„Hele, co kdybyste toho nechali?" rozkřikne se John po skupince tří studentů, kteří sedí u stolu hned za ním. Přišli do bistra chvíli po něm a celou dobu mezi sebou pomlouvali Johnova spolubydlícího – Sherlocka Holmese. Dýl, jak půl hodiny už to Watson nevydržel poslouchat.
„O co ti jde?" ohradí se pihovatý blonďák naštvaně. Jeho kolegy jsou kudrnatá černoška a černovlasý týpek, co má s Johnem společnou chemii.
„To je John Watson, bydlí s pošukem na koleji." vysvětlí černovlasý trochu kysele.
„Neříkej mu pošuk, Andersone." odsekne John naštvaně. „Má jméno."
„Jo, jenže on je pošuk." hádá se holka vedle Andersona. „Ty pokusy, co dělá a věci, co říká, nejsou ani trochu normální."
„Jak s někým takovým vůbec můžeš bydlet?" zeptá se blonďák znechuceně. „Pokud teda nejsi stejný jako on."
„Watson je normální." zastane se Anderson spolužáka. „Jenom se hold kámoší s Holmesem."
„Kámoší?" vyprskne holka. „Vždyť pošuk ani neví, jaký má to slovo význam."
„Sherlock je můj kámoš a bylo by fajn, kdybyste ho nepomlouvali." řekne John ledově směrem k černošce. „Vůbec ho neznáte."
„A ty snad jo?" hádá se blonďák.
„My dva-" kmitne Anderson rukou mezi sebou a svým kamarádem. „My jsme s ním byli na střední. Řekl ti někdy o tom, co tam dělal?"
„Nechtěl o střední mluvit. Asi jste mu to tam zrovna neulehčovali." odsekne John.
„A on nám snad jo? Je to totální magor." odfrkne si blonďák.
„Přestaň mu říkat, že je magor!" rozkřikne se John naštvaně.
„Pánové, co kdybyste se šli hádat někam jinam?" ozve se vedle nich obsluhující muž.
„Už odcházím." řekne John naštvaně a jde ke kase, aby zaplatil svou útratu, než se vydá na kolej.
Nejraději by Andersonovi a těm dvěma, co byli s ním jednu vrazil. Sherlock rozhodně není svatý, jeho dedukce mu vytvořily spoustu nepřátel a jeho arogantní chování mu rozhodně sympatie okolí taky nezískalo. John je jediný, kdo se Sherlockem vychází, když tedy nepočítá Molly, ale ta je ze Sherlocka celá pryč, i když nikdo netuší proč přesně.
Ovšem i přesto, jak se Sherlock chová, tak John nechápe, proč ho všichni musí nenávidět. Sherlock není tak špatný, jak si o něm všichni myslí. John to musí vědět, zná ho, vždyť spolu bydlí! Jenže pak Johnovi kmitne hlavou něco, co řekl Anderson. Že Sherlocka doopravdy vůbec nezná.
Je pravda, že Sherlock nechtěl mluvit o střední, jenže on nikdy nemluvil o ničem, co se ho týká – o dětství, o škole, o rodině, o čemkoliv. To, že má staršího bratra, ví john jen díky tomu, že ho Mycroft chvíli po nastěhování na kolej přepadl, aby ho podrobil křížovému výslechu.
John si jen povzdechne. On se považuje za Sherlockova kámoše, ale kdo ví, co si Sherlock myslí o něm. Jemu do hlavy nikdo nevidí.
John nakonec jen potřepe hlavou a vyrazí na pokoj. Měl by se učit.
Jenže učení pustí z hlavy, sotva otevře dveře od svého v podstatě přechodného bydliště.
Všechny pokoje na kolejích vypadají stejně – malá koupelna se záchodem, umyvadlem a sprchovým koutem a pokoj, kde jsou dvě postele, dva psací stoly se židlemi, dvě šatní skříně a dvě menší skříňky.
Pokoj Holmese a Watsona není vyjímkou, i když Sherlockův stůl vypadá jako chemická laboratoř a John opravdu nechce vědět, co má poschovávané po skříńkách. Zavařovačka plná lidských očí v koupelně mu úplně stačila.
Ovšem tentokrát v ložnici najde něco mnohem děsivějšího, než jsou lidské ostatky.
Sherlock s hlavou zakloněnou dozadu sedí na zemi, zády opřený o svou postel, s nohama rozhozenýma do stran, jednou rukou hozenou přes břicho a druhou vedle sebe. Rukávy světle modré košile má vyhrnuté až nad lokty a loketní jamka jedné ruky je trochu od krve. Vedle něj na zemi leží škrtidlo, prázdná ampule, dezinfekce a použitá stříkačka.
„Do prdele." vydechne John a okamžitě se rozběhne ke svému spolubydlícímu. „Sherlocku, prober se, slyšíš mě?" povídá John a pleskáním po tvářích se snaží mladíka probudit, ovšem naprsto bez efektu.
Sherlock je ještě bledší než obvykle, jeho kůže je studená a zpocená. John mu zkusí nahnatat tep, ale ten je velice slabý.
„Kurva." zanadává John znovu. Roztřesenými prsty vytáhne z kapsy riflí mobil a vytočí číslo na záchranku. Sherlock musí do nemocnice a co nejdřív.
ČTEŠ
Dávka (by SallyPejr)
FanfictionJohn Watson a Sherlock Holmes jsou spolubydlící na universitě. Co ale John nevěděl je , že Sherlock bere drogy.