4. kapitola

52 3 4
                                    


Krajem se rozezní nepříjemné zvonění, oznamující hodinu do začátku Sklizně. S Georgem mlčky vstaneme a vydáme se směrem k náměstí. To je od nás vzdáleno asi dvacet minut cesty. Jakmile na něj dorazíme, už jsme očekáváni našimi blízkými. Já se rozejdu ke své matce a Piper. Otec tu není, což mě nemile překvapuje. Copak na nás už opravdu tak moc kašle?  Bez řečí přistoupím k matce a objímám ji. Slova jsou zde zbytečná. Piper vypadá hodně vystrašeně. Proto jí pohladím po vlasech a povzbuzuji ji, a chci jí tak dát najevo, že se jí nic nestane a že bude určitě v pořádku.

Dnes už  sobě samému  i jí podruhé lžu. Netuším, jestli Piper bude v pořádku. Nemůžu jí zaručit, že ji nevylosují do her. A i přesto jí povídám daná konejšící slova. Nějak ji ale uklidnit musím. Nic jiného, než takhle sprostě lhát mi nezbývá. Spolu s Piper směřujeme k registračním stolům, kde sedí pár Kapitolanů. Když přijdu na řadu, jsem nucen ženě přede mnou podat prst a ona mi vezme vzorek mé krve. Na přístroji se objeví mé jméno a žena nesympatickým hlasem oznámí: "Dobře, běž se zařadit do svého sektoru. Další!"

Odcházím ve stejnou dobu jako Piper. "Uvidíme se za chvíli, ano? Vše dobře dopadne," snažím se svou malou sestru ukonejšit. Na znamení, že mi rozumí, pouze kývne hlavou. Směřuji ke svému sektoru sedmnáctiletých a zařadím se vedle George. I když bychom si normálně měli co říct, mlčíme. Ani jeden z nás nemá na vykládání náladu. Na pódium, stejně jako minulý rok, vystoupá Euphonie, moderátorka z Kapitolu. Na hlavě má jasně žlutou paruku, na soběoblečené fosforové šaty a na nohách nasazené žluté vysoké boty s podpatky. Trochu se nad jejím vzhledem ušklíbnu. „Kapitolané a jejich šílená móda," pošeptám. George vedle mě se nepatrně usměje. 

Pištivým hlasem uvede starostu Sedmého kraje, který vykládá o tom, jak nedávno proběhla strašná revoluce, která způsobila ještě strašnější Temné dny. A jelikož náš prezident Crown chce nyní v zemi udržet mír, rozhodl se uspořádat hry. Ty nesmyslné bláboly raději neposlouchám, a ani raději nevnímám Euphonii, která dala pokyn pustit film až z dalekého Kapitolu, jak sama zmínila. Neřekl bych, že je tak daleko, ale vyvracet jí to nebudu. Film o velezradě a o tom, jak jsou důležité Hladové hry, skončí. Jsem rád, že je to za mnou. Nahání mi totiž husí kůži. Euphonie se ujímá znovu slova.

"Nyní mi dovolte vylosovat splátce za Sedmý kraj. Dámy mají samozřejmě přednost," až skoro zapiští kapitolská moderátorka. Sáhne do skleněné koule a vylosuje jeden papírek s dívčím jménem. "Ženskou splátkyní pro Sedmý kraj se stává Piper Oaksová! Pojď za mnou zlatíčko!" rozhlížím se okolo sebe. Slyšel jsem právě jméno své malé sestřičky? Tohle je sen, že ano? Zlý sen! Bohužel není. Právě totiž vidím roztřesenou Piper vedle Euphonie, jak sděluje svůj věk a zařazuje se ke starostovi a sedá si na židli.

"Teď přichází na řadu pánové!" Pokračuje bez přestávky Euphonie, mezitím co já vstřebávám vzniklou situaci.  "Mužským splátcem ze Sedmého kraje bude pro Druhý ročník Hladových her George Sorrrow!" "Hlásím se dobrovolně!" slyším odněkud. A to hodně z blízka. Přímo z mých úst. V šoku, a vlastně nějak automaticky směřuji k pódiu. Stoupám nahoru po schodech, když v tom mi postupně dochází, že tímto činem jsem zachránil život svého nejlepšího kamaráda.

Důvod, proč mi ruka vystřelila, byl kvůli tomu, že do her byla vybrána Piper. Jméno vylosovaného George si uvědomuji až teď. Euphonie po mně chce, abych jí pověděl své jméno a věk. "Takže tohle je tvá sestra, je to tak?" Zeptá se. Já pouze pokývám na souhlas. Moderátorka z Kapitolu nadšeně zatleská a zahaleká: "představuji Vám statečnou sourozeneckou dvojici, splátce Sedmého kraje Trevora a Piper Oaksovi! Nechť Vás vždy doprovází štěstěna!" s tímto společně vcházíme do útrob soudní budovy.

------------------------------------------------------------------------
Pozn. autora: 
Čtvrtá kapitola je tu. Nebojte se dát mi vědět do komentářů, jak se Vám zatím příběh či změny líbí. Za každý názor budu strašně moc rád! Mějte se krásně a nechť Vás vždy doprovází štěstěna! (lol) 

Vše je jinak - Hunger GamesKde žijí příběhy. Začni objevovat