Víc než jen spolubydlící

Část 7

Vadim

Probral jsem se a podíval se na hodiny. Bylo devět. Nikdy jsem nespal víc než do půl osmé a i to byla výjimka. Podíval jsem se na osobu, která byla zodpovědná za to, že za čtyři roky můžu zase normálně spát.

Vzpomenul jsem si na včerejšek. Vyspali jsme se spolu. A ten sex? Panebože! Byl to nejlepší sex za celé čtyři roky. Jenom co jsem v ní byl, jsem cítil, že takhle je to správně. Všechno, co se týká Anežky a mě je správné. Všechno je tak osvobozující, mám pocit, že jsem do teď nežil. Všechno tohle způsobil jeden sex.

Když zůstanu ještě u včerejška. Moje mise proběhla úspěšně. Pokaždé, když jsem uviděl nějakého chlápka, který se chystal k Anežce, zle jsem se na něj podíval a bylo to. Zbabělci. Rozhodl jsem se, že to Anežce neřeknu. Ne teď.

Anežka spala čelem ke mně, takže jsem ji mohl pozorovat. Najednou se Anežce zachvěly víčka a otevřela první jedno oko. Usmál jsem se.

„Dobré ráno," zašeptal jsem s úsměvem.

„Dobré. To vždycky sleduješ holky, se kterýma jsi spal, když spí?"

„Jenom ty, které se mi dostaly pod kůži."

Usmála se do polštáře, tak abych to neviděl, ale její úsměv mi neunikl.

„Myslela jsem, že to, co jsem včera řekla, platí. Nic to neznamenalo."

„Ty tomu opravdu věříš?"

Posadila se, takže jsem viděl její nahou hruď. „Váďo, já nechci vztah."

Přestával se mi líbit směr našeho rozhovoru. Taky jsem se posadil.

„Anežko, uklidni se. Já taky nechci vztah. Jenom jsem pro tebe měl takový návrh."

„Poslouchám."

Musím něco rychle vymyslet. „No..napadlo mě, že bychom byli takový kamarádi s výhodami. Oba nechceme vztah, ale chceme sex a myslím si, že říkám za oba, že ten včerejší sex byl fakt něco, takže co říkáš?"

„Ty mi chceš říct, že spolu budeme jenom spát? Žádné city, jenom sex?"

„Jenom pod jednou podmínkou."

„A tou je?"

„Sex budeme mít dost často. Kdykoliv a kdekoliv."

„Počkej, co?"

„Dlouho jsme s nikým nespali, takže to všechno musíme dohnat."

„A co jsi myslel tím kdekoliv a kdykoliv?"

„Když jeden z nás bude mít chuť na sex, ten druhý mu vyhoví. Ať to bude kdekoliv a kdykoliv."

„Takže když se s tebou budu chtít milovat uprostřed obchoďáku, tak na to prostě skočíme?"

„Vždycky jsem to chtěl zkusit na veřejnosti." Snažil jsem se držet rozhodný výraz, ale jak jsem spatřil její otevřenou pusu a vykulené oči, vybuchl jsem smíchy. „Tohle jsem už přehnal. Zas takový nejsem. Když na mě dostaneš chuť v obchoďáku, budeš muset vydržet domů."

„V autě třeba ne?" řekla rýpavě.

Přiblížil jsem se k jejím ústům. „Klidně," zašeptal jsem.

Na odpověď jsem nečekal. Věděl jsem, že řekne ano už od prvního momentu. Políbil jsem ji.

„Zrovna teď?" zeptala se, když jsem přestal.