What does it mean? ✔

-Chapter 17-

Svatba 1/2

Když jsem se ráno probudila, hned se mi na tváři objevil zářivý úsměv. Došla jsem do kuchyně, kde už byli všichni vzhůru a připravovali se na svatbu. ,,Dobré ráno, květinko." usmála se na mě mamka a podala mi čaj, jelikož v těhotenství se káva pít nesmí. ,,Mamí, mám si vzít ten a nebo tenhle?" přiběhne za mnou Bell se dvěma přívěšky v ruce. ,,Hm... Ten růžový je lepší." poradím ji a ona souhlasně kývne hlavou. Když si udělám ranní hygienu, nasnídám se apod., vyjedeme do kostela, kde se budu připravovat. Mají tam speciální pokoj pro nevěsty, kde se připravují. 

Usednu na dřevěnou židli, u které se rozestoupí ti, co mi dnes budou pomáhat. Vlasy mi upravuje sestřenice, která pracuje jako kadeřnice, make- up apod. mi dělá teta, která je na to odbornice a mamka mi u toho všeho lakuje nehty. Já jen sedím a čekám, až bude vše hotové.

Po asi půl hodině jsem tedy připravená a tak se jen nasoukám do krásně čistých bílých šatů a převezmu si od mamky kytici. Přiběhne za mnou táta a já se chytnu. ,,Víš, že tě hrozně moc miluju a jsem rád, že máš někoho jako je Scott. Moc ti to přeju, princezno." šeptne ke mně táta a tím mě skoro až rozbrečí. V rychlosti ho obejmu a pak se celým kostelem rozezní svatební hudba. Nejdříve jde Scott a svědci, pak jde Bell s dalšími holčičkami, co budou rozhazovat květiny a nakonec já a táta. ,,Připravená?" koukne na mě. Zhluboka se nadýchnu a pak přikývnu. Rozejdeme se tedy po sametovém koberci směrem ke Scottovi a farářovi, který nás oddává. Když dojdeme na konec, táta mě políbí do vlasů a předá do rukou Scotta. Ten se na mě povzbudivě usměje a pak se oba otočíme k farářovi.

,,Dovolte, abych Vás přivítal v tento den, který je významný nejen pro Vás, ale i všechny zúčastněné." začne farář. ,,Dnešní den patří k nejdůležitějším dnům ve Vašem životě. Přichází velká odpovědnost, protože ode dneška chcete jít dalším životem společně, věrně, v dobrém i ve zlém a to občas není to lehké. Máte ve svých rukou štěstí toho druhého, a ten od Vás očekává život plný lásky, tolerance a podpory.  Nyní přejdeme k slibům." ukončí svůj proslov a podívá se na Scotta, který má začít.

,,Milá Elisabeth White, už od chvíle, kdy si na mě vylila svou čerstvě koupenou kávu, jsem věděl, že ty jsi ta pravá. To jak jsi nemotorná, jak se neustále za něco omlouváš a to, jak jsi roztomilá, když se zlobíš, hrozně miluju. Mám rád každičkou část na tvém těle, mám rád tvůj úsměv a mám rád celou tvou povahu. Děkuju tvým rodičům, že kdysi stvořili to, co tu přede mnou teď stojí a jsem rád, že ten, kdo si tě dnes bere, jsem já. Mám opravdu velké štěstí, že jsem do té kavárny šel. Miluju tě Lis." přečte svůj proslov a matně se na mě podívá. ,,Já,, Scott Adams slibuji, že s tebou budu v dobrém i ve zlém, v nemoci i ve zdraví, v bohatství i chudobě, dokud nás smrt nerozdělí." řekne tu klasickou větu a poté se na mě zářivě usměje.

Nervózně si rozložím svůj papír s textem a zhluboka se nadechnu. ,,Můj milý Scotte Adamsi, vždycky jsem si říkala, proč mi bůh dal nešikovnost. Proč já? Ale v den, kdy jsem tě potkala, jsem mu za to děkovala. Poprvé za celý svůj život jsem za to vděčná, protože nebýt toho, asi bychom se nikdy nepoznali." polknu a pokračuju dál. ,,Už jako malá, když jsem poslouchala své rodiče, jak se milují a jsou spolu šťastní, jsem snila o tom samém. Vždy jsem se těšila, až si pr mě přijede ten pravý princ na bílém koni. Nějakou dobu to trvalo. Pak jsem potkala tebe a vše se změnilo. Jsem ti hrozně moc vděčná za to, že máš rád Isabell, protože je to má dcera a já ji nadevše miluju. Děkuju ti za to, že jsem to byla já, před kterou sis kdysi klekl a děkuju, že tu dnes můžeš stát. Miluju tě Scotte Adamsi a nikdy tě nechci ztratit." dočtu svou část a zvednu ke Scottovi hlavu. Tomu z oka ukápne jedna neposedná slza a pak se na mě znovu usměje. ,,Já Elisabeth White slibuji, že s tebou budu v dobrém i ve zlém, v nemoci i ve zdraví, v bohatství i chudobě, dokud nás smrt nerozdělí." řeknu na konec.

,,Teď si vyměňte svatební prsteny." pobídne nás farář. Oba popadneme ten jeden a nasadíme ho tomu druhému na prsteníček. ,,Prohlašuji vás za muže a ženu. Smíte se políbit." usměje se na nás farář. Scott ani chvíli neváhá a hned spojí naše rty. ,,Rád bych vám představil manželé Adamsovi!" vykřikne oddávající a všichni začnou nadšeně tleskat a blahopřát. ,,Miluju tě." zašeptá ke mně Scott, když se odtáhne. ,,Miluju tě." oplatím mu a oba se rozejdeme uličkou ven.

Tadá!!! Jen, abych vám to vysvětlila... Tohle je první půlka svatby a druhá bude v další kapitole. Doufám, že se vám tahle kapitola líbila a budu ráda za vote či koment ;*

P.S.: Omlouvám se za chyby ;P