Hope and her family

19. kapitola- Zlo

" Za tebou." Uslyšel jsem hlas, který přináší jen smrt a utrpení. Otočil jsem se a za sebou jsem spatřil tak známou tvář. " Tristane." " Jsem rád, že si mě pamatuješ." Marcel se na nás nezaujatě díval. Nejspíš čekal až je představím. " Tristane, dovol abych ti představil Marcela Gerarda. Marceli, Tristan de Martel." Oba dva si podali ruce, ale nevypadali moc přátelsky. Moc se Marcelovi nedivím. Tristan byl, je a bude spratek. Je to první upír z Elijahovi pokrevní linie. Moc by mě zajímalo co tady dělá. " Co tady děláš?" Zeptal jsem se ho. " Jen jsem se chtěl podívat na staré přátele." " My nejsme přátelé a ty to víš." " Možná ne, ale myslím si že by jsi mi měl poděkovat. Nebýt mě tvá milovaná dceruška by byla už dávno mrtvá." Při jeho zmínce o Hope mi přejel mráz po zádech. " Ty jsi zabil ty upíry. Ale Hope jsi nezachránil, je silnější dokonce než ty. Hravě by si poradila." " To možná ano, ale potom by ji celý život pronásledovalo to, že někoho zabila."

Tristana jsem spolu s Marcelem dovedl k nám domů. Sice mi to bylo proti srsti nechat u nás toho parchanta Tristana, ale musím vědět co chystá. Hned jakmile jsme dorazili, přišla za námi Hope.

Z Hopina pohledu. 

Slyšela jsem tátu s Marcelem, ale někoho s sebou vedli. Došla jsem dolů za nimi. Byl to muž, drobnější postavy než táta. " Ale není tohle náhodou ta slavná Hope?" Pronesl narcistickým tonem. Jako vždy jsem chtěla reagovat na někoho takového mírně urážlivě. " Náhodou je, ale zajímalo by mě kdo je tenhle egoista." Táta s Marcelem se uchechtli. " Hope, tohle je Tristan de Martel." Natáhl ke mě ruku. " Těší mě." Pronesl. " Mě ne. Upřímně nelíbíte se mi." Na to nezareagoval jinak než že mi začal drtit ruku. Chtěla jsem ho upozornit, na to že jsem silnější a tak jsem mu stisk oplatila. Křup. Ozvalo se mu v ruce. " Pardon. Bolelo to? Tak se nesnaž dělat, že jsi silnější." Pustila jsem mu ruku a Tristan s ní couvl. " Já jsem ti říkal, že moje dcera by se o sebe postarala." Podívala jsem se na něj a odkráčela jsem k sobě do pokoje. Zavřela jsem sice dveře, ale poslouchala jsem každičké slovo. " Nechápu to. Jak může být silnější. Vždyť jsem starší." " Je to moje a Hayleyina dcera. Čekal jsi snad nějakou ufňukanou, rozmazlenou, blonďatou holčičku?" " No upřímně ano." Táta se zasmál. Musela jsem se usmát nad tím jak je na mě táta pyšný. Dříve to byla jenom máma, ale je to úžasný pocit. " Proč jsi se vrátil?" Ptal se ho táta. V jeho hlase bylo slyšet, že ho taky nemá zrovna moc v lásce. " Zastavit ji." Slyšela jsem ránu. " Takže jsi přišel zabít moji dceru? Jak jsi si mohl myslet, že tuhle návštěvu vůbec přežiješ?" " Protože ona je to zlo co se řítí na NO. Musíme ji zastavit jinak to nikdo z nás nepřežije. Ani ty ne." Už jsem to nemohla poslouchat. Odhodila jsem tátu a chytla jsem ho pod krkem. " Vím, že je neslušné poslouchat cizí rozhovor, ale tohle se mě týká. Poslouchej mě dobře. Jestli jenom zkusíš ublížit mé rodině nebo mě, garantuji ti, že budeš umírat pomalou a bolestivou smrtí. A informace. Já bych nikdy neublížila a už vůbec nezabila někoho kdo patří do mé rodiny. Jasné?" " To si myslíš teď Však ono tě to dožene." Už mě štvalo jak mluvíš v hádankách a tak jsem ho odhodila na druhou stranu místnosti, kde tak trochu prorazil zeď hlavou. Byl to docela vtipný pohled. " Já ti říkal, neprovokuj ji." Pronesl vítězně táta. 

Odešla jsem do svého pokoje a sedla jsem si  na postel. Chtěla jsem brečet, ale nemohla jsem. Musela jsem být silná a nějak to překousnout. Měla jsem strach. Co myslel tím, že mě to dostihne. A proč mám takový strach, že má pravdu. Co když nejsem dobrá a ve skutečnosti jsem největší zlo na světě. Nechci mít strach. Nesnáším když se bojím. 

Je tu další kapitola. Omlouvám se za to, že je kratší a vyšla celkem pozdě. Ale znáte to. Škola, práce doma a do toho ještě mít něco psát. To se člověku potom nechce. Nějakou dobu nebudou díly vycházet tak často jako v září. Skoro každý den píšeme alespoň jednu písemku a tak se musím učit. Napište mi do komentářů co si myslíte, že má Hope údajně dohnat. A taky mi napište jestli mám napsat další FF. Opět bude na téma TVD a TO, ale nějaké postavy přibudou a jiné tam nebudou vůbec. Mám to v hlavě už dlouho a tak mě zajímá, jestli to má vůbec cenu. Jinak budu ráda za každé přečtení, hlas nebo sledování mého profilu. AknelD. <3 <3 <3