What does it mean? ✔

-Chapter 9-

Vejdu do čekárny a sednu si na jednu z volných židlí. Chvíli se koukám je tak do mobilu a pak mě sestra vyzve do ordinace. ,,Dobrý den, slečno White. Tak co se děje?" usměje se na mě doktor. ,,Přítel mě sem poslal. Prý pro jistotu."  sednu si před něj na židli. ,,Dobře, že to udělal. Tak o co jde?" koukne na mě od počítače. ,,Poslední dobou jsem hodně unavená, bolí mě hlava a občas mi je nevolno." sdělím to. Jen přikývne a něco si zapíše do té elektronické krabice. ,,Lehněte si a já vás prohlédnu." pobídne mě a já ho poslechnu.

,,Tak se nemusíte bát. Není to nic vážného. Jen v sobě máte menší vir a ten vám krade imunitu. Předepíšu vám nějaké léky a aspoň týden si poležíte. Pak se tu stavíte na kontrole. Dohodnuto?" podepíše můj předpis a pak se na mě podívá. ,,Jistě." přikývnu. ,,Tak pozdravujte dcerku a přítele. Uvidíme se za týden." mávne na mě a já odejdu.

Po cestě jsem si ještě zajela do lékárny pro prášky a vrátila se domů. Isabell je ve školce a bude ji vyzvedávat Scott, takže se můžu v klidu převléknout a lehnout si do postele. Vzala jsem si první prášek a zapila ho. Pak jsem se zachumlala do teplé peřinky a za chvíli jsem nevěděla o světě.

,,Drahoušku? Spíš?" probudí mě mužný hlas. ,,Už ano." zamumlám a otevřu oči. ,,Promiň. Nechtěl jsem tě vzbudit. Já jen, že už jsme tu. Bell si teď kreslí a já půjdu dělat večeři." oznámí mi. ,,Já ji udělám." začnu se zvedat. ,,Počkej. Co ti řekli u doktora?" zastaví mě. ,,Mám v těle nějaký vir a musím týden ležet a brát prášky. Nic vážnýho." pokrčím rameny. ,,Je to nakažlivý?" vypadne z něj. ,,Ne. Jen si musím šetřit imunitu." vysvětlím. ,,Tak lež. Já se o tebe postarám." usměje se na mě a políbí mě na čelo. ,,Ale já-" začnu se zase zvedat. ,,Žádný ale! Lež a odpočívej." vrátí mě zpět a přikreje.

O týden později:

,,Jsme doma!" uslyším ode dveří mužský hlas. Pak ke mně docupitá jeden pár malých nožiček, co si za mnou vyskočí na sedačku. ,,Ahoj broučku. Tak jak bylo?" obejmu ji kolem krku. ,,Jedeme se školkou na výlet!" rozzáří se. ,,Opravdu? A kam?" zeptám se udiveně. ,,Do dinopalku. A psijedeme pozdě odpoledne." pochlubí se. ,,Hm... Tak to bude super." řeknu a políbím ji na tvář. ,,Půjdu si kleslit. Pa." oznámí mi a odběhne do pokojíku. 

,,Tak co doktor?" sedne si ke mně Scott. ,,Jsem zdravá. Co v práci?" zeptám se tentokrát já. ,,Nic moc. Pár nových klientů a jeden nový zaměstnanec. Nenudila ses tu?" obejme mě kolem ramen a víc si mě k sobě přitáhne. ,,Trochu, ale pomohli mi seriály." uchechtnu se. ,,Co takhle si udělat dnešek jen pro nás?" navrhne. ,,A co Bella?" zvednu na něj obočí. ,,Můžeš ji odvést k rodičům. Už dlouho jsme nebyli spolu a chybí mi to." políbí mě na krk. ,,Zkusím se jim ozvat." zvednu se a on se na mě uraženě podívá. 

,,Tak my jedeme!" křiknu  ke kuchyni a vyjdeme z domu. ,,Budeš u babičky hodná, ano? A žádný zdržování ráno!" spustím hned, jak nastoupíme do auta. ,,Ano mami. A ploč vlastně dneska spím u babi a dědy?" tázavě se na mě koukne. ,,Strejda se necítí moc dobře a nechce tě nakazit, když jedete na ten výlet a já se o něj musím postarat. Nevadí ti to?" vyhledám její pohled, ale pak se zase vrátím k silnici. ,,Ne, ale mohla jsem mu dělat zdlavotní sestličku." povzdychne si. 

,,Ahoj babi!" rozeběhne se Bell k otevřeným dveřím. ,,Ahoj bonbonku! Tak jak se daří?" vezme si ji mamka do náruče. ,,Supel. Pojedeme se školkou do dinopalku." ihned se pochlubí. ,,Tak to je vážně fajn. Hele, běž za dědou do obýváku, on tam má knížku o dinosaurech, tak se na ní můžete mrknout. Já si zatím převezmu od mamka pokyny." oznámí ji a položí ji na zem. Ta ji hned poslechne. ,,Tak, co bylo tak důležitého, že je tu dnes Bella s námi?" pozvedne jedno obočí. ,,Scottovi není dobře a nechce Bellu nakazit. Udělám mu čaj a nechám ho vypotit." řeknu ji radši tu samou lež, co Belle. ,,Aha. Tak ať se uzdraví. A už běž, ať tam není sám!" popožene mě. ,,Bell, já už běžím." křiknu na ní před odchodem. Ta ta mnou rychle doběhne a obejme mou nohu. ,,Zítra tě vyzvednu ve školce. A buď hodná. Mám tě ráda." políbím ji do vlasů. ,,Dobže. Taky tě mám láda." obejme mě kolem krku, protože jsem si k ní klekla. ,,Tak pa." zamávám ji a nastoupím do auta.

,,Jsem zpě-" zastavím se uprostřed slova. Po celém bytě je tma a hraje tu jen tichá hudba. Na zemi je díky svíčkách vyskládaná cestička, po které se vydám. Dojdu až k nám na terasu, kde je na zemi rozprostřená deka a na ní spoustu polštářů. S údivem na to zírám, dokud mi někdo nezakryje oči. ,,Hádej." řekne hravě. ,,Hm... Je to Isabella?" dělám blbou. ,,Ne." zasměje se. ,,Tak to bude moje matka." uchechtnu se. Najednou z mých očí zmizí krásně horké dlaně a přemístí se mi na boky. Pak ucítím horký dech na svém krku a následně se jeho teplé rty setkají s mou kůží. ,,To nebude mamka." vydechnu. ,,Dáme si extra romantickou večeři?" odtáhne se ode mě a přejde k dece. ,,Jistě sire."

,,To jídlo bylo úžasný!" vydechnu a při tom trochu přivřu oči. ,,A teď tu mám překvapení." řekne a otočí se ke svému batohu. ,,Tadá!" křikne a vyndá láhev vína. ,,A já myslela, že tu umřu žízní." zasměju se a on se ke mně přidá. Vyndá ještě dvě sklenice a naleje nám. ,,Tak na nás." řekne a ťukneme si. ,,Je tu docela zima. Nepůjdeme dovnitř?" navrhne a já přikývnu. Vše tam posbíráme a vejdeme dovnitř. ,,A proč, že to dnes slavíme?" kouknu na něj. ,,Protože tě miluju, protože jsme spolu a taky protože mě můj táta znovu povýšil." uculí se. ,,Páni!" vydechnu a obejmu ho. ,,To je skvělý." rozzářím se. ,,Ale-" začne. ,,Ne! Neříkej to. Nebudeme to kazit. Probereme to zítra." umlčím ho a vrhnu se mu na rty. ,,Souhlasím." zamumlá a chytne mě za boky. No a pak už asi víte, co se stalo.....

Nová kapitolka. Díky za přečtení ;*