Až do konce

"Děkuji"

Podívala jsme se sama na sebe a ukápla mi slza s oka byla to pravda hlasy začali opakovat "Vzdej to vzdej to "proč dál žít má to vůbec cenu ? řekla jsme si sama pro sebe nikomiu za to nestojím "Nevzdávej to , nikdy nejsi sama i když myslí že jo co Alya ? Kocour? Rodiče ? Kamarádi? sice život je težký ale né tak když máš kamarády " mělo to pravdu byla to pravda nechtěla jsem tu být sama ale nikdy my nedošlo že ty lidi co jsem potřebovala byly vždy se mnou " Děkuji " řekla jsme a spadla na kolena a začala brečet už je pozdě nic se nedá vrátit už se mezi ně nevrátím. Je to strašný pocit být sám ve tmě a vědět že nic nemůžeš udělat aby si vrátila minulost,ale pak jsme uslyšela ,mně známý hlas "Marinette vrať se mi mám tě rád" jak jsem to uslyšela zvedla sem hlavu , ale k ničemu to nebylo bylo už pozdě vzdala jsme to nemůžu se vrátit. Nikdy jsme si neuvědomila že není tak těžké přijít o všechno v jedné vteřině. Ale pak jsme ucítila dotyk a viděla rozmazané postavy "Ona se probrala" řekl mi známý hlas a dal mi pusu na líčko........