"zase ses chovala příšerně, ostatní tě chtěli poznat !" křičí na mě matka "dej mi už pokoj sakra ! nechci poznávat tvoje kamarádky ! nechci znát tebe !" zakřičím a přiletí mi facka, už hodinu tu na mě křičí,unavuje mě každý den poslouchat její kecy. Chytím se za tvář na kterou mi její ruka přilétla "nejsi moje matka,tak už to pochop" odpovím a couvnu před ní "jak nejsem ? já jsem tvoje matka !" křikne a já se jen uchechtnu "nejsi ! jsi jen žena která mě porodila, matku mi dělala celej život Grangerová !" křiknu a rozejdu se ke svému pokoji "přestaň !" křikne,ale já jí ignoruju "tohle povím otci !" křikne po mě "řekni ! ten se ke mě chová o moc lépe než ty za celej život, chci od tebe pryč tak mě nech na pokoji" prudce mě chytí za ruku a volnou rukou mi vrazí druhou facku "prober se Athrio ! jak se se mnou u merlina bavíš ? co ?" křičí "nech ji Astorio !" ozve se hlasitý ledový hlas a matka mě ihned pustí, kouknu se na otce a ihned se vydám k němu,přičemž ho jemně obejmu "co tu děláš tak brzy ?" zeptá se matka a povýšeně zvedne bradu,táta jí však ignoruje "mohu jet do Bradavic dříve ?" zeptám se ho a on zavrtí hlavou "je mi líto,ale potřebuji abys jela do Bradavic ještě později, přijedeš za Dracem hned jak to pujde" řekne a já opatrně přikývnu "to mi připomíná že ti přišlo několik sov" řekne a já poděkuju přičemž on naznačí matce ať opustí obývací pokoj a spolu s ní odejde do své kanceláře, je mi jasné že teď má průšvih. já se vydám do svého pokoje kde doopravdy najdu několik sov, každé z nich dám kousek sušenky a vodu a prohlédnu si obálky, první dopis je od Ginny,což mi udělá hroznou radost, druhý dopis je od Harryho, třetí od Lenky,čtvrtý je od Draca a ten pátý netuším, všechny dopisi od přátel mě velice potěší a každému zvlášť odepíši,Dracovi napíši na dva pergameny, i když je to dva dny co jsme se viděli naposled. Kouknu se na poslední dopis a otevřu ho
Milá Athrio,netrap se ničím z toho co se děje,věz že bude lépe.
Jsou určité věci,které ještě nevíš, ale časem zjistíš oč se jedná.
Jsi velice mladá a nerozhodná, prakticky sama ještě netušíš co se děje
a tak doufám že vše pochopíš, musíš chápat,že i ty máš svobodnou vůli,
i ty se můžeš rozhodnout jestli budeš mezi hrstkou dobrých lidí
nebo davem těch zlých.
Doufám že víš co je v sázce ,vyber si dříve než bude pozdě.
ještě bys měla vědět že existuje určitá věštba,
ale tu ti prozradit nesmím dokud si nevybereš.
S pozdravem S
Překvapeně na dopis civím,to písmo neznám a doopravdy netuším kdo je tou tajemnou osobou, vše je divné a děsivé, chci zpět do prvního ročníku,to jsem ještě netušila kdo jsou moji rodiče, sice jsem neměla Harryho, Rona ani Draca,ale tohle mě doopravdy děsí. "paní už může jít na večeři" ozve se za mnou tichoučký hlásek "ahoj Effie" pozdravím naší domácí skřítku a chytím jí za maličkou ručičku "jak ses měla ?" zeptám se a ona se usměje "Effie se měla dobře paní, ale stýskalo se jí po vás" její jemňoučký hlásek se mírně třese "copak Effie ?" zeptám se a ona jen tiše zavrtí hlavičkou "Effie je líto jak se Paní Astoria chová k paní Athrie" zašeptá a já ji obejmu "ale, to je v pořádku Effie"odmávnu a usměju se, ozve se hlasité prásk ! a vedle nás se objeví i náš domácí skřítek Hach "paní Athria by si měla pospíšit,paní Astoria a pán čekají" pronese "já už jdu Hachi a děkuju" poděkuju a tiše se vydám ke dveřím.
"Athrio, zítra je porada,sejdeme se všichni tady u nás v salónku v jedenáct večer, já mám však předtím ještě zařizování s Luciusem,takže nezapomeň ano ?" promluví otec jen co se posadím "jistě" odpovím a usměju se na něj,úsměv mi opětuje,najíme se a ke mě se doplazí Queenie "nazdar prcku" pozravím jí a pohladím jí po slizkém těle "Athrio můžeš si to u merlina vzít pryč od stolu ?" vyjede na mě zase matka,bez mluvení se zvednu a odejdu do svého pokoje, kde se usadím na postel a s uslzenýma očima hladím hada, ještě že si na sebe už s křivonožkou a Snufflesem zvykli. položím ho na postel a podám si pergamen na který začnu psát
Milá Ginny,nedovedeš si představit jak moc mi chybíš, každým dnem mi chybíte všichni víc a víc. už se těším až vás uvidím, vzkaž pozdrav Harrymu,Ronovi,dvojčatům a ostatním prosím. Bůh ví kdy vás zase uvidím,otec má moc práce,proto musím nějakou dobu zůstat tady,máma je poslední dobou jiná, netuším co se s ní děje,ale začínám si myslet že mě nejspíše i nesnáší, nevím co jsem jí udělala. Mám pro vás skvělou novinku,tak doufám že sis užila vánoce, pozdravuj maminku,taťku a zbytek, měj se krásně a užij si poslední dny prázdnin
S láskou Hermiona
a teď přijdu k problému, v pokoji mám skoro zverimex,ale sovu tu nenajdete ani jednu, po celém domě. domě pergamen odložím a plácnu sebou na postel,Queenie už je ve svém teráriu a ke mě si vyskočí Snuffle "nazdar drobečku"zašeptám a pohladím ho,jemně se ke mě přivine a položí si hlavičku na mojí ruku. Volnou rukou ho hladím a přemýšlím co asi dělá Draco. Pochvilce cítím jak mi padají víčka a já se ocitám v říši snů. "Pane profesore ?" přede mnou stojí Severus Snape jako vždy v černém hábitu "co tu děláte ?" zeptám se,když nijak nereaguje "Je velice důležité abys pochopila co se děje Athrio" odpoví svým obvyklým způsobem a prohlíží si své tetování smrtijeda "o čem to mluvíte ?" zeptám se ho a sleduji jak si sedá na lavičku, netuším kde to jsme. Panuje tu temnota,všechno vypadá jinak tráva není zelená,je hnědá,jako by byla bez života, nebe není ani z daleka modré,je to jako při tornádu, tmavé stromy,vše je jen tmavých barvách,jakoby se ze světa vytratila všechna radost "líbí se ti tady ?" zeptá se a očima přejede po okolí,jen zavrtím hlavou "takhle vypadá kouzelnický svět v moci tvého otce" řekne a zadívá se na mě "nenech to tak" dodá smutným tónem,který jsem nikdy u profesora Snapea neslyšela "já ? ale pane profesore,vše závisí jen na Harrym, on je vyvolený" odpovím celá zmatená "to ano,Potter je vyvolený,ale bez tvé zásluhy to nikdy nedokáže, nyní jsme ve světě,kdy ses rozhodla zůstat s tvým otcem, podívej a tamhle jsi ty" řekne a ukáže do dálky,klečím u hrobu a pláču, tiše se vydám k sobě samé a profesor mě následuje, zastavím se za svým já a sleduji náhrobní kámen,je jich tu hned několik. Když to uvidím,do očí se mi vkradou slzy ,v tom ale uslyším zvuk,ze kterého mi tuhne krev v žilách,mé druhé já je kousek od nás, svou hůlkou míří na profesorku Trelawneyovou, mučí jí,odvrátím pohled zpět k náhrobku a znovu pocítím slzy "jak to zastavím pane ?" zeptám se ho a odtrhnu oči od tučného nápisu Draco Malfoy. "v první řadě musíš doopravdy vědět jestli to tak chceš" odpoví a já se ohlédnu po ostatních náhrobcích, Astoria Skrk,Harry Potter,Ron Weasley, Fred Weasley, Ginny Weasley, dál už to číst raději nechci "chci pomoc Harrymu" odpovím a on se usměje, poprvé v životě vidím Severuse Snapea se usmát "proroctví, to bude další co ti pomůže" odpoví a náhle zmizí "pane profesore !" křiknu ale v tom se probudím. Posadím se a ucítím své srdce až v krku,co tohle všechno znamená ?
ČTEŠ
Per aspera ad astra (Dramione) DOKONČENO
FanfictionNejsou jen dobří nebo jen zlí lidé, svět je plný lidí, kteří jsou dobří, ale jsou pokoušeni mnohdy i nuceni dělat zlé věci. člověk je mnohdy tak zaslepený nenávistí, že přehlíží i pouhé detaily kolem sebe, jeho podvědomí se chová mnohdy sobecky a...