What does it mean? ✔

-Chapter 8-

Za týden jsme to oznámili Isabell. ,,Zlatíčko, můžeš sem přijít?" křiknu na ní z obýváku. ,,Jsem tu s tebou." zašeptá Scott a chytne mě za ruku. ,,Ano mamí." doběhne za námi Bella. ,,Pojď ke mně." řeknu a ona si na mě sedne. ,,Víš, se Scottem se máme moc rádi a já doufám, že ho máš taky ráda." řeknu a podívám se na ní. ,,Jašně." přikývne. ,,Fajn. Když se mají dva lidi rádi, většinou spolu chtějí být často. A protože my se máme moc rádi, tak nás napadlo, že by tu Scott mohl s námi bydlet. Pokud chceš." řeknu opatrně. ,,JO! To bude šupr!" vykřikne Bella. ,,Tak super! Co takhle zajít na zmrzlinu?" navrhne Scott a Bella zase zajásá. 

,,Jsem ráda, že s tím Isabell souhlasila." řeknu, když si lehám do postele. ,,Já taky. Konečně tě budu mít u sebe." řekne a dá mi jemný polibek na rameno. ,,Mluvila jsem s tátou. Říkal, že kdyby si potřeboval nějakou dodávku na nábytek, stačí říct." řeknu a on přikývne. ,,Hned zítra se sbalím." zaculí se, a pak mě políbí na krk. ,,Dobře. Přijdeme ti pomoct. Ale teď už spát! Zítra je důležitý den. Budeš se stěhovat!" zajásám a zhasnu lampičku. ,,Ale je víkend, takže nemusíme jít spát tak brzo." řekne jako malý dítě. ,,A co jinýho by si chtěl dělat, hm?" řeknu přiblbě. ,,Třeba tohle." řekne a políbí mě. ,,A tohle." políbí mě na krk a hruď. ,,A rozhodně tohle." začne mi sundávat košilku. ,,Vy jste se, pane, nějak rozjel." vydechnu. ,,Si piš."

,,Mamí, stlejdo, vštávejte! Je láno!" probudí mě Bella. ,,Zlato, nechceš si pustit nějakou pohádku. My se potřebujeme ještě vyspat, abychom měli sílu na stěhování." zabručím a Bella přikývne.

O dva dny později:

,,Tak tohle je poslední krabice!" doběhne po schodech Scott. ,,Díky bohu!" vydechnu a sednu si. ,,Není ti nic? Vypadáš dost unaveně." svráští obočí. ,,Jsem v pohodě. Jen jsem dneska moc nespala. To se mi občas stává." pokrčím rameny. ,,Tak pojď. Dáš si šlofíka." řekne a zvedne mě do náruče. ,,A co Isabella?" zeptám se. ,,Já se o ní postarám." mrkne na mě a opatně mě položí do postele. ,,Dobrou." šeptne a políbí mě na čelo.

Probudí mě menší kravál z kuchyně. Opatrně se zvednu a dojdu ke dveřím. Trošku je pootevřu a nakouknu ven. Vidím, jak je Scott a Bella v kuchyni. Bella sedí na lince a Scott lítá z místa na místo. ,,A já budu mít šeštličku?" zaslechnu. Neměla bych je takhle poslouchat, ale nedokážu se přinutit odejít. ,,Možná časem. Ale teď asi ne. Máme s maminkou hodně práce. A zatím nám stačíš." uchechtne se. ,,Já bych chtěla, aby šte měli velkou švatbu a pak še mi nalodila šégla." řekne zasněně Bella. ,,Jednou možná." usměje se na ní Scott. ,,Ahoj." vejdu tam jakoby nic. ,,Mamí!" rozeběhne se ke mně Bell. ,,Ahoj broučku. Copak to tu děláte?" kouknu na ně. ,,Važíme. Večeži." pochlubí se Bell. ,,Páni. To se teda těším. A co to bude?" nakouknu do kuchyně. ,,Špagety." oblízne se Isabell. ,,Už se těším." usměju se na ní.

,,Scotte, chtěl by si se mnou děti? Teda kromě Belly." zeptám se ho, když si lehne do postele. ,,Jasně. Jednou, ale ne teď. Máme toho hodně." řekne a vezme si do ruky mobil. ,,A co svatba?" pokračuju ve výslechu. ,,Taky. Jednou. Proč se na to ptáš?" koukne na mě od zářící obrazovky. ,,Jen tak." pokrčím nevinně rameny. ,,Fajn. Slyšela jsem tě s Bellou, jak si ji to říkal v kuchyni." přiznám se, když mě praží svým pohledem. ,,Lásko, jednou si tě vezmu a budeme mít děti, ale teď ještě ne. Mám moc práce, máme Bellu a teď jsem se přistěhoval. To je dost velký krok. Nevadí ti, když počkáme, že ne?" odloží mobil a koukne mi do očí. ,,Jasně, že ne. Jen jsem se zeptala. Stejně bych teď víc jak jedno dítě nezvládla." uchechtnu se. ,,Dobře. Zítra brzo vstávám. Musím skočit do práce, ale vrátím se do oběda. Tak dobrou." řekne a políbí mě. ,,Dobrou." zhasnu a pohodlně si lehnu. Scott kolem mě obmotá ruce a po chvíli už v klidu oddychuje.

,,Mamí, vstávej!" probudí mě křik malé holčičky. ,,Co se děje?" kouknu na ní vyděšeně. ,,Začínají šmoulové!" připomene mi. ,,No jo. Tak pojď." dovedu ji do pokoje a zapnu ji televizi. ,,Půjdu si ještě zdřímnout. Kdyby něco, vzbuď mě." řeknu ji a odejdu do ložnice. Celá polomrtvá padnu do postele a za ani ne pět minut jsem zase v lihu.

,,Mamí, kdy bude snídaně?" vlítne do pokoje Bella. ,,Už na ní jdu." zabručím do polštáře. Neochotně se zvednu a dojdu do kuchyně. Ještě v polospánku udělám chleba s marmeládou a kakaem, dám to Isabell na stůl a dojdu do koupelny. Dám si rychlou sprchu, abych se trochu probrala, vyčistím si zuby a vlasy si dám do rychlého drdolu. Převleču se do starého trička a černých legín a doladím to Scottovou mikinou z vysoký. Udělám si kafe, nandám si trochu musli s mlékem a sednu si do obýváku k televizi. ,,Mamko, můžu se s tebou dívat?" dojde za mnou Bell. ,,Copak? Šmoulové skončili?" zadivím se. ,,Ne, ale chci být s tebou." řekne a vleze mi pod deku. ,,Dobře. Tak si tam pustíme nějakou pohádku." řeknu a vyhledám dětskou stanici, kde dávali zrovna Příběh hraček. 

,,Jsem doma!" uslyším z chodby. ,,Jupí!" vylítne Bella a doběhne ke Scottovi. ,,Stlejdo, kde si byl?" vezme ji Scott do náruče. ,,V práci." řekne a povolí si kravatu. ,,V neděli?" zasměje se Bell. ,,Bohužel, ale teď už budu doma." cvrnkne ji do nosu. ,,Když si uklidíš pokoj, půjdeme po obědě ven. Ale prvně uklízet." nabídne ji a ona rychle letí do pokojíku. ,,Ahoj lásko." dojde ke mně a políbí mě. ,,Tak jak bylo v práci?" sedne si ke mně a obejme mě. ,,Nic moc. Jen mě povýšili." pokrčí rameny. Chvíli mi ty slova zní v hlavě a pak mi to dojde. ,,Pane bože! Tebe povýšili? To je bomba!" vykřiknu a obejmu ho. ,,Jo, ale špatná zpráva je, že už mi nebudeš moct dělat sekretářku." zamračí se. ,,To nevadí. O pauze za tebou můžu chodit i tak." zasměju se. ,,A co máme k obědu?" rozhlídne se do kuchyně. ,,Byla jsem hodně unavená, a tak jsem si myslela, že bychom mohli něco objednat." pokrčím rameny. ,,Víš co, já něco ukuchtím. Jen se převléknu." rozzáří se a zvedne se. ,,Počkej, unavená? Je ti dobře?" zastaví se v chůzi a věnuje mi najeden ustaraný pohled. ,,Jo. Je mě bolí trochu hlava a chce se mi spát. Jsem v pohodě." usměju se na něj, abych ho uklidnila. ,,Dobře. A nechceš si někam zajít? Jen kdyby náhodou." navrhne mi. ,,Dobře. Pro tvůj klid si zítra dojdu k lékaři." vzdám se a on mě políbí. ,,Miluju tě." řekne do polibku. ,,Já tebe." chytnu ho kolem krku.

Po mega dlouhý době nová kapitolka. Já vím, že není nic moc, ale mám teď asi nějaký zkrat nebo co. Snad se bude aspoň trochu líbit. Budu ráda za koment čí vote. A určitě mrkněte na můj nový příběh Keep smiling. ILY