Per aspera ad astra (Dramione) DOKONČENO

poslední úkol

Sedím na okenním parapetu,v komnatě nejvyšší potřeby,za oknem se pomaličku sypou velké sněhové vločky,Bradavice jsou překryty bílou peřinou a všichni si užívají společné chvíle před vánoci,jen já sleduji se kamarády,kteří se koulují ,staví sněhuláky nebo se jen tak pošťuchují, mezi nimi zahlédnu i Draca a usměju se sama pro sebe. Ještě nikdy jsem si však nepřipadala osamělejší. S Dracem jsme se nepohodli kvůli jeho otci,prý se Draco nebude paktovat s mudlovskými šmejdy,Pan Malfoy neví,že jsem čistokrevná ani to zjistit nesmí. "Expecto patronum" zašeptám a z konce mé hůlky vystřelí stříbřitá mlha ,která se promění v krásného koně. Dveře se rozletí a já spatřím blonďatou hlavu "páni,tvůj patron je taky kůň ?" zeptá se Draco s otevřenou pusou,usměju se a přikývnu "teď už ano" Draco povytáhne obočí "jak to? tvůj patron byla vydra" poznamená nechápavě "když si kouzelník projde nějakou změnou,obvykle se to odrazí i na jeho patronovi" objasním a Draco přijde hned ke mě, můj patron se rozplyne a Draco mě vezme za ruce "co se děje? posledních pár dní jsi ode mě utíkala,trávíš veškerý čas sama,často tě ani nenajdu" Dracův hlas zní stále víc a víc smutně "chci tě chránit,otec se co nevidět vrátí a" začnu jenomže Draco mi skočí do řeči "nevrátí" zavrtím nad tím hlavou "vůbec nic nevíš Draco a já se snažím dělat vše proto,aby se ti nic nestalo"povzdychnu si a pohladím ho po tváři.

----------

dnes mě čekají hned dva úkoly najednou,nervózně stojím na okraji zapovězeného lesa,spolu s ostatními šampióny,úkolem je uhodnout hádanku,tím získáme truhlu,kterou odemkneme pomocí klíče z předchozího úkolu."každý kdo bude vědět odpověď se ihned vydá tamhle za profesorkou McGonagallovou,které odpověď sdělí" objasní Firenze a dá se do čtení z pergamenu "první jest tvor,který léčí, druhý jest ten,od koho by jste polibek za žádnou cenu nechtěli, třetí jest však velmi neobvyklý, lec kdo jej však spatřit nemůže" přečte a já se zamyslím,tvor,který léčí? jako první mě napadne madam pomfreyová,ale potom si vzpomenu na Fénixe a jeho léčivé slzy,v prvním ročníku tak Fawks zachránil Harryho. Druhý jest ten,od kterého by jste polibek za žádnou cenu nechtěli, těch je dost,například akromantule,třaskavý skvorejš nebo bazilišek. oklepu se nad tím pomyšlením a zamyslím se dál,no jasně,mozkomor,mozkomorův polibek by si nepřál nikdo,plácnu se do čela, poslední je nejjednodušší,jelikož zvíře o kterém je řeč,je mé nejoblíbenější. S vítězným úsměvem se vydám za profesorkou McGonagallovou a ostatní mě překvapeně sledují. Díky tomu,že mám tolik ráda péči o kouzelné tvory,tohle všechno bylo snadné. "znáte odpovědi slečno?" zeptá se mě Mcgonagallová a já přikývnu "po jednom přečtu otázky a vy budete odpovídat,abychom v tom neměli guláš" poznamená Mcgonagallová a a já znovu přikývnu "první jest tvor,který léčí" přečte a já zaváhám "Fénix?" zeptám se nejistě a ona přikývne "druhý jest ten,od kterého by jste polibek za žádnou cenu nechtěli" "mozkomor" odpovím jistě a ona znovu přikývne "třetí jest však velmi neobvyklý,lec kdo jej však spatřit nemůže" usměju se "testrál" McGonagallová se usměje a podá mi černou truhlu "gratuluji slečno Grangerová" s úsměvem poděkuju a truhlu si převezmu "nyní jděte za profesorem brumbálem" poradí a já s poděkováním a úsměvem na tváři odejdu na famfrpálové hřiště. U Brumbála truhlu na jeho pokyn otevřu,uvnitř na mě čeká pergamen ? zmateně se kouknu na Brumbála a ten se usměje "počkáme na ostatní a ihned vám to vysvětlím" řekne brumbál a usměje se, v tom přijde Fleur a hned za ní i Cedric,o pár minut později už tam stáli všichni šampióni a v ruce svíraly pergamen a nechápavě ho zkoumali,byli na něm jen různá čísla "pergamen,který držíte,určuje počet bodů,který jste získali při poslední zkoušce a jelikož já absolutně vůbec netuším kolik bodů máte,Percy Weasley,který zastupuje pana Skrka,vám body sečte,podle počtu bodů budete vcházet do bludiště,ten kdo bude chtít odstoupit vyšle stejně jako minule červené světlo" odmlčí se a všechny nás přejede pohledem,Percy k nám přistoupil,jen se koukl na číslo na pergamenu v našich rukách a zapsal si to do svých poznámek, potom svůj pergamen podal brumbálovi a ten se dal do čtení "Dámy a pánové, za okamžik začne poslední úkol turnaje tří kouzelnických škol! Dovolte, abych vám připomněl, jak si v tuto chvíli stojí jednotliví šampióni, Na prvním místě je Slečna Grangerová se 152 body" z tribuny se ozve hlasitý potlesk a já se usměju "na druhém místě se drží Harry Potter se 115 body" znovu potlesk "třetí místo patří Panu Malfoyovi se 112 body" Dracův otec na tribuně se vítězoslavně usmívá a tleská svému synovi,přitom se však tváří jako vždy dokonale nadřazeně "čtvrté místo si získal pan Diggory se 107 body" Pan Diggory s pyšným úsměvem na tváři tleská "to je můj kluk!" křikne a Brumbál se usměje "na pátém místě se umístil pan Krum se 103 body" ohlušující potlesk se ozve od Kruvalských a Ginny s nadšením tleská jako o život,Karkarov se u toho tváří jakoby vyhrál turnaj. "Slečna Fleur Delacour se umístila se 76 body na šestém místě" dívky z krásnohůlek zatleskají a Brumbál mluví dál "jako první tedy do bludiště vstoupí Slečna Grangerová , jděte za profesorem Moodym" pokývne hlavou,obejmu Draca a vydám se za učitelem obrany proti černé magii "hned po ní vejdou Pan Potter a pan Malfoy" uslyším ještě,než mě Moody pošle do bludiště. Opatrně se rozejdu rovně,čím déle jdu tím větší je tma,keře jsou hustší a hustší,chvíli co chvíly se vracím zpět,jelikož se stále dostávám do slepé uličky "kdo tyhle kraviny vymejšlí sakra? nacpat sem tyhle zrůdy" zaslechnu naříkání a otočím se,za mnou stojí Cedric "skvorejši,hned jak přijdeme,promluvím si o tom s Hagridem" řekne naštvaně,usměju se ,ale úsměv mi hned zmizí,po pěšině se k nám neslyšně blíží mozkomor. Byl vysoký, tvář mu zakrývala kápě a mrtvolně šedé a strupaté ruce napřahoval před sebe. Postupoval vpřed a poslepu se nás přitom snažil najít,vypadal děsivě,moc děsivě. jeho chrčivý dech byl slyšet dost jasně, začal mě zaplavovat vlhký, nelidský chlad,nesnáším mozkomory. zhluboka se nadechnu,zavřu oči a vzpomenu si na Dracův úsměv,na ty modré studánky a plavé vlasy,není nic krásnějšího než jeho tvář,pousměju se a zvednu hůlku "Expecto Patronum!" vyřknu kouzelnou formuli a z konce mé hůlky vyběhne stříbrný kůň, který Mozkomora ihned zažene. Cedric na mě s údivem v očích zírá "páni,to bylo dobrý" pochválí mě a já se usměju "děkuju" společně se vydáme po pěšince, a já stanu tváří v tvář vysoké siluetě zahalené v černém plášti,svému otci,který stojí nad Dracovým krvavým tělem, hlasitě se rozbrečím a vydám se k němu "je to bubák" řekne Cedric a já se na něj otočím, utřu si slzy a Cedric se postaví přede mě,otec i Draco zmizí a najednou se objeví obrovský had "Riddikulus!" řekne Cedric,ozve se hlasité prásk a najednou po hadovi zbyde jen obláček kouře. "Přijde mi to jako bychom chodili už hodiny" řekne Cedric a já přikývnu "jo to mě taky" před námi se něco mihne a světlo ze Cedricovi hůlky dopadne na neobyčejné stvoření. Byla to sfinga. Tělem připomínala obrovského lva, měla veliké tlapy s ostrými drápy a dlouhý žlutavý ocas se štětkou hnědých chlupů na konci, hlavu však měla ženskou. Když jsme se k ní přiblížili, obrátila k nám své krásné tyrkysové oči .Přecházela po stezce z jedné strany na druhou, tím nám dokonal zahradila cestu. Zastavila se a promluvila něžným, líbezným hlasem. "Jste už blízko svého cíle,nejkratší cesta však vede kolem mne" Cedric se pousmál a koukl na mě "Jestliže správně odpovíte na moji hádanku,smíte jít dál.Uhodnete-li napoprvé, nechám vás projít.Odpovíte-li špatně,vrhnu se na vás. A jestliže neřeknete ani slovo, neublížím vám a nechám vás odejít." Cedricův úsměv se vytratí,ale já se pousměji,hádanky a logické uvažování,to je přeci má parketa. "Dobrá,můžeš nám tu hádanku říct?" zeptám se a Sfinga se usadí a přednese nám ji. "nejprve si vzpomeň,tři dary čaroděj získat smí. První dar jest od přírody,s ním se již narodí,výhodný je pro utajení. Druhý dar,na ten musíš býti šikovný,pár knih stačí,magie trocha,přeměníš se třeba v hrocha. Třetí však dar není,v noci tě to mění" zamyslím se "první dar jest od přírody,s ním se již narodí,výhodný je pro utajení" zopakuju a přemýšlím,když v tom si vzpomenu na hodinu se Snapem. "druhý dar,na ten musíš býti šikovný, pár knih stačí,magie trocha,přeměníš se třeba v hrocha" zopakuji a opět je to jasné ve třetím ročníku jsem někoho takového potkala "Třetí však dar není,v noci tě to mění" další jasná odpověď,profesor Lupin mi o tom povídal. Usměju se "víte?" zeptá se Sfinga a já přikývnu "první dar jest od přírody,s ním se již narodí,výhodný je pro utajení, to je Metamorfomág" odpovím a ona odsouhlasí "druhý dar,na ten musíš býti šikovný, pár knih stačí,magie trocha,přeměníš se třeba v hrocha,opět jasné,to je zvěromág a Třetí však dar není,v noci tě to mění , vlkodlak" řeknu " Sfinga se usměje a uhne nám z cesty "hodně štěstí" pronese sametovým hlasem "děkujeme" křiknu po ní a s úsměvem se i se Cedricem vydám cestou dál,šli jsme rovně,potom pravo,potom zase rovně a doleva ,když v tom se naproti nám vyřítila velká akromantule "arania exumai!" vykřikneme kouzlo na stejno ,akromantule odplachtí pryč a Cedric se zasměje "jsme dobrej tým" "jo to jsme" přikývnu a oba se rozběhneme k blyštivému poháru ,když v tom zaslechnu "Crucio" oba se prudce zastavíme a otočíme se,na zemi se v bolestech svíjí Draco,Krum na něj míří hůlkou "co to sakra děláš ?"zakřičí Cedric "mdloby na tebe !" křiknu a Krum se v nepozornosti složí "Draco?" vyběhnu k němu "jsem v pohodě" zašeptá a bolestně se usměje "tak co teď?" zeptá se Cedric "vezmi si ten pohár" řeknu a on zavrtí hlavou "ani nápad,byli jsme tým" usměju se a Draco se postaví "tak si ho vezměte oba" zasměje se,pohár se ale přesune kamsi pryč "tak si ho vezme ten,kdo u něj bude první" zasměje se Cedric a všichni tři se rozběhneme jinudy. Běžím dlouhou pěšinou,na konci však uvidím pohár,proto přidám a když k němu doběhnu a dotknu se ho,všimnu si dalších rukou,které pohár také drží, vzhlédnu a uvidím Draca,Harryho i Cedrica "jak jste to sakra udělali ?" zasměju se,ale to už dopadneme na tvrdou zem,jako první se vzpamatuje Cedric,vyhrabe se na nohy a užasle se zasměje "no páni,no páni,no páni,ten pohár je přenášedlo !" "kde to jsme ?" zeptá se Draco zmateně, pokrčím rameny.