Per aspera ad astra (Dramione) DOKONČENO

Díky že jsi se mnou

Matka si ke mě za poslední týden vypěstovala nenávist větší než kdy jindy a u mě tomu není na opak, už týden na mě používá kletbu cruciatus a doufá že jí budu poslouchat, netušila jsem že se o to pokusí i tady,pod pohledem otce,Draca,Belli a ostatních,ale ona si umí poradit. Za celou tu dobu kdy jsem tu byla se mi Draco vyhýbal, před 4 dny odjel a já tu straším. "nazdar, prý ti mám pomoc s balením" objeví se v otevřených dveřích mého vypůjčeného pokoje Bellatrix "vracím se do Bradavic ?" zeptám se a ona přikývne "takhle ti to moc sluší" poznamená,když si mě prohlédne, sama sebe nepoznávám,matka mě úplně vyměnila. "ale hrozně jsi zhubla, jsi v pořádku Athrio ?" zeptá se a já zavrtím hlavou, jelikož je toho na mě doopravdy moc. Draco se mi vyhýbá,máma se ke mě chová jako bych nebyla její dcera,nesmím komunikovat s přáteli, jsem stále sama stala se ze mě smtijedka,bojím se setkání s Harrym a vůbec se nepoznávám, pod náporem všeho toho tlaku se rozbrečím, Bellatrix mě obejme a já jí vzlykám na rameni "omlouvám se" zašeptám a odtáhnu se,přičemž si otřu slzy "to nic,chápu tě" odpoví a zastrčí mi pramen vlasů za ucho "neboj, už se vracíš do Bradavic" řekne a usměje se,přičemž já její gesto napodobím "jak jste na tom s balením ?" ozve se ode dveří, otočím se a spatřím svou matku "zvládáme to" odpoví Bella nepříjemně a jedním mávnutím hůlky mi sbalí všechny věci do kufru "vidíš ? hotovo" odpoví a usměje se na mě "fajn,potom přijď dolů,přemístím tě do Prasinek" odpoví a odejde "děkuju" řeknu a stisknu Bellatrixinu ruku,nikdy by mě nenapadlo,že se dokáže chovat takhle mile. Společně vstaneme, vezmu svůj kufr a pomalu se vydáme z pokoje "vezmmi ten kufr" křikne Bella na Notta, ten mi ihned kufr sebere a kouzlem ho pošle dolů "díky" usměju se na něj a on jen přikývne. Dojdeme dolů, otec už čeká aby se se mnou mohl rozloučit, bez řečí mě obejme "buď opatrná ano?" řekne,když se od něj odtáhnu "budu" přikývnu a usměju se. Je divné mít ráda  nejzlejšího černokněžníka všech dob ? Netuším jak to udělal ale já ho ráda mám. "vezmeš mě do Prasinek ty ?" zeptám se ho a on se jen usměje "moc rád bych,ale je to moc nebezpečné "no tak,vezměte mě tam ty s Bellou" navrhnu a on na chvilku zaváhá "myslím že to by jsme mohli pane" přimluví se Bellatrix a on tedy přikývne "nejdeš s námi ?" zeptá se matky "myslím že si vystačíte beze mě" odpoví a odejde,nasadím si kápi svého hábitu,tak jako táta a Bella a do volné ruky chytím kufr, společně se přemístíme. Když uvidím hrad,srdce mi poskočí "jsem ráda že jste tu se mnou" řeknu a kouknu se na ně "mám vás ráda" dodám a oba je naráz obejmu "tak se měj" rozloučí se Bella "vy dva taky" odpovím,táta se také rozloučí a mávnou mi "a děkuju za všechno" poděkuju Bellatrix a oni se přemístí zpět aby je nikdo neviděl. Popadnu kufr a vydám se do hradu, u brány už na mě čeká Severus. "dobrý den pane profesore" pozdravím ho "ahoj a tykej mi prosim tě, tedy v soukromí samozřejmě" řekne a já přikývnu "takže náš fénix dorazil" poznamená,když pomalu jdeme k hradu "myslím si že to není o mě, chci říct, podívejte já že bych měla zachránit svět ?" uchechtnu se a Severus se zastaví. "něco ti povím" řekne a koukne na mě "dej si dohromady celé to proroctví ano?" řekne a já na něj civím 

"Pán zla se vrátí,jestliže po jeho boku stane čistokrevné dítě, Ty jsi čistokrevné dítě" odmlčí se a pomalu se dá znovu do kroku "dítě,které se narodí v den vlastní smrti, pokud vím,tak když ses narodila,zemřela jsi,ale nějakým zázrakem tě Astoria přivedla zpět" ujasní mi znovu a já jen tiše poslouchám"jestliže ten jež byl počat z nápoje lásky ztratí to jediné milované,jedna jeho část zemře. Voldemort byl počat pod vlivem nápoje lásky,proto nikdy nedokázal milovat, dokud ses neobjevila ty" pozvednu obočí "jak to myslíš ?" zeptám se "jediná láska kterou cítí je ta otcovská" ujasní a já přikývnu "takže,když třeba zemřu,zničím tak jednu jeho část ?" zeptám se a Severus pokrčí rameny "možná" "fénixovo dítě jež se narodilo na rozhraní dvou světů,může být spásou avšak i apokalypsou pro kouzelnický svět. Narodila ses dvěma kouzelníkům v mudlovském světě, můžeš se přidat k Potterovi a zachránit nás nebo zůstaneš otcem a pomůžeš mu ovládnout svět. Ten v jehož moci je porazit pána zla získá naději o které sám pán zla netuší,  když tě Potter dostane na svou stranu,má šanci Voldemorta porazit,jelikož Voldemort o téhle své slabině nemá zdání" vysvětlí a já přikývnu aby pokračoval "Až se fénix a vyvolený spojí,až v sobě fénix probudí svou nevídanou moc,až se ty a Potter spojíte a ty probudíš svou skrytou moc" už jsme skoro u hradu "až fénix dojde ke svému obratu a až zjistí co zjistit má,pak započne poslední boj, až se obrátíš proti smrtijedům a až zjistíš tohle proroctví, tak započne poslední boj, boj mezi Potterovou armádou a Voldemortem" dořekne a já přikývnu jakože chápu "ale jak víme že Fénix jsem doopravdy já ?" zeptám se ho nechápavě "všechno tomu nasvědčuje, Kassandra Trelawneyová,která tu věštbu vyřkla pomohla založit fénixův řád, každý kdo patří do fénixova řádu je s tebou" vysvětlí a to už vcházíme do hradu "jak probudím svou moc ?" zeptám se a on pokrčí rameny "na to musíš přijít sama" řekne a já přikývnu "kdykoliv bys něco potřebovala,třeba si jen promluvit,víš kde mě najdeš" řekne "Severusi !" křikne profesorka McGonagallová "děkuji" poděkuju a v tom už je McGonagallová u nás "slečno Grangerová jsem ráda že jste v pořádku dorazila, za chvilku bude večeře,tak jděte"  řekne a já se s úsměvem odeberu do své ložnice,abych si mohla odložit svůj kufr a převlékla se do uniformy "Hermiono!" uslyším a jen co zvednu pohled,kolem krku mi padne Ginny "tak ráda tě vidím" řekne a pevně mě stiskne "Ginny" řeknu překvapeně její jméno a usměju se,ach jak ta mi chyběla "vypadáš jinak, černé vlasy ? černé šaty ? něco se mi na tobě nezdá holka" řekne a uchechtne se "to nejsi sama" odpovím a smutně se pousměju "děje se něco?" zeptá se a já zavrtím hlavou "vše je v naprostém pořádku" odpovím a usměju se "musím si odnést kufr,převléknout se asi nestihnu" řeknu a spolu s Ginny se vydáme zpět do ložnic, kde se se mnou začnou vítat i Harry,Ron a ostatní. Společně se vydáme na večeři a jen co vejdu do velké síně,pohledem pátrám po Dracovi "není tu" řekne Harry a já se na něj udiveně podívám "kde je ?" zeptám se zděšeně "pořád se potuluje někde po chodbách" odmávne to Ron, všechny oči se upírají na mě. Každý ví,že jsem jeho dcera, spolu se svými kamarády dojdu k nebelvírskému stolu a pustíme se do jídla. Konečně jsem doma, konečně bezpečné Bradavice.