You know... it will be better

346 45 11
                                    

,,Překvapení." zasmál se Aaron.
,,Jak můžeš mít novej mobil?! Kde jsi ho vzal?!"
,,Koupil. A pro případnou neshodu... koupil jsem ho v obchodě." křenil se.
Dělá si ze mě srandu??? K čemu mu je???
,,A kdo tě tam přidal?!?!" vypískla jsem naštvaně.
,,Já sám, milá Abinko."
,,Neříkej mi Abinko!" naštvaně jsem popadla svůj mobil a vyšla po schodech do pokoje.

To je hajzl!!! Leze všude. Ven, do chatu, do školy! Sakra!!! Já ho tak nenávidím.

,,Proč jsi naštvaná?" zašeptal Aaron.
Prodce jsem se k němu otičila. Měla jsem takový vztek! Chtěla jsem ho na místě zabít!
,,Klidně mě uhoď, jestli ti to pomůže." navrhnul.
V tu chvíli mě vztek přešel: ,,Promiň. Poslední čtyři dny to budeš muset přežít."
,,Em... kvůli... kvůli tomu ženskému problému?" zvedl obočí.
Podívala jsem se na zem. Přišlo mi to trapné. Jako by nikdo jiný než já nikdy nic takového neměl. Jako bych byla hříčka přírody.
,,Jo..." šeptla jsem.
Aaron se ušklíbl: ,,Prosímtě. Chápu že ses naštvala a myslím, že by ses naštvala i tak."
Zvedla jsem hlavu: ,,Máš to se mnou těžký."
,,Ty se mnou ještě těžší." zasmál se.
Musela jsem se taky usmát. Je na mě milej a já mu nadávám.
,,Pojď sem." řekl mile a já ho objala.
,,Promiň, ale když jsem se tam přidal, aspoň se mohu dozvědět o nich něco, nebo se domlouvit na různých schůzkách. Prostě... teď budu součást té vaší party."
,,Vážně se mnou budeš muset být navždy?"
,,Nebudu muset. Já chci." řekl.
,,Hmm..." vydala jsem ze sebe.
Očividně mě s ním čeká ještě spousta dnů.

***

,,Abi!" vykřikla nadšeně Rose, když mě viděla jít naproti. Rozběhla se a silně objala.
,,Ahoj..." zachraptěla jsem, protože mě pevně svírala a já měla pocit, že mě rozmačká.
,,Rose. Dávej pozor, ať z ní nevymáčkneš střeva." zasmál se Aaron. Protočila jsem očima. Ty jeho fórky.
Lee šel za Aaronem a plácli si spolu. Očividně si budou rozumět. Lee se pak otočil a objal mě i Rose, takže už jsem fakt měla pocit, že všechny orgány, co mám, lezou ven.
Andy stál bokem a s takovým smutným výrazem nás sledoval. Z těžka jsem ho pobídla: ,,Když už mě tu všichni tak rozmačkáváte, pojď se účastnit taky, Andy."
Všimla jsem si, jak se mu rozzářily oči a on radostě přichvátal a objal nás.
Aaron stál bokem.
,,Ty se nepřídáš?" ozvala se Rose.
Aaron si dal ruce do kapes u ryflí: ,,Abi můžu objímat i jindy."
Všichni se na sebe podívali, jako by mi chtěl Aaron ublížit.

Když jsme s tím přehnaným a přeslazeným objímáním skončili, naše cesta mířila k jezeru. Bylo hrozné teplo.
Všichni se převlékli do plavek, jen já a Aaron jsem seděli na takových kamenných schůdcích.
,,Aarone?" položila jsem hlavu na jeho rameno.
,,Ano?"
,,Kdybych se mohla koupat, šel bys taky, že jo?"
Aaron mi dal za ucho pramínek mých neposlušných vlasů: ,,Jasně že jo."
Aaron náhle vstal: ,,Počkej. Pro něco zajdu." a když byl v dostatečné vzdálenosti, teleportoval se někam pryč.

,,Proč si taky nejdeš zaplavat?"  zavolal na mě z vody Lee.
,,Nemůžu." usmála jsem se.
,,Rudý jabko, co?" zasmál se a potopil pod vodu.
Rudé jabko je krycí název pro krámy, aby to nikdo jiný nepoznal, o čem mluvíme. Popravdě se ani nestydím o tom s nimi mluvit. Ví to pokaždé. Jsou jak mí sourozenci. Ví o mě snad víc než já sama.

,,Abi." vypískla Rose. Rychle jsem se na ni podívala a ona mi naznačila, ať se podívám za sebe.
Směrem k nám mířil Glen.
Sakra!
,,Ahoj Abinko." zlomyslně se usmál. Po zádech mi přejel mráz. Nerada ho vidím. Lee začal vylézat na dřevěné molo, které tu je a šel k nám.
,,Nech ji být." zavrčel. Vedle Glena si stoupla jeho skvělá parta. Všichni kromě Joshe a Glena šli za Leem a z ničeho nic ho chytili za ruce.
,,Joshi? Pomoz mi." přikázal vysokému klukovi Glen. Nechápala jsem, co se děje. Popravdě jsem měla docela strach.
,,Nešahej na ni!" křičel furt dokola Lee, ale marně. Náhle mě Josh vzal do náručí a držel mě dost pevně, takže jsem se nemohla vykroutit.
,,Pusť mě!" pištěla jsem.
Josh mířil po molu k vodě.
,,Ticho, Abinko." ušklíbl se.
Na konci mola mě hodil do vody. Ponořila jsem se. Mozková reakce mě donutila máchat rukama, abych co nejrychleji vyplavala, protože jsem měla málo vzduchu. Když se mi to povedlo, zahlédla jsem usmívajícího se Glena i Joshe, jak se naklánějí nade mnou. Josh náhle ustoupil, což pro mě nevěštilo nic dobrého. Přičupl si a chtěl mi asi zatlačit obličej znovu pod vodu, natahoval totiž ke mě ruku, ale přepadl přeze mě a skončil taktéž ve vodě. Náhle se k mé úlevě na molu objevil Aaron. Měl zděšený výraz: ,,Abi! Jsi v pořádku?!"
Chytil mě v podpaží a vytáhl na molo.
,,Jo..." zamumlala jsem a dala si vlasy pryč ze svého obličeje.
,,Já toho kreténa asi zabiju!!!" zakřičel směrem ke Glenovi. Pak se naštvaně podíval k Andymu a Rose, co seděli na kraji břehu: ,,A vy jste jí měli pomoct! Jste fakt skvělí. Alespoň Lee se snažil."
,,Aarone..." snažila jsem se ho uklidnit a chtěla ho obejmout. Ten mě odstrčil a skočil do vody za Glenem.
,,Sakra Aarone!" vykřikla jsem.
Ignoroval mě...
Rose s Leem a Andym za mnou přišla: ,,Em... dokud bude s tebou Aaron, bylo by lepší, kdyby jsme nechodili ven."
Vytřeštila jsem oči: ,,Ale... ale proč, Rose?"
,,Víš... bude to tak lepší." stišila se a spolu s Andym odcházeli. Jen Lee tam zůstal stát se mnou.
,,Jestli... jestli chceš, tak běž s nimi."
Lee mě objal: ,,Neboj. I kdyby mě chtěl Aaron zabít, neodejdu od tebe."

Ochránce [Probíhá oprava]Kde žijí příběhy. Začni objevovat