TRNDSTTR|| A/B/O L.S.✔

15. - Ráno

Harry
"Hazzy," slyšel jsem své jméno a otočil jsem se. Přede mnou stál Louis v košili a na rameni se mu houpala sportovní taška . "Jsi připravenej na setkání s mými rodiči, lásko?" Přešel ke mně a rychle by slíbl rty. Pak zabořil rty do ohbí mého krku a já překvapeně zjistil, že tam mám poměrně čerstvý bond. "Víš, že takhle voníš líp?" Uchechtl se a mohutně se nadechl mé vůně. "A jak voním?" Dobíral jsem si ho a chichotal se při tom, jelikož jeho dech mě lechtal.

"Trošku jako já, babe. Takže dokonale."

<><><><><><><><><><><><><><><><>

Kolem mě se vnášela více než příjemná vůně a mé tělo hřálo teplo těla neznámého. Nechtíc zničit poslední vzpomínky na můj sen jsem se více zavrtal do objetí alfy, která ze sebe dostala spokojené zamručení. A v tu chvíli na mě dolehla síla reality.

Právě ležím v posteli s neznámou alfou a ze včerejška si nic nepamatuju. To prosím ne.

Pohnul jsem hlavou a zakňučel bolestí. Měl jsem hlavu jako střep. Alfa si mě instinktivně ze spánku přitáhla ještě blíže k sobě, pokud to tedy ještě šlo. S velikou námahou jsem rozlepil oči. Uhodil mě do nich pohled na spícího Louise, který se usmíval jako sluníčko na hnoji. Vypadal tak nevině, že jsem se na chvíli zahleděl na tu božskou krásu, ale pak se pohnul ve snaze dostat se blíž k mému tělu a já si rozvzpomenul na můj dřívější plán.

Útěk.

Vypadalo to jednoduše. Chtěl jsem se vypařit a už nikdy se k Louímu nepřiblížit více než dva metry. Ale opustit sladce teplou náruč vonící magickým propojením se zdálo nemožné. Až když trochu povolil sevření jsem se odhodlal odejít. Zvedl jsem se z postele a snažil se nezkontrolovat očima alfu, která zamručela, jakmile zjistila, že už nejsem v její náruči. Když jsem zjistil, že můžu chodit, oddechl jsem si. Mít svoje poprvé mimo heat prý bylo bolestivé.

Oblékl jsem si kalhoty, které mi očividně chyběli a odešel z pokoje. Snažil jsem se co nejpotišeji najít bloňďatou betu a byl jsem šokován, když jsem ji našel v kuchyni. Čekal jsem že bude vyspávat kocovinu. Niall jedl svou snídani a když mě zahlédl, ukázal na vodu a prášek na lince. Rychle jsem ho do sebe hodil a zapil chladnou vodou.

Odkašlal jsem si, abych vzbudil hlasivky. "C-co včera....co...vždyť víš." Nedokázal jsem se vyjádřit. Tak trochu jsem se bál odpovědi. "Ty si nic nepamatuješ?" Beta na mě překvapeně zírala a pak se potichu zasmála. Nechtěla probudit Louise. "Tak to ať ti vysvětlí Tomlinson," kousla znovu do rohlíku s přiblblým úsměvem.

"Nemůžeš ty?" Optal jsem se sklíčeně; nechtěl jsem se bavit s tou alfou co nejdéle to šlo.

"Řekněme, že s alkoholem v krvi ses k Tomlinsonovi měl," poplácal mě Ir přátelsky po ruce. Ozvalo se bouchnutí dveří a hlasité zívnutí. Probudil se, přelétlo mi hlavou. Vyděšeně jsem očima prosil leprikona o pomoc. "Schovej se do spíže," pošeptal směrem ke mě a já se rozeběhl za bezpečím. Vlezl jsem si do malé místnůstky se všemi možnými potravinami a nechal přivřené dveře, abych viděl do kuchyně.

"Kde je Harry?" Louis vstoupil do místnosti a rozhlédl se kolem. "Odešel a ty bys měl taky," řekl lhostejně Niall a nezúčastněně si mazal další rohlík džemem. "Odešel?" Vyhrkla alfa zděšeně a pár kroky se dostala k mému kamarádovi. "Horane, kam šel?" Mnula si v hrůze ruce; v obličeji byla pobledlá.

"Chtěl si s ním strávit včerejšek, strávil si s ním včerejšek. Už mě do toho netahej a vypadni z mého domu," koukl na něj hnusně Ir. "Takže když použiju alfa hlas nikoho to bolet nebude, že?" Vytáhl Louis eso a na obličeji mu pohrával vítězný úšklebek.

Jestli ho použije, tak se prozradím, málem jsem nahlas vzlykl zlomen nemohoucností.

 "Ty bys ho vážně proti němu použil?" Beta ho probodla vševědoucím pohledem. Louis sebou polekaně škubl a zesinal ve tváři. "Ne, NE, ne, to ne, to bych neudělal....jemu ne, NE, neudělal, jemu ne," ujišťovala roztěkaně alfa betu a pak si vjela frustrovaně do vlasů. "Ne? Já myslel, že to nikoho nebude bolet," zamračil se na ni výsměšně leprikon.

Louis se nadechl jako by mě chtěl naposled cítit a viditelně se uvolnil, když ucítil můj pach.

"Řekni mu, že jsem ho hledal," řekl s znovu nabitou sebedůvěrou a na tváři se mu objevil něco jako poloviční usměv. "A...," zasekl se, ale ne na dlouho, "připomeň mu, že mi slíbil rande," mrkl vítězně na Nialla. "Ty zmrde," vystartoval na něj Ir, ale Lou jen zvedl ukazováček a zakroužil s ním ve vzduchu. "Neviděli jsme se my tři včera večer tady?" Našpulil rty. "Měj se Horane," otočil se a začal odcházet. 

Ve dveřích věnoval poslední pohled bloňďaté betě. "I ty Hazz," zazubil se a za chvíli bouchly hlavní dveře. 

Dvířka spíže se otevřeli a já padl do Niallovy náruče. S panickou hrůzou jsem ho tiskl k sobě a nechal slzy strachu stékat po tvářích. Niall se se mnou kolíbal ze strany na stranu a do ucha mi šeptal nesmyslná uklidňující slova. "Jaký rande?" Vyděšeně jsem mu svíral tričko a kňučel mu do hrudi.

"Včera si mluvil o nějaké dohodě mezi vámi. Choval si se jako vyměněný," vydechl. "Jako kdyby si byl jeho omega." Vyškubl jsem se mu z objetí a přejel si zmateně po ohbí krku. "Neboj nejsi," chytil mě za ruce Ir a znovu kolem mě skryl ve svém objetí.

"Ni, já se bojím," zašeptal jsem po chvilce ticha.

"A bojíš se víc toho, že s ním budeš nebo že s ním nebudeš?" Zeptal se na otázku, která mě soužila už tak moc dlouho. Děsilo mě, jak moc se ve mě vyznal. A určitě to vyděsilo na chvíli i Louise, když s ním mluvil. "Která varianta je horší?" Pohlédl jsem mu do očí a uviděl otcovskou starost.

"Ta, která tě zabíjí víc."

----------------------------------------------------
Guys!
Na to že mám prázdniny, tak za den skoro nic nestihnu. A určitě to není prokrastinací *spiklenecké mrknutí* :D

Jsme někde za půlku a tak bych vás strašně moc chtěla poprosit abyste mi do komentáře hodili upřímný názor na tuhle povídku :3 pořádný slohovky :D

Dáme 27 votes a 3 komenty?? :O

Vaše stále prokrastinující
Amayah ^-^

Ps: hlavní je si to přiznat, ne?? :D