Objal mě a já byla v ráji nevěděla co dělat jen jsme ho taky objala, po chvilce mě vzal za ruku a táhl mě dovnitř. Vešli jsme do krásného sálu s kterého se ozývala hudba "Můžu prosit o tanec ?" řekl a já jen přikývla na souhlas a už mě táhl na parket zrovna tam byl ploužák , naštěstí umím tancovat aspoň v tomhle nejsem nemehlo i když. Tancovali jsme výborně, koukal jsme se mu do očí a on mě "Proč se do něj musím pokaždé když se na mě podívá usměje promluví znova zamilovat" řekla jsem si pro sebe a vzpomněla si na ten krásný den , myslím si že mám dokonce i ten jeho deštník pořád u sebe , ano mám je na čestném místě v pokoji. Jak jsme do tancovali šla jsem si sednout a Adrian vedle mě byla jsme rudá jak rajče možná ani to rajče na mě nemá "Mari ?""N-no ?""Proč pořád koktáš ?""N-no""Mě můžeš vzít vše " řekl a usmál se a já myslela že omdlím "V-vážně to chceš v-ědet ?" přikývl na souhlas a já nevědela co si vymyslet tak sjme rychle něco plácla "No eee protože t-ě-" přerušila mě Alya, v tento moment jsme nevědela esy být ráda nebo jí zabít nebo sakra já nevím.
------Po plese-----
Jak ples skončil Adrian si umanul že mě doprovodí domů, já vlastně proti tomu nic ne mám vždyť já kdybych mohla tak vyskočím až na Mars, he he ale rač ne asi by se divil . Když jsme byla ve dveřích že půjdu napadla mě bláznivá věc "A-adriane ?""No ?"No chtěla bych ti něco říct"" Mluv Mari , neboj smát se ti nebudu"" T-vé vlasy jsou jak slunce a oči jako smaragdy proto mě zajímá jaké míváš asi sny. Tvou valentýnkou budu láska nám pokvete s tebou a vždycky moje srdce tvoje je" koukal na mě jako kdybych byla jednorožec.
Překlad:
Vyrostla jsme s těch dnů
Dešt čistý a nekonečný jako melancholie
Ten den vidím tak jasně
Cítím jako by jsme se stále třepala
Nemůžu to vymazat s pamětí mého srdce.
Tak uklidňující pohled tvých zelených očí.
Vidím to ve snech....... Myslíš na mě ?
Co jsme pro tebe ?
Pojď blíž vždyť víš že jsem tady
----------------------------------------------------
Vidím jak odcházíš
Chci ať zůstaneš
Dávám všechny mé síly abych se usmál
Ty mě vidíš........ a já nevím co dělat.
Ale i tak nebudu se vzdávat-
Chci ukázat své pravé já..... Až konečně tyto masky spadnou....
Budeme vědět kdo jsme....
Bonjour Lidičky snad se vám tahle kapitola líbila aten překlad no nic moc ale což :D
YOU ARE READING
Až do konce
FanfictionLadybug a Chatnoir jsou dobří přátelé, ale jednou se něco zvrtne a oni budou muset rozeznat lež od pravdy. Podař se jím to , nebo Lišaj vyhraje ? Co když Ladybug umře ? Co když Adrianova máma žije ? Co když se objeví nové Mirákul...