Srdce bolesti

,, Stojím opět před člověkem, který mě stvořil, a nezná mě"

Dalši kapitola :D teď to bude zase trochu více emotivní :D užijte si čtení !!

V titulce Thomas :33

love u

-hiNIKIhere

______________________________________________________________________

,, Zvoní ti mobil." Řekla jsem mamce, seděli jsme na mé posteli a já byla zrovna uprostřed vyprávění "zážitků" z nemocnice. ,, Jistě," vzala si do ruky mobil a podívala se na číslo ,, to...je z nemocnice." Řekla a podívala se mi do očí. ,, Dio...já nevím jestli o něm snesu další špatné správy..." ,, Ale jak víš že jsou špatné? A třeba to je někdo z nemocnice kde jsem byla, rychle to zvedni, mami." Poslechla mě a přijala hovor. ,, Dobrý večer, .......ano u telefonu, děje se něco ?..." Já si mezitím otevřela sešity s naposled probíranou látkou a četla si. ,, Počkat, cože?" Mamka vypadala vyděšeně. Zvedla se a s mobilem u ucha odešla z mého pokoje, nemůžu to slyšet ?

Vrátila se asi po deseti minutách. ,, Dio, zvedej se, musíme do nemocnice za tatínkem." ,, Co se zase stalo ?" ,, Tentokrát to sama nechápu, mluvil o nás, jako by si vzpomněl, poté omdlel, nebo tak nějak, každopádně musíme tam zajít, půjdu nám zjistit vlaky." ,, Počkej." Napadlo mě že zjistím jak moc je pro mě Thomas ochotný, a navíc když nás tam odveze, budou se aspoň moci sblížit s mamkou a probrat to bydlení. ,, Víš, napadlo mě, můžu zavolat Thomasovi, že by nás tam odvezl." ,, No jestli může, mě to nevadí." Šla se dolů oblékat a já prozvonila jeho číslo, netrvalo dlouho než to zvedl. ,, Ano princezno? Už se mi stýská." ,, To mě taky, medvídku...víš mamka má auto v servisu, a potřebujeme se teď dostat do nemocnice, za tátou, mohl by jsi-" ,, JACKU! PŘESTAŇ CHLASTAT, MUSÍM JÍT, MOJE PŘÍTELKYNĚ MĚ POTŘEBUJE!" ,, On tam je Jack ?" V pozadí jsem slyšela opilé mumlání Thomasova blízkého kamaráda z party. ,, Jo, no, nechtěl jsem jet domů tak jsem mu zavolal, ale je tak opilej že si ani nevšimne že už tu nejsem, tak čekej před barákem a já tam budu do deseti minut." ,, Strašně ti děkuji ! Miluji tě moc !" ,,Já tebe." pak to položil.

,, No...a...jaký je ?" Zeptala se mamka když jsme čekali před domem na Thomase, už měj zpoždění. ,, No, je hodný, ochotný, vstřícný, vtipný, chytrý...a sama uvidíš." Ticho. " Jsem ráda že jsi si někoho našla." ,, Opravdu?" ,, Ano, je pro tebe teď důležité, nebýt sama, po tom co všechno se děje....přeji vám to, a jestli ti to nevyjde, tak to s ním aspoň zkusím já." Začala se smát, taky jsem se zasmála. ,, Jaj mami, ty jseš nechutná! Ale děkuji." Před barákem zastavilo auto, z něj vystoupil muž. ,, Thomas!" Rozběhla jsem se k němu a skočila mu kolem krku. Začal mě líbat a pak mě pustil aby nám mohl otevřít dveře. Podal mamce ruku. ,, Dobrý večer paní Rottenfiled, rád vás opět vidím, dnes vám to velice sluší." Zahihňala jsem se, bylo legrační jak se snaží zapůsobit. Mamka poděkovala a sedla si, dozadu, abych mohla být vedle Thommyho. ,, Vítejte v mé limuzíně." ,, To je tvoje auto ? Teda, omlouvám se, vaše auto." ,, V pořádku, můžete mi tykat, ano, koupil jsem  ho abych si nemusel pořád půjčovat auto mámy." V duchu jsem se modlila aby konverzace nebyla celou dobu takhle nudná a obyčejná. Makmka si něco mumlala pro sebe a nepřestala se usmívat, vyptávala se Thomase na nejrůznější otázky, jestli se už někdy opil, jestli chce rodinu, jestli má rád psy, jak chce pracovat, když se zeptala na rodiče naznačila jsem ji že to není vhodné téma, a pak už jen bylo ticho. Thomas mě chytl za ruku. ,, Thommy, musíš řídit ne?" Zahihňala sem se ale nechtěla ho pustit. ,, Tak budeme řadit spolu." Položil mou ruku na řadící páku a přikryl ji tou svou, dokonalé řešení. ,, Takže jsi říkal že chceš pracovat jako policajt ?" Snažila jsem se začít rozhovor. ,, Jop, napadá tě proč?" ,, Nene, povídej." ,, Nenávidím lidi, kteří ubližují, a chci proti tomu něco dělat." Pochopila jsem že tím naráží na svého otce.

Dorazili jsme k nemocnici a Thomas zajel do garáži, jelikož se mezitím rozpršelo a on nechtěl abych zmokla. ,, Děkuji zlato." Řekla jsem a dala mu pusu na tvář. ,, Nemáš vůbec za co, teď běž, budu tady."

Zašli jsme na recepci a já dostala opět ten zvláštní a špatný pocit, jako když jsem tu byla naposled. Přečetla jsem si SMSku od Thomase která mi právě přišla, v níž bylo psáno " Buď silná, myslím na tebe :) :*"

Sestra nás neposlala na pokoj, odkázala nás na operační sál.

Postavili jsme se před sklo s výhledem dovnitř, sestra nám řekla že zatím dovnitř nemůžeme, pustí nás za chvilku. Uvnitř se to hemžilo doktory, měli očividně žhavou debatu ale po chvíli se sebrali a odešli, zůstal jen jeden který nás pustil dál. ,, Dio," otočila jsem se na mamku když jsme vcházeli ,, Bojím se." Neřekla jsem na to nic, jen jsem se usmála a pohladila ji po rameni. Otec ležel na lůžku, měl zavřené oči. Kupodivu vypadal úplně jako kdysi, když byl ještě zdravý, až na to že měl trochu více propadlé tváře a v jeho hustých tmavých vlasech se už sem tam objevil vlas šedý. Byl zde i přístroj který ukazoval stav jeho srdce, Pravidelná křivka která vyskočila nahoru, pak dolů, a zase nahoru, takhle celou dobu. Uklidnilo mě to. Mamka šla za doktorem a mluvila s ním ohledně táty stavu, já je ale ignorovala a šla přímo k lůžku.

Pozorovala jsem ho, pozorovala jsem svého tátu. ,, Stojím opět před člověkem, který mě stvořil, a nezná mě." nikdo mě neslyšel, máma s doktorem byly na druhém konci sálu, a táta mě slyšet nemohl, nebo ne ?

Koukala jsem se na jeho tváře.

Hypnotizuje mě to.

,,Tati." A měla jsem ubohou naději že se vzbudí.

Pohladila jsem ho po čele. ,, Vždy jsem ti záviděla tvé husté vlasy, víš?"

Začala jsem brečet, dnes už po několikáté.

Tati, tati, tati !

Volala jsem ho v duchu, chtěla jsem odstoupit, když v tom.

Vzbudil se.

Otevřel oči a podíval se na mě.

,, MAMI! HONEM! TÁTA SE VZBUDIL. PANE DOKTORE HONEM POJĎTE SEM." Doktor i mamka zamířili k nám a já se otočila na tátu. Byla, jsem nadšená, až mě z úsměvu bolely koutky.

Promluvil.

,, Diano." ON SI NA MĚ VZPOMNĚL ? ,, Tati, pamatuješ si na mě?" Nechápavě se na mě díval a pak se usmál. ,, Jsi to nejlepší co mě kdy potkalo, miluji tě Dianko, nezapomeň." 

Přístroj začal pípat. 

Pravidelnou křivku nahradila rovná čára.

Přestalo mu tlouct srdce.