Dávka (by SallyPejr)

10

V bytě, kde bydlí Sherlock Holmes, je ticho, šero a nepořádek. Venku je jasný den, ale přes okna jsou zatažené závěsy.

Majitel bytu leží na gauči. Oblečený v šedém triku a kalhotech od pyžama spí v obýváku a v jedné ruce svírá telefon. Je bledý, mnohem bledší, než je obvyklé, pod očima má černé kruhy a je hubenější, než je zdrávo.

Spí opravdu tvrdě, takže ho neprobudí ani příchod návštěvníka.

Do bytu vejde černovlasý chlápek v riflích a uplém tričku. Přes rameno má brašnu a tváří se pobaveně. Aniž by Sherlocka probudil, projde si všechny místnosti malého bytu, což je kuchyň, koupelna, ložnice a obývák, a až pak přejde k Sherlockovi. Sedne si na malý stolek, co stojí vedle gauče a lehce ho popleská po tváři.

„Sherlocku, vstávej."

Holmes sebou trhne a otevře oči. Na chvíli na muže nechápavě hledí, ale pak se trochu neohrabaně posadí.

„Jamesi? Co tady děláš? A jak ses dostal dovnitř?" zeptá se Sherlock nechápavě a promne si obličej.

„Vzhledem k tomu, že za sebou nezamykáš, tak jsem se dovnitř dostal velice snadno." protáhne James a pousměje se. „Vidím, že ti Johník včera volal." řekne a ukáže na telefon, se kterým Sherlock spal.

„Co je ti do toho?" zahučí Sherlock nespokojeně a hodí mobil na stolek.

„Rád bych řekl, že nic, ale vzhledem k tomu, že z tebe Johníkův odchod udělal mého klienta, tak je mi do toho docela dost." prohodí James skoro ledabyle. „Mimochodem, už o tom Johník ví? Že jsi do toho zase spadl?"

„Ne." řekne Sherlock tiše, ale pak se podívá přímo na svého nezvaného hosta. „Co tady chceš?"

„Víš, že tě mám rád, Sherly, ale peníze mám radši a ty jsi mi za poslední dávku nezaplatil." řekne James. Ve tváři mu pořád pohrává úsměv, ale jeho oči jsou chladné.

„Zaplatím ti, neboj." řekne Sherlock klidně. „Jenom to bude chvilku trvat. Můj drahý bratříček totiž zjistil, že zase něco beru a odstřihl mě od financí. Jediné, co mi zůstalo, je zaplacený nájem." řekne Sherlock popravdě a jen s trochou zlosti v hlase.

„To je smůla." povzdechne si James bez jakékoliv lítosti v hlase. „Ale já nejsem charita. Nerozdávám drogy, chci za ně mít zaplaceno."

„A já teď peníze nemám." odpoví mu Sherlock s klidem. „A nevyčaruju je, ani když mi zpřelámeš ruce, nebo jak ze svých klientů dostáváš peníze."

„Zpřelámat ruce." zopakuje James s pohoršeným výrazem. „I kdybych tohle prováděl, tak s tebou ne."

„A co teda chceš?"

„Líbí se mi tvůj byt." prohodí James a rozhlédne se kolem.

„Chceš mě vykopnout a bydlet si tady sám?" zvedne Sherlock udiveně obočí.

„A mít za zákazníka bezdomovce? No dovol, já mám jistou úroveň." nakrčí James nos. „Ale jak už jsem ti párkrát říkal, mám pro tebe slabost. Mohli bychom ty tvoje platby vyřešit i jinými službami, co ty na to?"

„Co kdybys mi rovnou řekl, co chceš a přestal chodit kolem horké kaše? Na tyhle stupidní hry teď fakt nemám náladu." řekne Sherlock a naštvaně se na svého dealera dívá.

„Já ti budu poskytovat drogy, ale místo peněz za ně budu mít možnost využívat tohodle bytu a pravidelný sex s tebou." řekne James s otráveným výrazem.

Sherlock na něj chvíli mlčky bez výrazu hledí, ale pak mu pohled sjede na telefon na stolku.

„Neboj se. Johník se o tom nedoví." řekne James s úsměvem. „Tohle není nevěra, jen obchod."

Sherlock na to nic neřekne. Dál mlčí, ale nakonec velice pomalu přikývne hlavou.

„Tak dobrá. Můžeme jít." zatleská James nadšeně rukama a vyskočí na nohy.

Sherlock se na něj nechápavě podívá.

„Dlužíš mi za jednu dávku a já chci svou platbu, Sherly." řekne James sladce.

Sherlock na něj chvíli hledí, ale pak se taky postaví a beze slova vyrazí do ložnice.