Zlý soused 2 (evil neighbour 2 )

13. Who are you?

V předchozí části: Skláněl se nade mnou. Srdce mi vynechávalo údery,  ztěžka se mi dýchalo.

"Jsi tak krásná, když máš strach," jeho měkké rty vyplnily ty mé.

Zachvěla jsem se na vyhřívané sedačce, když se na mém stehně objevila Jasonova ruka, mačkajíc mé stehno.

Pořád se nemůžu v sama sobě vyznat.

Chvěji se z krásného pocitu, či toho, že se bojím mužské přítomnosti?

Nejsem zvyklá na dotyky od mužů a už vůbec ne na takové příjemné.

Užívala jsem si ten dotyk a zároveň cítila úzkost v hrdle.

Sledovala jsem jeho prsty, jak začaly dělat krouživé pohyby, putujíc výše.

Z pohledu Jasona:

Cítil jsem jak se ji každou vteřinou napínal jeden sval po druhým.

Otočil jsem pohled na Amy, vidíc jak sleduje pohyby mých prstů.

Měl jsem radost.

Radost, že se nic nezměnilo.

Vždy byla tak plachá, ostýchavá, ale přitom tak nebojácná a odvážná.

Dvě osoby uvnitř mé Amy bojovaly a soupeřily mezi sebou.

Stiskl jsem volant, nad těmi vzpomínkami.

Z pohledu Amy:

Všimla jsem si, jak mě Jason sleduje s úsměvem na tváři, který mě znepokojil.

Drhavě jsem hlasitě vydechla.

"Všechno v pořádku, Amy?" Zeptal se zvláštním tónem, z kterého jsem nemohla nic zjístit, ale jeho pohled očí naznačoval tu velkou převahu nade mnou.

Jen jsem zrychleně kývla.

Nechápala jsem tuhle situaci.

Proč ten dychtivý pohled? Proč ten úsměv, který se vyjímal na jeho tváři, když mé tělo bloudilo v rozpacích?

***

Stáli jsme před mým domem. Odepla jsem si pás a s letmým úsměvem děkujíc Jasonovi za pěkný večer.

Zabouchla jsem dveře od jeho auta a šla k vchodovým dveřím, vytahovala jsem klíče dávajíc je do zámku.

Hluboký a pronikavý hlas se odrazil od mé kůže na krku, která reagovala husí kůži.

"Jsi špatně vychovaná." Ráz, dominance, nadřazenost. Málo slov pro to, aby se vyjádřil tón jeho hlasu.

Následné přitlačení na vchodové dveře, mě uvedlo do jiného světa.

"Neučili tě, že by jsi se měla pokaždé rozloučit?"

"A-le já se roz-loučila," můj hlas prozrazoval moji nedostatečnou autoritu, které jsem v jeho přítomnosti, nemohla docílit.

"Opravdu?" Ironicky se uškrnul.

"A-no."

"Nepocítil jsem tvé krásné rty na těch mých, když si odcházela pryč," palcem přejel po mém spodním rtu.

Skláněl se nade mnou. Má hlava klesala dolů. Jasonovy prsty zachytily moji bradu, vytahujíc ji na horu.

"Tohle mi nedělej Amy," pohrál si s mým jménem v ústech.

Podívala jsem se na něj nechápavým pohledem.

Naklonil se k mému ušnímu lalůčku.

"Ta tvá přehnaná stydlivost ve mně vyvolává pocity, které mi křičí v hlavě, abych ti ukázal svět jinak. Svět jak ho vidím já." Mírně ho zkousl a popotáhnul.

Odtáhl se se slovy "Sladké sny Amy," odjíždějíc pryč.

Nevím, jak dlouho jsem stála opřená o mé dveře, ještě po tom co odjel.

Zmatená a nevědíc sama o sobě jsem stala před dveřmi mého domu v chladném večeru.

Nechápajíc tuhle situaci, která mě přemístila mimo mé myšlenky.

Co tím myslel?

Z pohledu Jasona:

Ležel jsem na posteli v mém bytě, když se bytem rozezněl zvuk telefonu.

"Ano?" Zvednul jsem neznámé číslo.

"Justin Bieber?" Přihmouřil jsem obočí.

"Ne, Jason McCann." Hrubý hlas opouštěl pomalu mé naštvané já.

"Justine, vím že jsi to ty." Muž na protější straně odpověděl.

"Kdo jste?" Věděl jsem, že nevolá jen tak někdo.

"Jeremy Bieber, tvůj otec,Justine."

Pokračování příště.
Děkuji za liky, komenty a mé čtenáře.❤️