,,Tak zlatíčko, já ti změřím teplotu, udělám ti čaj a pustím nějakou pohádku a ty budeš odpočívat, ano?" přikryla jsem Isabell a do pusy ji dala teploměr. ,,Co chceš pustit?" zeptám se ji a přitom se hrabu v šuplíku s filmy. ,,Hledá se Doji." zamumlá s teploměrem v puse. Vytáhnu DVD a strčím ho do přehrávače. ,,Tak ukaž." pobídnu ji a ona mi podá svůj teploměr. ,,No výborně. Máš třicet osm sedm. Takže zítra zůstáváme doma." řeknu a ještě ji sáhnu na čelo. ,,Dojdu ti udělat čajík. Zatím se koukej." řeknu a odejdu do kuchyně.
,,Promiň Scotte, ale asi to budeme muset vyřešit jindy. Má teplotu a já se o ni musím postarat." vejdu do kuchyně za Scottem a dám vařit vodu na čaj. ,,Dobře. Až bude zdravá, zavolej mi." řekne a odejde.
,,Zlatíčko, tady máš čajík." vejdu do pokojíčku. Bella usnula. Potichu položím hrníček na noční stolek a vypnu pohádku. Vrátím se do obýváku a zavolám taťkovi. ,,Ano broučku?" zvedne mi to. ,,Tati, Bella má horečku, takže s ní budu muset zůstat doma. Nevadí?" skousnu si dolní ret. ,,Jistě, že ne. Chápu to. Až bude zdravá, napiš. A pošlu za tebou někdy mamku, dobře?" zeptá se a já přikývnu. Pak mi dojde, že to nevidí. ,,Jasně. Děkuju. Pa." típnu to.
Vezmu si noťas a začnu dělat různý dokumenty do práce. Nesmím se jen válet. ,,Mamííí!" ozve se z pokojíku. Odhodím noťas a vběhnu do pokojíku. ,,Já vylila čaj." rozbrečí se. ,,To nevadí. To se uklidí." uklidním ji a dojdu pro hadr. ,,A jak ti je, zlatíčko? Ještě tě bolí bříško?" zeptám se ji. ,,Už ne, ale je mi veďjo. Nemůžeš otěvžít okno?" zaškemrá. ,,To nejde. Musíš se vypotit. Tak si ještě zdřímni a já mezitím udělám vitamínovou svačinku, ano?" navrhnu a ona přikývne.
K svačině ji připravím nakrájené ovoce. Banán, jablko, pomeranč, hruška apod. Taky jsem ji udělala nový čaj. ,,Broučku?" vejdu do pokoje. ,,Už je svačinka." položím ji to do postele. ,,Mami, zůstaneš tu se mnou?" udělá na mě psí oči. ,,Dobře. Pustíme si pohádku?" usměju se na ni. ,,Jo! Jak vycvičit draka!" zajásá. ,,Vidím, že ti je líp." uchechtnu se a spustím film.
Už se spolu koukáme na druhý film, když Bella usne. Opatrně vylezu z její postele a dojdu umýt nádobí. ,,Crrr." ozve se zvonek. Dojdu ke dveřím a otevřu je. ,,Mami? Nečekala jsem, že přijdeš už dnes." podívám se překvapeně na mamku. ,,Táta volal, tak jsem hned skočila nakoupit. Přinesla jsem nějaké ovoce, vitamíny, prášky a něco na zabavení." vejde do mého bytu a vše začne vybalovat na linku.
,,Broučku, je tady babička." vejdu do pokojíčku. ,,Jupí!" zajásá. ,,Už jí je trochu líp, ale teplotu má stejnou." pokrčím rameny. ,,Ahoj drahoušku, tak ty jsi nemocná jo?" sedne si k ní na postel mamka. ,,Tak já si zatím skočím dát sprchu." usměju se na ně.
Dala jsem si osvěžující sprchu a umyla si vlasy. Ty sem si pak vyfoukala a dala do drdolu. ,,Už jsem hotová." vyjdu z koupelny. ,,Zlato, máš tu návštěvu." uslyším z obýváku. Zmateně pokrčím obočí a rozejdu se směr obývák.
,,Scotte?" vyhrknu. ,,Ehm...Půjdu zkontrolovat Isabell." řekne má poněkud zmatená matka a odejde. ,,Co tu děláš?" odvedu ho dál od pokojíčku. Vím, že nás teď mamka poslouchá. ,,Potřebuju si s tebou promluvit a to hned. Nemůžu čekat, až se tvá...tvá dcera uzdraví." při slově dcera to zní, jako kdyby mu to nešlo vyslovit. ,,Je to Isabell a co potřebuješ probrat?" zvednu jedno obočí. ,,Tady ne. V soukromí." zašeptá. ,,Fajn. Ložnice?" navrhnu a on přikývne. ,,Tak pojď." pobídnu ho, aby se vydal za mnou.
,,Tak spusť." otočím se na něj a založím si ruce na hrudi. ,,Kde začít? Třeba u toho, že máš dítě!" zvýší trochu hlas. ,,Pšt! Ještě tě někdo uslyší." napomenu ho. ,,Promiň. Kdy si mi chtěla říct, že máš dítě? Chtěla si mi to vůbec říct?" zeptá se mě. ,,Nevidím důvod, proč bys to potřeboval vědět. Je to můj život a ostatním do toho nic není." pokrčím rameny. ,,Měli jsme spolu jít na rande! Copak to nic neznamená?" zase zakřičí. ,,Buď potichu! A mimochodem já ti to chtěla říct, ale ty jsi mě přerušil. A pokud ti vadí, že jsem máma, tak prosím, dveře jsou otevřené." ukážu na ně a on mi věnuje překvapený pohled. ,,Neříkám, že mi to vadí. Jen sem to nečekal. Kdo by čekal, že dvacetiletá holka bude mít tříletou dceru?" rozhodí rukama. ,,Já vím, že to není moc obvyklé, ale prostě to tak je. A nelutuju toho. Moc ji miluju a ikdyž je její táta debil, miluju ji a nikdy bych nic nevrátila zpět. A pokud si se mnou chce někdo něco začít, musí se s tím smířit." pokrčím rameny.
,,A to rande platí?" zeptá se po chvíli ticha. ,,Možná." usměju se ďábelsky. ,,Budu to brát za ANO." uchechtne se. ,,Mimochodem, jsem rád, že máš dceru. Miluju děti." usměje se na mě. ,,To je fajn." zaculím se na něj. ,,Asi bych měl jít, že?" řekne a já přikývnu. ,,Stavím se, až tu nebude tvá máma." pohladí mě po tváři. ,,Dobře. Napíšu ti." dám mu malou pusu na tvář. ,,Tak zatím." vyprovodím ho ke dveřím. ,,Zatím." zamává a zmizí ve výtahu.
,,Kdo to byl?" začne vyzvídat mamka. ,,Nikdo. Jen jeden kluk. Potkali jsme se v kavárně a pak začal pracovat u táty." pokrčím rameny a ukrojím další kolečko okurky. ,,Je to fešák." zašklebí se mamka. ,,Bože mami! Jsme jen kamarádi." protočím očima. ,,To si říkala i o Joshovi." vítězně se usměje. ,,Dobře. Vyhrála si. Možná se mi trochu líbí, ale musím být opatrná. Nejsem jediná, kdo bydlí v tomhle bytě." upozorním ji. ,,To ti neberu. Jsem ráda, že do toho nejdeš po hlavě. Víme, jak to dopadá." uchechtne se a podívá se na dveře od dětského pokoje. ,,Nojo furt. Se stane." zase protočím očima.
,,Už musím jít. Musím dělat večeři a dnes nám Clare přivede představit toho jejího boye." zajásá mamka. ,,Pak mi to převyprávíš." mrknu na ni a ona přikývne. ,,Tak pa. Buď tu opatrná. Ještě se skočím rozloučit s Bellou a mizím." rozloučí se se mnou a zmizí v pokojíčku, ze kterého po chvíli vyjde a zmizí také ve výtahu.
Nová část!!!
Konečně po deseti dnech vydávám další část. Není to nějak zvlášť zajimávý, ale i takovýhle kapitoly musí být. Děkuju za přečtení a určitě se běže mrknout na mé další dva příběhy Another World a Bad Things. Papapa a ILY
ČTEŠ
What does it mean? ✔
RomansaNeznamená, že když řekne "MILUJU TĚ", že to je pravda. Neznamená, že když použijete kondom, že neotěhotníš. Neznamená, že když jsi matkou, že tě muži nechtějí. Neznamená, že když toho máš hodně, že to nezvládneš. Neznamená, že když se uzavřeš doma...
