Mé pondělní ráno začíná na hodině dějin čar a kouzel, profesor Binns vede klasicky zdlouhavý výklad o vzpourách skřetů. Normální pondělní ráno, až na to, že já, Hermiona Grangerová jen tak sedím, nepíši si poznámky a troufám si říci,že ignoruji profesora Binnse. To je u mě naprosto neomluvitelné. Pravou rukou si podpírám hlavu a zírám z okna, venku je tak krásně, ideální počasí na čtení si u černého jezera....
"Páni, to je úžasné Rone!" Pochválím ho a očima přejedu trávu, sedíme na červené dece, v piknikovém košíku je plno dobrot a všude kolem nás poletují motýlci, každý je jinak barevný a... "Hermiono" uslyším něčí hlas a rozhlédnu se kolem sebe "Grangerová!" Ten hlas přeci znám. "Hermionooo! " zaječí něko u mého ucha, leknu se a sletím ze židle "jsem vzhůru, já nespala" obhajuji se, na zemi, ale to už se ke mě natahuje něčí bledá ruka s velmi dlouhýmy a štíhlými prsty, pomocnou ruku přijmu a až, když mě usměvavá osoba vytáhne na nohy, tak se zarazím "co to děláš Malfoyi? " zeptám se nechápavě a začnu si skládat věci do brašny "obvykle se říká děkuji" poznamená a úsměv se mu rozšíří. Přehodím si brašnu přes rameno a vydám se ven ze třídy, on mě ale hned dohání "proč tak pospícháš Grangerová?"zeptá se, povytáhnu obočí "ehm, omluv mě, mudlovská šmejdka musí na hodinu lektvarů" odpovím nepříjemným tónem, zasalutuji a vykročím svižněji, po očku se nenápadně otočím a spatřím ho tam tak stát v prostředku chodby.
----
No skvěle, hodina lektvarů nemohla být horší, Snape chce abychom připravili doušek živé smrti a abychom to stihli, máme pracovat ve dvojicích a kdo se přidal ke mě? Samozřejmě pan Draco zmijozelský princ Malfoy "můžeš nadrtit ten kořen asfodelu?" Zeptala jsem se bez emocí "jasně" hned odpověděl a dal se do práce"víš Hermi, mrzí mě jak jsem se k tobě celou dobu choval" tou omluvou mi vyrazil dech, vykulila jsem oči a na moment jsem přestala krájet kořínky baldriánu "to myslíš vážně? Už nejsem ta mudlovská šmejdka Grangerová, kterou tak moc nenávidíš?" ušklíbnu se a zírám na něj "mrzí mě to Hermi, byl jsem hloupé děcko, odpustíš mi?"
"dobře" pousmála jsem se a dala se zpět do práce, nerozumím tomu, kdo to je a co provedl s tím nafoukaným Malfoyem? "teď to tam přidej" dám mu pokyn a poté přidám i baldrián "co teď?" Zeptá se mě s úsměvem "teď bychom měli nakrájet fazolky dřímalky" odpovím a kouknu na něj "A teď jen míchat" řekla jsem si pro sebe, po celou tu dobu jsem si s Dracem povídala o různých věcech, překvapilo mě zjištění jak moc fajn je. "máte posledních 15 minut" oznámí Snape a já s Dracem přestaneme povídat. Vzhlédla jsem od kotlíku a spatřila modré oči, které mě pozorně sledovali, byl tak hluboce zamyšlený, že si ani nevšiml jak ho pozoruji. "Výborně, jediná dvojice které se podařilo zcela bezchybně splnit úkol" ozvalo se za mnou "výborně pane Malfoyi a slečno Grangerová" pochválil nás Snape a dnes již po druhé jsem se podivila co se to děje, Snape nikdy nechválí nikoho, kdo není z jeho koleje. Tak mi připadá, že se zmijozeláci zbláznili, koukla jsem po Harrym a Ronovi "ne Harry, zapoměl jsi poslední přísadu!" Okřiknu ho tiše "slečno Grangerová Je to práce do dvojic takže nechte laskavě Pottera a Weasleyho pracovat" vyjel na mě Snape, a je zpět, ten nepříjemný starý netopýr.
ČTEŠ
Per aspera ad astra (Dramione) DOKONČENO
FanfictionNejsou jen dobří nebo jen zlí lidé, svět je plný lidí, kteří jsou dobří, ale jsou pokoušeni mnohdy i nuceni dělat zlé věci. člověk je mnohdy tak zaslepený nenávistí, že přehlíží i pouhé detaily kolem sebe, jeho podvědomí se chová mnohdy sobecky a...