Až do konce

Vánoce 2. Část

Když v tom jsme uslyšel kroky a ten hlas který my byl známý "Kocoure ?" otočil jsem se a uviděl ten nádherný ale ustaraný úsměv "Jsi v pořádku ?" byla to ona byla to má láska "J-jo" řekl jsme i když to byla lež "Vážně , mě můžeš říct vše ráda ti pomůžu "podíval jsme se na ní a do očí se my začali hrnout slzy. Ona si toho všimla a sedla si vedle mě a objala mě "To bude dobré " začala mě utěšovat , bylo to úžasné vědět že jí na mě záleží. Objal jsme jí taky a ona se po chvíli zeptala "Kocoure co se stalo , nechci aby si byl smutný "koukl jsme se na ní a řekl "Nechci tě zatěžovat svímy problémy " koukal se na mě a řekla "Mě to nebude vadit " usmála se  a já jí vše řekl. Bylo my stokrát líp ale stejně bych chtěl u sebe mít svou mamku nebo vědět že se o mě otec zajímá, podle mě si nevšiml ani že jsme zmizel, po chvíli řekla "To mi je líto , ale neboj bude to lepší" jak to dořekla odbyla půlnoc a já jí řekl "Veselé Vánoce M'Lady ""Veselé Vánoce Kocourku " řekla a svou rukou mi zajela do vlasů a smála se já se k ní přidal "Děkuji ti Broučínko" řekl jsme otravně protože vím že jí to štve ""Kocoure co jsme ti říkala " řekla se smíchem a já odpověděl "Že ti tak mám říkat "" Jako vážně " řekla a koukal na mě "Jop" začal jsme se smát a ona taky byli to ty nejlepší Vánoce pořád jsou den ještě neskončil, byla tak úžasna tak krásná v tom měsíčním světle proto jsme jí políbil.....