Srdce bolesti

Červený svetr

Ahoj :3 jsem tu z další kapitolou :) snad se bude líbít :p Pište do komentu :) cokoliv co máte na srdci :p

love u

-hiNIKIhere

---------------------------------------------------------------------------------------------

Neděle 20.září

Po včerejším rozhovoru s mamkou mi dala sestra prášky na spaní, probudila jsem se až dnes v 9.00

Sestra už stála vedle mého lůžka a připravovala mi čaj. ,, No dobré ráno slečno, vám ty prášky teda zabrali." Zasmála se a podala mi čaj, přikývla jsem na souhlas a sestra si sedla na mé lůžko. ,, Asi by jste chtěla vědět že se tu za vámi stavil ten hoch," ukázala na bonboniéru na mém nočním stolku ,, ta je od něj pro vás, nechtěl vás budit tak odešel, a mám vám vzkázat že při spánku vypadáte jako šípková Růženka." Zkoprněla jsem, Thomas tady byl? Prošvihla jsem ho? Šípková Růženka ???

Sestra mě skenovala pohledem ,, No, tak já půjdu, jen připomínám že zítra odcházíte, samozřejmě v kolik budete chtít." Usmála se na mě a odešla.

Vzala jsem do ruky mobil, 4 zprávy od Thomase

Thomas: Už jsme vzhůru :3 :D

Thomas: A pochutnej si na čokoládě :D

Thomas: Achjo :D jen čekám až napíšeš

Zasmála jsem se, je tak sladký.

Já: Thommy :) Promiň ale prášky na spaní se mnou sekly...ale to jsi asi už viděl...

Thomas: To teda viděl no :D Jak ti je ?

Já: Dobře, pouští mě zítra.

Thomas: Už? To je skvělé! Jede pro tebe někdo ?

Já: Nene, mamka nemůže

Thomas: V to jsem doufal, pojedeš teda se mnou :)

Já: To po tobě nemůžu chtít Thommy :)

Thomas: Já chci :) Těším se, bohužel ale dnes nemůžu přijet..omlouvám se chtěl jsem ale nejde to

Já: Tak děkuji :3 taky se těším- nejdeš do školy ? proč ? :(

Thomas: No ne, musím jet pro tebe, to je důležitější :)To je jedno...v kolik mám přijet ?

Já: Thommy...

Thomas: V kolik mám přijet ?

Já: Vždyť mi to můžeš říct Thommy...proč nemůžeš přijít

Thomas: To je v pohodě...Přijedu v 10:00 jo ?

Já: Dobře, jo, budu připravená :)

________________________________

Pondělí 9:30

Já : Dobré ráno méďo

Napsala jsem po probuzení Thomasovi, šla jsem se osprchovat a vyčistit zuby, oblékla jsem se a sedla si na postel. V hlavě mi pořád vrtá, co přede mnou zakrývá, proč mi tu věc nenapsal ? 

Thomas: Méďo ? :D Dobré ráno, princezno, právě vyrážím :) budu tam přesně v 10:00

Já: Dobře :)

Do 10:00 zbývalo pár minut, rozloučila jsem se s doktory a mou sestřičkou a šla ven čekat  na parkovišti

Přesně v 10:00 jsem v dálce viděla přijíždějící Thomasovo auto. Zaparkoval a vystoupil. Měl na sobě červený svetr, který mi dodal pocit uvolnění, a bezpečí, nevím proč, ale sotva jsem ho uviděla, mela jsem chuť na něj skočit a objímat ho, to jsem také udělala. Rozběhla jsem se proti němu a skočila na něj. Thomas rychle zareagoval a chytl mě, začal se zmateně smát a políbil mě do vlasů, následně i na rty. Položil mě na zem a vyndal z kufru pugét růží. ,, Thommy....to vážně?" Usmívala jsem se a pugét od něj přijala. ,, Dnes je velký den, krásko." Díval se mi přímo do očí. ,, Kráska ? to sotva..." Uchechtla jsem se a prohrábla si vlasy. ,, Aha," začal Thomas ,, vidím že si budeme muset něco ujasnit," chytl mě za ramena a díval se mi přímo do očí ,, Jsi ta nejkrásnější holka, kterou jsem kdy viděl." Jeho upřímný výraz mě až vyděsil. Stratila jsem slova, tak jsem tam jen mlčky stála, když Thomas poté spojil naše rty. ,, Pojedeme?" Zeptal se potom ,, Jo."

V tu chvíli jsem byla v sedmém nebi.