Per aspera ad astra (Dramione) DOKONČENO

bitva

Týdny,jsme hledali viteály. polovinu z nich jsme našli a zničili,teď jsme se ale dostali za pomoci Aberfortha,Brumbálova bratra zpět do bradavic,s podezřením že se tam jeden ukrývá. Po horké koupeli v umývárně pro prefekty se usadím do společenské místnosti ke krbu a přemýšlím, ne jednou jsem se chtěla vydat hledat Draca,ale příliž jsem se bála toho,že už bych ho nenašla v pořádku. Pocítím jak se mi zavírají víčka a nakonec se ocitám v říši snů. 

"Je čas Hermiono"uslyším známý hlas "už ti nevěřím,zradil jsi ho" odpovím s nehraným zklamáním "Hermiono,věř mi, proč myslíš že bych vám radil ?" zeptá se Severus a já se zamyslím "proč jsi ho zabil?" zeptám se "protože jsme tak byli domluveni a také protože jsem dal Narcisse neporušitelný slib,že ochráním Draca. Musel jsem Brumbála zabít, aby pán zla později zabil mě místo něj. Všechno ti bude jasnější až ti to vysvětlím,teď mě ale poslouchej" při poslední větě zvýší hlas a já se mu zadívám do očí "pokud chcete tvého otce porazit,musíš mu vrazit kudlu do zad, ty budeš vědět jak na to, počkej si na správnou příležitost,potom využij moc fénixe. Každý člen fénixova řádu je na cestě do Bradavic a všichni jsou informováni o plánu, buď opatrná a hlavně dej pozor na Pottera,nezapomeň se řídit věštbou" pozorně poslouchám vše co mi říká, "teď se probuď Hermiono, musíš všechny připravit,bitva začne co nevidět" řekne a já přikývnu,přičemž se doopravdy probudím "Rone ! Rone vstávej !" křiknu po něm,něco zamumlá a otočí se na druhou stranu "tak to tedy ne,mě ignorovat nebudeš,já nejsem žádnej Harry Potter" nadávám "aquamenti" pronesu a zamířím proud vody na spícího Ronalda, vyjekne a vyskočí na nohy "zbláznila ses ?" zeptá se a utře si mokrý obličej do trička, zavrtím hlavou "musíme všechny vzbudit a připravit se, smrtijedi chvíli co chvíli začnou útočit" vysvětlím a on se na mě zamračí "jak to víš ?" zeptá se "Severus" odpovím a Ron se zamračí "vždyť zabil Brumbála" namítne Ron "Rone,prostě mi věř,prosím" pronesu a on přikývne.  Odběhnu se převléknout "Splň svůj úkol co nejdříve, Athrio, najdi diadém a dones mi ho" uslyším hlas mého otce v mé hlavě "najdi ho a ochraňuj ho,dokud si pro něj nepřijdu" dodá. Rychle se rozběhnu za Ronem,začnu se soustředit,abych do své hlavy svého otce nepustila a při tom začnu spolu s Ronem budit všechny kolem nás s větou "všichni za deset minut ve velké síni" obíháme všechny koleje a křičíme na všechny ať vstávaj. Jen co potkám Harryho řeknu mu co vím "ten viteál je Diadém Harry,Diadém Roveny z havraspáru" s ohromeným výrazem na mě civí "ale jak to víš ?" zeptá se a já ačkoli neochotně odpovím "otec ho chce donést" Harry přikývne a rozběhne se neznámo kam já s Ronem zaběhneme do tajemné komnaty pro baziliškův zub, Ron hadím jazykem otevře "Harry mluví ze spaní,věděla's o tom ?" zeptá se "jistě že ne a ty's věděl,že to umím taky otevřít ?"zeptám se a vejdu jako první "no jo,jsi Voldyho dcera" poznamená a dojde pro ten zub,přičemž tam rovnou zničí pohár helgy z mrzimoru. 

°°°°°°°°

"Naghini zabij !" uslyšela jsem chladný hlas mého otce,byl slyšet jeho výkřik,když mu had  prokousl krk "je mi to líto" pronese otec bez jakýchkoli emocí a odejde, chtěla jsem vykřiknout ,ale Ron mi včas zacpal ústa "pššt" zašeptal a já přikývla, po tvářích mi tekly slzy a já konečně pochopila že muž, který právě zemřel,byl skvělý muž bez uznání,které si doopravdy zasloužil,zemřel pro ostatní aniž by to kdokoli věděl. Otec odešel a já spolu s Harrym a Ronem jsem se vydala za Severusem "Severusi" zašeptám a kleknu si k němu.  "Vezměte... to... vezměte... to..." pronese a ochablýma rukama naznačí,aby si Harry vzal jeho vzpomínky,ze vzduchu vyčaruji baňku a podám mu ji,Harry jeho vzpomínky klepne do baňky "Podívejte se na mě Pottere" pronese chrčivým hlasem Severus,Harry se podíval Severusovi do očí a tomu se na tváři objevil mírný úsměv "máte oči po matce"zašeptal svou poslední větu. Harry jej propaloval pohledem, opatrně jsem mu položila ruku na rameno a chtěla jsem něco říct, avšak nestihla jsem to "bojovali jste statečně" řekl chladný hlas,Harry sebou škubl a rozhlédl se po místnosti "to nic" zašeptám  "Lord Voldemort ví, jak ocenit odvahu. Už nyní jste utrpěli těžké ztráty. Pokud budete i nadále vzdorovat, všichni zemřete, jeden po druhém. Já si však nepřeji, aby se to stalo. Každičká prolitá kapka kouzelnické krve je ztráta a plýtvání. Lord Voldemort je milosrdný. Přikazuji svým lidem, aby se okamžitě stáhli. Máte jednu hodinu. Postarejte se důstojně o své mrtvé, ošetřete své raněné. A teď mluvím přímo k tobě, Harry Pottere. Připustil jsi, aby tví přátelé umírali, než aby ses mi sám postavil tváří v tvář. Budu čekat jednu hodinu v Zakázaném lese. Pokud na konci této hodiny nepřijdeš a osobně se mi nevzdáš, pak bitva znovu začne. Pak vstoupím do boje já sám, Harry Pottere, a najdu si tě, a potrestám každého muže, ženu či dítě, kteří se tě budou snažit přede mnou skrýt. Jednu hodinu." Nyní svého otce nepoznávám,ke mě byl tak milý a nyní ? "Harry, musíme jít zpět do hradu" řeknu a naposledy se zadívám na Severusovo tělo "je mi to moc líto" zašeptám a spolu s Harrym a Ronem se vydáme zpět. Vydáme se do velké síně,kde jsou všichni mrtví v jedné řadě,mezi nimi poznám Percyho Weasleyho, profesora Lupina s Tonksovou a spoustu dalších,když však Romilda zahlédne Rona,jak pláče nad smrtí svého bratra,téměř okamžitě se u něj objeví a objímá ho.Já se vydám k Ginny,tvář má napuchlou,oči rudé od pláče,pevně ji obejmu a ona mi objetí opětuje přičemž mi vzlyká do ramena.

°°°°°

"kam že sakra šel ?" vyjeknu když mi uplakaná Lenka říká že Harry odešel za mým otcem do lesa "můj ty Merline,ten kluk je vážně idiot" pronesu a kouknu se na Rona "co teď ?" zeptám se Rona, ten pokrčí rameny "tak teď to je na mě" řeknu si tiše a vzpomenu si na věštbu "Pán zla se vrátí jestliže po jeho bohu stane čistokrevné dítě,které se narodí v den vlastní smrti. Jestliže ten jež byl počat z nápoje lásky,ztratí to jediné milované,jedna jeho část zemře.Fénixovo dítě jež se narodilo na rozhraní dvou světů může být spásou avšak i apokalypsou pro kouzelnický svět. Ten v jehož moci je porazit pána zla získá naději o které sám pán zla netuší. Až se fénix a vyvolený spojí,až až v sobě fénix probudí svou nevídanou moc,až fénix dojde ke svému obratu a až zjistí co zjistit má,pak započne poslední boj" odříkám a potom se pousměji "Lenko,jak to dlouho,co Harry odešel ?" zeptám se jí "chvilku" odpoví a já se rozběhnu do lesa, nakraji lesa Harryho uvidím,v ruce drží kámen "to je kámen vzkříšení ?" zeptám se a on se na mě otočí "ano" odpoví překvapeně "mám plán Harry" odpovím s úsměvem "jakej ?" zeptá se, celý svůj plán mu prozradím a nakonec se nechá dobrovolně kouzlem svázat a dovolí mi sebrat mu hůlku. "Athrio?" ozve se překvapený hlas mého otce,když mě uvidí jak vedu Harryho. "diadém jsem vzít nestihla,mám však něco mnohem lepšího" usměju se a otec mě pochválí "tohle je moje dcera" jen se usměju a dojdu se postavit mezi smrtijedy, nezahlédnu mezi nimi Draca a to mě zaskočí, byl přeci v komnatě nejvyšší potřeby. "vrať mu jeho hůlku Athrio" řekne otec a já Harrymu vrátím hůlku "nyní se utkáme jako rovnocenní kouzelníci" řekne otec a spolu s Harrym se dají do souboje. Otec Harryho porazí s přehledem, Narcissa ho jde zkontrolovat,skloní se nad ním a poté uslyším jen prosté "mrtvý" Hagrid ho vezme do náruče "můžu si jako odměnu vzít jeho hůlku ? prosím" nyní zní můj hlas stejně šíleně jako ten Bellin,když někoho vraždí "můžeš" odpoví otec a já po ní chňapnu. Spolu dojdeme zpět do hradu. Ignoruji vše kolem mě,soustředím se jen na široký a šílený úsměv na tváři, pohledem v davu lidí hledám Draca "Harry Potter je mrtvý !" křikne otec a rozesměje se, já s Bellou se přidáme, otec mluví a mluví, zve každého aby se přidal na jeho stranu,když začne volat Draca,srdce mi poskočí,co když mu nějak ublíží ? kouknu se po Harrym,upírá na mě pohled a čeká na znamení "no tak Draco, pojď" řekne Lucius a já na Harryho mrknu, znamení že se má vykroutit z Hagridova sevření, hodím mu jeho hůlku a spustím svou fénixí moc. Vzlétnu a zase se snesu k zemi,přičemž dopadnu před Draca,abych mu posloužila jako živý štít "Athrio,vrať se" křikne matka,já ji ignoruji a plamenem oddělím otce od smrtijedů,většina z nich se přemístí,naštvaná Bella jen křičí "srabi ! vraťte se !" vzduchem létá jedna kletba za druhou, všimnu si otcova výrazu, v očích se mu mihne bolest a strach, nyní jsem já ta kdo řekne pouhé "je mi to líto" bez jakýchkoli emocí "jestli umřeme, tak ti chci říct" začne Draco a já odrazím kletbu,která se na něj řítí "že nejsem odbarvenej, jsem přírodní blonďák" křikne a já se rozesměju "miluju tě ty idiote" řeknu a dám mu rychlou pusu, přičemž hned na to vyšlu kletbu po Yaxleym. "musíme zabít toho hada" řeknu a popadnu Draca za ruku,přičemž ho pomalu vleču za sebou, to mi ale ostatní smrtijedi nedovolí, přede mnou se zjeví Dolohov, pošle na mě kletbu,ale já jsem rychlejší, jeho kletbu odrazím a pošlu na něj plamen,který se nyní stal mou specialitou,jelikož ho dokážu poslat pouhou myslí uvidím matku,která se ke mě nebezpečnou rychlostí blíží "zvládneš zabít toho hada ?" zeptám se Draca a ten přikývne "no,zdá se,že mě čekají rodinné záležitosti" řeknu, Draco ale však nestihne odejít jelikož z druhé strany na něj začne útočit Macnair, odráží kletby a další na něj posílá, matka se ke mě dostane a ihned na mě posílá jednu kletbu za druhou,já se ale nedám "mdloby na tebe !" pošlu na ní kouzlo,které však odrazí "zkus něco lepšího zlatíčko" zasměje se a pošle na mě její oblíbenou kletbu Cruciatus, tu však odrazím a ona schválně vyšle kletbu avada kedavra proti Dracovi,kterého strhnu k zemi, nasupeně se na ní otočím a fénix se ještě více zvětší "avada" křiknu a namířím na ní hůlkou "kedavra !" z mé hůlky vyletí zelené světlo,které matku zasáhne v momentě překvapení,nečekala že bych jí mohla zabít, prudce se otočím k Dracovi,je v pořádku a stále bojuje kletbou zabiju dalšího ze smrtijedů a Draco se na mě otočí s překvapeným výrazem "co? buď je zavraždím nebo se nechám zavraždit" rozhodím rukama a spolu s ním se vydám zabít naghini. Po dlouhém boji s ní se jí podaří zničit mi jediný baziliškův zub. Nažene nás do kouta a já se přivinu k Dracovi "miluji tě" zašeptám "taky tě miluji" odpoví a svým tělem se mě snaží chránit, zavřu oči a ono nic,pomaličku je otevřu a uvidím Nevilla, v ruce má meč Godrika Nebelvíra a právě jím zabije hada. "Draco ?jsi v pořádku ?" zeptám se ho a jen přikývne "a ty? není ti nic ?" vyptává se a já vrtím hlavou