Srdce bolesti

Kamarádi...nebo něco víc ?

Nová kapitola :3 chci upozornit na jednoho človíka: 

StillTina

Všichni ji sledujte ! Talent ta holčina, zatím ale docela neviditelná, a to je škoda, btw. plánujeme společnou knihu tak se těšte ! :)

Užij si kapitolu!

-hiNIKIhere

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Thomas mě držel kolem ramen a všichni tři jsme šli směrem k hadovému oknu. V nákupním centru bylo spousta lidí, několik holek se za mnou otáčelo s žárlivým výrazem, úplně si říkám, ano, já vím že je dokonalý, a věřte že po všech stránkách. Došli jsme k oknu jménem "KEBAB PRESTO" Thomas mě pustil a vytáhl si z kapsy peněženku. To samé udělal i Will a přistoupil blíž k okénku aby si objednal. Thomas se ke mě naklonil ,, Dio, co si dáš ? " Neuvěřitelně mu vonělo z pusy. Myslíš že jsem divná? Asi jo, ale co jsem měla dělat. ,,Thommy, vážně mi nemusíš nic kupovat," nervozně jsem se na něj usmála. ,,Prosimtě, říkal jsem, zvu tě, copak si princezna přeje?" Sladce se na mě usmál. Princezna? Řekl mi princezna? Aaah anooo tvoje princezna. ,,Vezmi mi to nejlevnější." Thomas se zašklebil a šel objednat. ,, Dvakrát číslo 45. prosím." Podívala jsem se na tabuli s cenami. 43, 44, 45,... cože? toto číslo je to nejdražší co na mají!

Thomas a Will si u okénka povídali, a čekali, na své objednávky, stála jsem opodál ale přesto jsem slyšela něco málo z jejich rozhovoru.

Thom: Wille, mám prosbu

Will: No?

Thom: Jde o Diu, já bych s ní chtěl být sám...takže párty po kinu dnes nevyjde

Will: Ale ale, láska na prví pohled? jasně, Po kinu vystřelím domů, neboj

Thom: Prosimtě, žádná laska, co to meleš vždyť víš o-

Dál jsem neslyšela, kluci dostali své objednávky 

Všichni tři jsme i s jídlem směřovali do kina, Will objednal lístky a šli jsme. ,, Sál číslo 5, úplně vzadu, přeji vám pěknou zábavu," řekla culící se žena, která z Thomase nemohla spustit oči. Jen aby ti nevypadly z hlavy, nádhero. Sama jsem se udivovala co se to se mnou děje, je to kvůli zamilovanosti ?

Seděla jsem vedle Thomase, Will si sedl z druhé strany a já se pohodlně uvelebila. Sál byl úplně zaplněný, dojídala jsem si svůj kebab když v tom se Thomas ke mě naklonil. ,,V kolik musíš být doma?" Pousmála jsem se ,, Mnooo, mamce to je jedno," zalhala jsem mu, máma mi vždy klade na srdce, nejpozději v osm hodin doma, ale ať už Thomas plánoval cokoli, chtěla jsem být s ním. Připadalo mi trochu zvláštní, že přesto že se známe chvilku (doslova) pozval mě na jídlo a do kina, a chce se mnou být sám. Zajímá mě, co má za lubem. Film začal, miluji Labyrint /POZN. AUTORA- Ano, miluju labyrint :D a Newt je nej/ Když přišla strašidelná část, mírně jsem přivřela oči, Thomas se na mě otočil a pošeptal ,,Tady se někdo bojí," řekl to tak sladce, ucítila jsem tlak na své ruce, Thomas mě za ni chytil. ,,Dobrý?" zeptal se mě něžně ,,Dobrý."

Film skončil, Thomas a Will pečlivě probíraly každý detail a komentovali herecké výkony. Když jsme vyšli z kina Will se na nás otočil ,,Ták lidi, musím jet domů, užijte si to, měj se Diano." Lišácky se zašklebil na Thomase a zmizel nám z dohledu. ,,Neprojdeme se? Už mě rozčiluje tolik lidí kolem.." Výborně, stejně jako já.,, Dobře, budu jen ráda" Usmála jsem se na něj. ,,Fajn, jdeme."