Per aspera ad astra (Dramione) DOKONČENO

Cruciatus

"co jsme si řekli o dopisech Athrio ? nechápeš že tak můžou otce snadno odhalit ?" křikne po mě matka "omlouvám se,už se to nestane" odpovím a zahledím se do země "a co je to s tebou a těmi skřety ?" vyjekne a já se podrážděně chytím z hlavu "všude po domě leze had,ty se kamarádíčkuješ s domácími skřítky a nakonec zjistím,že se paktuješ s krvezrádci a tím Potterem !" nechám jí dál křičet a jen tak ledabyle postávám "přestaneš se s nimi stýkat !" křikne a to už mi rupnou nervy "tak to ne" odpovím a rozhodím rukama "nech mě už na pokoji,jsi horší než sto pitomých mozkomorů" odpovím a odeberu se k odchodu,když v tom uslyším jen "Crucio" mé tělo se svalí na podlahu a otřásá se v bolestných agóniích "co jsi to řekla ?" zeptá se a skloní se nade mnou "nejsi po mě a už vůbec ne po otci,jsi moc slabá" odpoví zhnuseně a na chvilku mé trápení přeruší "ale neboj,to napravíme,ještě několik kletbiček a je z tebe pravá smrtijedka" uchechtne se  "vážně ?" zeptám se roztřeseným hlasem "tak to musíš být hodně silná čarodějka, když posíláš kletby do zad a pokoušíš se tím dát dítěti výchovu" zavrtím nad ní hlavou a hlasitě se uchechtnu "dost ubohé i na tebe" dodám a pevně se jí dívám do očí "crucio" pronese s úsměvem,nehty si zaryji do dlaně a nalhávám si že to bolest zmirňuje, mám chuť křičet,ale takovou radost jí neudělám,raději se koušu do tváře zevnitř a myslím na lepší okamžiky "co to děláš ?" ozve se povědomý hlas,který sotva vnímám "Athria neví jak se chovat,tak si vychutnává svůj trest" odpoví matka a já už pomalu přestávám vnímat "nech ji nebo mu to řeknu" uslyším jakoby z dálky a najednou bolest přestane,pomaličku otevřu oči a uvidím matku jak vrhá po Bellatrix jednu kletbu za druhou,v tom uslyším "paní, jsou tu hosté" matka i Bella toho nechají,přičemž matka odejde a Bella spolu s naším domácím skřítkem Hachem přijdou ke mě "je paní v pořádku ?" zeptá se mě Hache a já mírně přikývnu "nic mi není,děkuji Hache" odpovím a přijmu Bellinu pomocnou ruku. "začíná porada,jestli chceš jdi si lehnout,já to tvému otci vysvětlím" řekne Bella a já zavrtím hlavou "ne"dodám a pomalou chůzí se spolu s Bellou vydám do salónku "a Bello ?" pronesu pár metrů před dveřmi "ano?" zeptá se a prohlédne si mě "děkuji" řeknu a jemně ji obejmu "nemáš za co" odpoví a s úsměvem se spolu se mnou v patách vydá do salónku. Otec už tam sedí,tváří se naštvaně,když ale uvidí mě spolu s Bellatrix, jeho naštvaný výraz změkne, posadíme se na volná místa a otec spustí, popravdě vše co řekne prakticky ignoruji, přemýšlím spíše nad tím snem a dopisem,pohledem spočívám na profesoru Snapeovi a on mi pohled vřele oplácí. Jeden druhého podezíravě zkoumáme,hlavou mmi prolétnou vzpomínky na onen sen a text napsaný v dopise a profesor se pousměje, je mi ihned jasné co udělal, neverbálně se mi kouknul do hlavy. "tak porada je u konce a smím si s tebou promluvit Draco?" ozve se otec já po něm střelím pohledem, opatrně vstanu od stolu a Snape taky "dobrý den pane profesore" pozdravím a pousměju se "stačí Severusi" odpoví a hned dodá "myslím že ti přišla sova" řekne to však tak tiše abych to slyšela jen já,široce se na něj usměju a to už k nám dojde i otec "Severusi, mám pro tebe jeden úkol" pronese tím ledovým hlasem "postaráš se v Bradavicích o Athriu,že?" zeptá se otec a Severus přikývne "samozřejmě pane" mile se na něj usměju, pohledem vyhledám Draca,uvidím však jen jeho mizející záda. "omluvte mě prosím" řeknu a rychle se vydám za Dracem ,než k němu dojdu,spolu s Luciusem a Narcissou se přemístí "ozve se ti" řekne Bellatrix,která se vedle mě zjeví,jen přikývnu a kouknu na ní "chybí mi" zašeptám a kouknu se do země "za chvilku budete spolu,neboj" odpoví a pohladí mě po vlasech "měj se Athrio,kdyby to Astoria znovu udělala,dej mi vědět nebo to řekni otci" řekne a já přikývnu "a neříkej to Dracovi prosím" požádám ji a pevně ji obejmu "měj se" rozloučím se s  ní a ona se přemístí "vidím že jste si s Bellatrix nakonec padli do oka" ozve se za mnou matčin hlas, bez odpovědi ji obejdu a vydám se do svého pokoje,připravena zjistit proroctví. Jen co objevím sovičku na mém okně,dopis si od ní převezmu a okamžitě ho rozbalím. 

Milá Athrio, jsem rád že ses rozhodla tak rychle,tvé proroctví bylo vyřčeno,nemohu ti napsat kým,ale snad bude alespoň tohle užitečné. 

Pán zla se vrátí,jestliže po jeho boku stane čistokrevné dítě,které se narodí v den vlastní smrti. Jestliže ten,jež byl počat z nápoje lásky,ztratí to jediné milované,jedna jeho část zemře. Fénixovo dítě jež se narodilo na rozhraní dvou světů může být spásou avšak i apokalypsou pro kouzelnický svět. Ten v jehož moci je porazit pána zla získá naději o které sám pán zla netuší. Až se fénix a vyvolený spojí,až v sobě fénix probudí svou nevídanou moc,až fénix dojde ke svému obratu a až zjistí co zjistit má, pak započne poslední boj.  

 jen na dopis civím, netuším co je to za proroctví,ale určitě se netýká mě,to se Severus  spletl.  na pergamen rychle napíšu 

 Milý Severusi,

ničemu z toho nerozumím, myslím že to proroctví není o mě,jak by také mohlo že? promluvíme si o tom bradavicích, zatím se mějte krásně s pozdravem Athria. 
dopis přivážu sovičce na nohu, kulí na mě své veliké oči,jako by si proroctví také přečetla "musíš na mě tak civět ?" zeptám se jí a udělám poslední uzlík "najdi Severuse Snapea,předej mu to,ať je hlavně sám ano?" šeptám a pohladím sovičku po hlavě, ihned odletí a já se otočím zády k oknu a hlasitě si povzdechnu,zbývají tři dny do konce prázdnin, závidím každému,kdo se vrací zpět do Bradavic. Na mé dveře se ozve zaklepání "dále" křiknu a dopis s věštbou schovám. Dveře se otevřou a v nich stojí táta "můžu ?" zeptá se a já přikývnu, on opatrně vejde a ve dveřích se objeví i máma. "sbal si věci" řekne máma a já se kouknu na tátu "pár dní strávíme u Luciuse,ministerstvo napadlo prohlédnout náš dům,Yaxley zjistil tyto informace zrovna dnes,tak si pospěš" dodá táta a já přikývnu, kouzlem si sbalim všechno do kufru na které jsem použila nezjistitelné zvětšovací kouzlo. Táta mi podá ruku a spolu se přemístíme před Malfoy Manor.