"koukni na ní, co si o sobě myslí?" uslyším hlas jedné z dívek z mrzimoru, její pohled směřuje ke mě "kde máš to svý princátko Grangerová?" křikne na mě Hannah Abbottová "já myslela že mudlovská šmejdka nemá ve zmijozelu co dělat" zasměje se Marietta Edgecombeová "jsi ubohá, Grangerová" zavrtí hlavou Ernie Macmillian "jsi ostuda nebelvíru Hermiono, bratříčkovat se se zmijozelem" odfrkne si Levandule Brownová, rozbrečím se a rozběhnu se pryč "Hermiono! Počkej!" uslyším za sebou Dracův hlas, nezastavím se a doběhnu do astronomické věže, kde se posadím a rozpláču se ještě víc "co se děje?" zeptá se Draco a posadí se vedle mě "vši-chni.. mě.. nenávidí" odpovídám mezi vzlyky "to není pravda a těch hlupáků dole si nevšímej jen ti závidí" řekne a přitáhne si mě do objetí, vzlykám mu do ramene a vyprávím všechno co mi řekli, tohle nebylo poprvé, takhle mi nadávají už několik dní, baví se se mnou jenom Ron a Harry, kteří jsou stále něčím zaneprázdněni, Ginny, která má trable s Deanem a Luna, která Ginny pomáhá. "Děkuju" zašeptám, když se trochu uklidním "za co? " zeptá se "za to, že jsi se mnou" pousmál se a pohladil mě po rameni "kdykoli" trochu se usměju a v duchu děkuji bohu za to, že tu se mnou tenhle kluk je, bez něj bych byla ztracená. "Co kdyby jsme spolu vyrazili do prasinek?" navrhne a já zapřemýšlím, vždyť do prasinek se jde dnes "teď?" Zeptám se nechápavě "jasně" přikývne a pomůže mi na nohy "tak jo" odsouhlasím a spolu s ním se vydám dolů "jen se skočím převléknout" ukážu na svůj hábit a on přikývne.
----
Když vyjdu na nádvoří, na stromě sedí Draco "ahoj sluníčko" pozdraví a já se musím usmát "ty jsi mé jediné štěstí" pronese s nebeským pohledem upřeným na mě a seskočí na zem, zasměju se a vydám se k němu "moc ti to sluší" zalichotí mi a nabídne mi rámě, které okamžitě přijmu "děkuju, tobě taky" odpovím zdvořile a společně zamíříme k bráně "zajdeme na máslový ležák?" zeptá se "klidně, co potom zajít ke chroptící chýši?" navrhnu a on odsouhlasí. "Za pár dní by měli dorazit krásnohůlky a kruval, co myslíš? Jaký budou?" Zeptá se a já popřemýšlím "netuším, co myslíš ty?" zeptám se ho zase já, jen pokrčí rameny a zase změníme téma, je zajímavé kolik už jsme toho probrali a stále máme co řešit. Nikdy jsem si nemyslela, že bych zrovna já Hermiona Grangerová mohla vidět Draca Malfoye v takovémhle světle.Celou dobu co jsme byli v prasinkách, mě Draco rozesmíval, dokonce i při cestě zpět, byla jsem mu za to nesmírně vděčná. Po všem tom zmatku, který se kolem mě děl a po vší té nenávisti, kterou jsem byla propalována ze všech stran, se konečně objevilo jedno velké a oslnivé světlo ve tmě. Světlo, kterým byl Draco, chlapec, kterého jsem celý život nesnášela. Jak ironické že? Cítím se spokojeně s člověkem o kterém jsem si myslela, jen to nejhorší. "Sedneš si k našemu stolu?" zeptá se Draco, když už jsme před velkou síní "ne, z tvé koleje mě všichni nesnáší snad ještě víc než zbytek školy" smutně se pousměju "ale no tak,to není pravda a navíc, tam budeš se mnou a já tě mám radši, než kdokoliv jinej" usměje se na mě a já mu úsměv opětuji, jen co vkročíme do velké síně, všichni se na nás otočí "já ti nevím Draco" zaváhám, ale to už mě drží za ruku a vede mě ke zmijozelskému stolu. Usadím se vedle něj a snažím se ignorovat pohledy všech. Draco se na mě usměje a tím mě trochu uklidní, když si prohlédnu pohledy zmijozelských, spatřím jen jediný nenávistný a ten patří Pansy, komu jinému taky že?! Zbytek mě milosrdně přehlíží, což mě velice těší. Draco si se mnou znovu začne povídat a tak večeře uteče rychlostí světla.
"Děkuju za všechno Draco" řeknu když stojíme před nebelvírskou kolejí "neděkuj mi, dělám to rád" usměje se a já musím taky "dobrou noc" zašeptám a políbím ho na tvář "dobrou" odpoví, podle toho tónu poznám, že je trochu vyveden z míry.
ČTEŠ
Per aspera ad astra (Dramione) DOKONČENO
FanfictionNejsou jen dobří nebo jen zlí lidé, svět je plný lidí, kteří jsou dobří, ale jsou pokoušeni mnohdy i nuceni dělat zlé věci. člověk je mnohdy tak zaslepený nenávistí, že přehlíží i pouhé detaily kolem sebe, jeho podvědomí se chová mnohdy sobecky a...