, Thomas byl už u Ebelziedera. Najednou se přiřítí s úsměvem na tváři, "jo, klaplo to, takže zítra se všichni sejdeme na našem místě, dejte vědět i ostatním," když to Thomas řekl, objal mě. Najednou kolem prošel Max, tak jsem ho zavolala,"Maxi, zítra dojdi na rozlučku se mnou," odpověděl mi hned," Lilly, moc mě to mrzí, ale zítra nemohu, moc rád jsem tě poznal a měj se hezky a hodně štěstí," když to dořekl, tak mi podal ruku, ale já ho objala a poděkovala mu. "Konec směny, hurá a jde se spát," zvolal Petr, během chviličky prolítl sprchou a byl pryč, Michael odešel chvilku po něm a zůstala jsem tu jen já s Thomasem. "Tak co by jsi chtěla podniknout?" Zeptal se mě Thomas. "Já bych celkem zašla něco zdlábnout, co ty na to?" Zeptala jsem se ho. "Perfektní nápad, tak zajdeme na pizzu nebo na něco jiného?" Měla jsem chuť na pizzu, jak to mohl tušit,"ty už mě určitě znáš, protože mám chuť na pizzu," zaškemrala jsem. "Tak jo, jdeme na pizzu," souhlasil Thomas, sbalili jsme naše věci, já si vzala kombinézu, mám domluveno, že si ji mohu nechat na památku a vyrazili jsme do pizzerie. Po jídle jsme se ještě chvilku procházeli,"tak teď vyrazíme každý do svého nebo ke mně?" Zeptal se Thomas. "Tak půjdeme k tobě," navrhla jsem Thomasovi a mamce napsala SMSku, měla jsem u něj nějaké svoje věci. Když jsme dorazili k němu, šla jsem se osprchovat a převlékla jsem se do tepláků a mikiny, Thomas mezitím udělal popcorn a koukal na televizi, když jsem vylezla ze sprchy lehla jsem si k němu a koukali jsme se spolu. Najednou Thomas promluvil, "víš, už spolu nějakou dobu chodíme, podle mě docela dlouho, ale nechci na tebe nějak tlačil," napadlo mě, kam tím míří, měl pravdu, ale když já se hrozně bála, taky jsem mu to takhle řekla. On mi řekl, že se nemusím bát a tak jsem tedy souhlasila. Začali jsme se líbat, čím dál víc a vášnivěji, sundala jsem mu tričko a on mě mikinu, trošku jsem se styděla, on to poznal, "nemáš se za stydět, jsi nádherná," polichotil mě tím, tak jsem přestala myslet na svůj vzhled a zase jsem si to začala užívat. Líbali jsme se znovu pak mi sundal tepláky, já Thomasovi kalhoty, dále jsem se přesunula k jeho boxerkám, on mi sundal kalhotky a pak se to stalo, bylo to fakt něco neskutečně nádherného, potom jsme v objetí usnuli. Ráno jsme se probudili v objetí, "dobré ráno," řekl mi Thomas. "Dobré i tobě," odpověděla jsem mu. "Včera to bylo něco neskutečného," řekla jsem. "Jsem moc rád, že se ti to líbilo," řekl Thomas a zmizel v koupelně. Já se mezitím oblékla a šla nachystat na snídani. Posnídali jsme a vydali se na procházku, "budu muset ještě skočit domů, abych si vzala nějaké jiné oblečení na tu dnešní rozlučku," řekla jsem. "tak jo, stavíme se tam cestou, rád pozdravím tvoje rodiče." Souhlasil se mnou Thomas, tak jsme se vydali k nám. "Ahoj mami, ahoj tati, přišla jsem s Thomasem, musím se převléknout," pozdravila jsem a pobídla jsem Thomase, aby šel za nimi. Hodně si s našima rozuměl, byla jsem za to ráda, bála jsem se, že jim bude vadit, že je o dost starší než já, ale nakonec jsem se bála zbytečně. Zmizela jsem tedy v pokoji, abych se převlékla a upravila, Thomas byl s našima mezitím v obýváku a o něčem si povídali. Po chvilce jsem přišla za nimi a Thomasovi málem vypadli oči z důlků. "Halo, Thomasi, jsi tam?" Zavolala jsem a začala se smát. Mamka s taťkou se taky dali do smíchu. "Tak mi už půjdeme," řekla jsem a musela jsem Thomasem odtáhnout. Vydali jsme se tedy na naše místo, na tu chatu, kde se slavili moje narozeniny. Když jsme dorazili, byli tu všichni až na Petra. "Zase se na nás vykašlal," řekl Michael. Tak jsme takhle popíjeli, povídali si a mě bylo smutno, že od pondělí zase začíná škola a za nedlouho také zkoušky, které ukážou, zda-li mám na to dostat se do posledního ročníku a usilovat o bakalářský titul. Skončili jsme to zhruba v jednu ráno, všichni mi přáli štěstí a že se určitě nevidíme naposledy, tak mě Thomas doprovodil domů, popřál mi dobrou noc, políbil a odešel, já tedy usnula sama. Ráno mě probudila nějaká vůně z kuchyně, mamka něco kuchtila. Tak jsem šla za ní a zeptala, jestli nepotřebuje s něčím pomoci, nechtěla, tak jsem šla k sobě a zapnula si můj oblíbený seriál. Neděle utekla jako voda, zítra se vracím zpátky do školy, vůbec se tam netěším. Crrr, ale ne, to je peklo, už musím vstávat, pomyslela jsem si. Vyrazila jsem na autobus, který mě doveze až před školu, ještě jsem si zkontrolovala jestli mám všechno, co budu potřebovat. Po příjezdu do školy jsem šla ihned za panem ředitelem, abych mu předala mé hodnocení. "Dobrý den pane řediteli, tady vám nesu hodnocení mé praxe." Když jsem to dořekla, podala jsem mu obálku, on ji otevřel a začal se usmívat. "Blahopřeji vám, vaše hodnocení je skvělé, samá chvála, opravdu to byl skvělý nápad, že jsem vás tam poslal slečno Priceová," po slovech chvále jsem se vydala do třídy. Den utekl jako voda, skončili jsme kolem poledne, vyrazila jsem ze školy, jak nejrychleji dovedu. Hned u východu na mě čekalo překvapení. "Thomasi, co ty tu děláš?" Doběhla jsem k němu a ihned ho objala. "Chtěl jsem tě vidět a zjistil jsem si od tvý mamky, že končíš takhle brzy," odpověděl mi. Zaslechla jsem nějaký řeči o tom, kdo to je a že vypadá dost staře, ale nevnímala jsem to, jen jsme tam stáli v objetí a políbili se. "Nechtěla by si vyrazit na oběd?" Zeptal se mě. "Ano, moc ráda," souhlasila jsem. Tak jsme vyrazili na oběd. Po obědě mě Thomas doprovodil domů a jel do práce. 

Ahoj všichni, moc se omlouvám, že hoodně dlouho nevyšel žádný díl, ale došli mi nápady, o čem psát, teď mě zase něco napadlo, tak jsem to napsala, moc děkuji za přečtení a doufám, že se vám to bude líbit dál :-)