Uvidíme se brzy

Vánoce

Na začátek Vám chci popřát šťastné a veselé Vánoce. Bohatého Ježíška a klidné prožití svátku. Tady je Vánoční díl. :)

Ráno se probudím kolem 10 ráno. Vystřelila jsem z postele jako neřízená střela a utíkala se převléct. Musím toho ještě spoustu udělat. Šla jsem uvařit kafe a připravit snídaní. Aarona budit nebudu ať se prospí aspoň on. Začala jsem rychle vytírat a uklízet nepořádek po včerejšku. Všechno muselo být perfektní. Během toho všeho uklízení se probudil Aaron. Šel se nasnídat a já mezitím douklidila. Vyčerpaná jsem pak padla na gauč. Zapnula jsem televizi a zrovna hrál Sám doma v NY. Celé odpoledne jsme se koukali na filmy a pohádky. Až když bylo dost hodin a já se odhodlala postavit. Aaron ještě musel zajet pro tu šunku a já jsem si rychle zaběhla dát sprchu. Moc času už nebylo, tak jsem se pustila do přípravy krocana. Cara byla očekávaná kolem 5. hodiny. Krocana jsem dala do trouby a chystala cukroví. Od příprav mě vyrušil zvonek. Běžela jsem otevřít.  "Šťastné a veselé!" zařvala Cara. Objala jsem jí a pustila jí dovnitř. "Chceš s něčím pomoct?" zeptá se. "Můžeš mi pomoct prostřít." usměji se a podám jí věci na slavnostní tabuli. 

Vše je připravené a čeká se už pouze na Aarona. Povídáme si a popíjíme víno. Konečně zazvoní zvonek a utíkám otevřít. Ve dveřích stojí Aaron, na kterého nejde přes tu velkou šunku skoro ani vidět. Pustím ho a pomalu se přesunujeme ke stolu. Slyším pochvalu na krocana a cukroví. Jsem ráda, že jim chutná. Když dojíme odnesu věci do myčky a ti dva sedí u televize a koukají na pohádku Frozen. Už se jen čeká na Sandru a Marka. Na stole je nachystané cukroví, svařák, vaječný likér a spoustu ovoce. 

Nakonec dorazili i ti dva. Byl to krásný a pohodový večer. Měla jsem kolem sebe lidi na kterých mi záleželo a měla jsem je ráda. Kolem půlnoci Sandra a Mark museli domů. Cara  zde přespávala společně s Aaronem. Cara chtěla spát v obýváku a tak jsem jí ustlala na gauči. Aaron spal zase se mnou. 

"Dobré ráno." probudí mě hlas. Kouknu na Aarona a usměji se. Natáhne se a dá mi pusu na čelo. "Dobré." pozdrav mu  oplatím. Vezmu na sebe svetr a jdeme do obýváku, kde na nás čeká Cara. Uvařím nám čaj a jdeme si sednout ke stromečku. "Tak fajn rozdávám dárky!" zakřičí Cara. Je jako mála. Má radost jako dítě. Jen se smíchem zavrtím hlavou a nechám jí být. 

Když hodiny ukazují 12 hodin, je na čase se vydat na návštěvu k mamce. Dlouho jsem jí neviděla a byli to také první Vánoce bez ní. Je to zvláštní jak ten čas rychle utíká a já sama na sobě poznávám změnu v tom jak stárnu. Když dorazím před nový dům mamky a Kevina, vypínám motor a vystupuji. Zazvoním na dům a než se naději jsme v pevném objetí mé mamky. "Zlatíčko tolik jsi mi chyběla." usměji se. "Ty mě taky mami." jen co mě pustí a já vstoupím do předsíně, sundám kabát a vezmu tašku plnou dárku. "Jdu prostřít na stůl." a už utíká do jídelny. Já jdu ke stromečku, pod který dám dárky pro ty dva. "Oběd!" přijdu do prostorné jídelny, kde už sedí Kevin. Když mě spatří postaví se a jde ke mně. "Ahoj Hope. Tak rád tě vidím." obejme mě. "Ahoj já tebe taky." když mě pustí zasedneme ke stolu, kde už je připravený mamčin pečený pstruh a skvělý salát. Na tohle jídlo se těším celá rok. 

Už sedíme u stromečku, dárky jsme si rozdali a teď popíjíme kafe a povídáme si. "Máme pro tebe ještě jedno překvapení." usměje se na mě mamka. Bojím se toho, co to bude. " Budeš mít buď mladší sestřičku, nebo malého brášku. Jsem těhotná." usměje se a vezme mou ruku do své. Nevím jak na to reagovat. Zda být šťastná a nebo naštvaná. Výdy jsem byla jedináček a najednou se mám dělit. Vím, že bych měla být rozumná a přát to těm dvěma, ale já vážně nevím. Navíc není na to máma už stará? Asi jsem dlouho mimo, protože se mnou mamka jemně třese. "Jo?" 

"Jsi v pořádku?" Slyším strach v jejím hlase. "Jo jsem a gratuluji." usměji se, abych svá slova potvrdila. I když ne moc šťastně.