Věděl jsem to, ležela tam, tak tiše, skoro bych ji přehlídnul.
Dočkal jsem se.
Konečně ji mám.
Moji sladkou, překrásnou Amy.
Aby jste pochopili děj, který se bude odehrávat, musíte nejdřív projít částmi, které se teď budou hodně odehrávat v minulosti, to co bylo, ještě než chytnul Amy.
Z pohledu Jasona:
Flashback
Krvavá sprcha. Tu jsem měl nejraději.
Koukat se na ty vyděšené ženské tváře. Jejich pisklavý křik je snad ještě zábavnější.
"Synu," otočil jsem se za hlubokým hlasem mého otce.
Pokývnul jsem hlavou na pobídnutí, aby pokračoval.
"Až doděláš svoji práci, přijď za mnou, potřebuji s tebou mluvit."
Má kamenná tvář kývla na znamení souhlasu.
Otočil jsem se a pokračoval dál.
Tři nahé slečny, se zavázanými oči, ústy a ruce dohromady spojenými jsem vláčel do sprch.
Před prodáním musí být upravené, čím lépe budou vypadat, tím větší bude zájem.
Ale nejdříve se pobavím.
***
Odvedl jsem je do tmavé místnosti bez oken. Kromě jednoho, které bylo až vysoko na zdi, kde budu sledovat vše, co se zde bude odehrávat.
Uprostřed místnosti na zdi se nacházel obrovský, železný výběžek.
Všechny tři jsem pod to umístil.
Rozvázal jsem jim látku přes oči, ústa, ale ruce jsem nechal být.
Vystrašené oči padly na moji osobu.
Zrychleně dýchaly, těla se jim klepala zimou, jejich zuby zhorního patra narážely na spodní.
"Co byste řekly na sprchu, slečny?" Ušklebil jsem se a odešel pryč.
*** Stál jsem u okna, sledujíc jejich těla, jejich reakce, jejich mimiku tváře.
"Užijte si sprchu," vyslovil jsem do mikrofonu, bříško prstu jsem přiložil na červený čudlík vedle mě, chvíli jsem čekal a poté ho stisknul.
Ze železného výběžku se spustil tok krve.
Stříkalo to na celou místnost.
Jejich těla se pomalu zahalovala do červené barvy, splynujíc s krvavou místností.
Křik z jejich hrdla jim vytvářel výběžky modrých žil na krku.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Skrčily se a schovávaly si rukama oblast hlavy, před nepatrnými kousky lidských těl.
Hlasitě jsem se začal smát do mikrofonu.
"Slečny, užívejte si koupel vytvořenou z vašich torontských kamarádek."
***
Když zábavná show pro mě skončila a vše bylo hotové odebrali jsme se do místnosti, kde byly torontské panny prodávány.
***
"Dobrá práce synu," otcova ruka poklepávala na mé rameno, když držel velkou sumu peněz v druhé.
"Co jsi se mnou chtěl probrat?" Nemám rád, když se vše obkecává kolem, mám rád přesnost a konverzaci určenou na problematiku dané věci.
Navíc, nehodlám se svým otcem navázat přátelský vztah, to že jeho krev proudí v mých žilách neznamená vyjadřování moji pokory k němu. Ta se tu nikdy neukáže.
A když už jsme u té pokory či oddanosti.., já jsem tady ten, který to tu vede, kterému patří životy lidí.
Kdyby došlo do tuhého, otec bude ten, který se mi bude plazit u nohou, né já.
"Vidím, že jdeš rovnou k věci..,"
"Jako vždy." Přerušil jsem jeho větu a doplnil jsem si ji sám.
"Je tu jedna věc." Vstoupili jsme do místnosti, která patří jen mně a otci, kde vyjednáváme věci ohledně obchodování gangů, prodávání, zabíjení, předávání zbraní a další věci.
"O co se jedná?" Posadil jsem se na kožené křeslo, nalévajíc si skotskou whiskey.
"Je tu jeden chlap s kterým už mám delší dobu problém. Od té doby co jsem mu zabil ženu si mění identitu každý den, je těžko dohledatelný. Ten chlap je chytřejší, než se zdá. Má dceru s kterou nenavazuje prozatím kontakt, aby ji neohrozil. Dcera o jeho věcech nic neví, což nám hraje do karet.-"
"Proč je pro tebe tak důležitý?" Položil jsem si nohy na stůl a odpil si z whiskey, znovu ho přerušujíc.
"Má něco co patří mně."
"A co po mně žádáš ty?"
"Najdi ho."
Pokračování příště. Děkuji za liky, komenty a mé čtenáře.❤️
